Pro zlevnění hovoří dva hlavní důvody: pokles cen silové elektřiny na burze a plán vlády zastropovat příspěvek spotřebitelů na obnovitelné zdroje. Oba tyto faktory by společně mohly vést ke snížení účtů za proud až o sedm procent.
„Když se podíváme na webové stránky společnosti ČEZ, kde firma zveřejňuje, za kolik nakupuje elektřinu pro koncové spotřebitele, je to asi 40 eur za megawatthodinu. Dnes se silová elektřina prodává i za méně než 37 eur. Pro příští rok by tak průměrná cena mohla být asi 39 eur, tedy přibližně 1000 korun. To je i při započítání daní asi o 12 procent níže proti loňským cenám, kdy se elektřina nakupovala za asi 1220 korun,“ řekl Právu analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Když se k poklesu cen silové elektřiny přidá zastropování podpory obnovitelných zdrojů, z našich propočtů vychází možné zlevnění elektřiny od ledna až o sedm procent.Marek Hatlapatka
Pokud novela zákona o podporovaných zdrojích energií, kterou ve čtvrtek schválila Rusnokova vláda, urychleně projde parlamentem a podepíše ji prezident Miloš Zeman, vstoupí v platnost limit pro příspěvky odběratelů na obnovitelné zdroje, a to ve výši 495 Kč za megawatthodinu bez DPH. To je o sto korun méně, než podpora činí letos. Aby se zákon promítl do cen pro příští rok, měl by být schválen do října.
„Když se k poklesu cen silové elektřiny přidá zastropování podpory obnovitelných zdrojů, z našich propočtů vychází možné zlevnění elektřiny od ledna až o sedm procent,“ prohlásil Hatlapatka. Celkové zlevnění není ještě větší především proto, že silová elektřina, která by na něm měla největší podíl, se na koncové ceně pro zákazníky podílí přibližně 50 procenty.
Fixace cen se nyní nevyplatí
Kdyby příspěvek na obnovitelné zdroje zůstal stejný jako letos, zlevní podle Hatlapatky elektřina od ledna jen asi o čtyři procenta. Propad cen silové elektřiny by v konečném výsledku mohl zcela vyrušit jen další nárůst podpory obnovitelných zdrojů. Ten by hrozil například v případě, že by vládní návrh při jeho schvalování zákonodárci neprošel.
Při současných cenách silové elektřiny se podle Hatlapatky nevyplatí fixovat si u dodavatele její cenu. Tuto možnost dodavatelé nabízejí většinou s až několikaletým úvazkem a chtějí tím přesvědčit ty odběratele, kteří chtějí mít jistotu stabilních cen.
„Současný vývoj hovoří proti fixaci. Ceny elektřiny zůstávají nízko a mají tendenci klesat ještě níž. Žádné signály zdražení nejsou na obzoru. Situace na trhu s elektřinou je pro spotřebitele příznivá,“ dodal analytik. Fixace tak nyní podle něho postrádá hlavní smysl, tedy ochranu před růstem cen v blízké budoucnosti.
Průmysl požaduje poplatek ještě snížit
Čeští průmyslníci čtvrteční rozhodnutí vlády uvítali. Zároveň ale volají po tom, aby se navrhovaný strop poplatků ještě snížil. Jeho výše podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPD) a Hospodářské komory ČR stále ohrožuje konkurenceschopnost v tuzemsku působících firem.
„Svaz průmyslu a dopravy ČR vítá rozhodnutí vlády, které je prvním reálným krokem zastavujícím nárůst poplatků za obnovitelné zdroje, které snižují konkurenceschopnost českého průmyslu. Nicméně je to krok nedostatečný, který průmyslu reálně nepomůže, pouze nezhorší jeho pozici,“ uvedl SPD v tiskové zprávě.
Viceprezident SPD Jan Rafaj k tomu řekl, že výše poplatků by měla být maximálně 400 korun za megawatthodinu, tedy ještě o téměř 100 korun níže, než schválila vláda.
Celkem jde letos na podporu obnovitelných zdrojů 44,4 miliardy korun. Většinu z této částky platí spotřebitelé v cenách elektřiny, vláda ze státního rozpočtu přispívá částkou 11,7 miliardy korun.
<!-- Sklik-kontext-stop -->