Ústavní soud se více než po roce rozhodl jednat ve věci stížnosti skupiny senátorů na legislativní změny omezující solární boom před dvěma lety. V polovině května uspořádá první veřejné jednání.
Majitelům solárních elektráren se nelíbí, že stát zavedl retrospektivní 26procentní srážkovou daň na všechny solární elektrárny s výkonem nad 30 kW, které byly v České republice postaveny v letech 2009 a 2010. Vadí jim i radikální snižování výkupních cen, které měly garantovat návratnost investice.
Investoři se dostali do problémů
Zmiňované kroky přivedly mnoho investorů do finančních problémů, své elektrárny musí několik let prakticky dotovat. Některé rozpracované projekty musely být úplně zastaveny.
„Stát nám nepřípustně změnil podmínky,“ říká Vladimír Cibulka ze Sdružení neúspěšných investorů do fotovoltaických elektráren (SNIFE).
„Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů jasně stanovil maximální snižování výkupních cen o pět procent ročně. Uprostřed našich projektů je ale najednou snížil o téměř 60 procent,“ stěžuje si.
To zapříčinilo, že někteří investoři nedostali uprostřed svých projektů potřebné půjčky, dalším se protáhla návratnost za státem garantovaných patnáct let.
„Já do svého projektu investoval přes 12 milionů korun. Začali jsme rok před nějakým solárním boomem, na počátku roku 2009. A zrovna když jsem měl konečně dostat stavební povolení, ministerstvo průmyslu a obchodu přišlo se svojí novelou a banka mi nepůjčila,“ dodává Cibulka.
Hrozí arbitráže
Podle České fotovoltaické asociace tak Česku hrozí arbitráže ve výši 40 miliard korun.
Podle Radovana Suchánka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy ale může přijít rozhodnutí Ústavního soudu pozdě. Příští středu totiž parlament schvaluje novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou vetoval prezident Václav Klaus.
A pokud jí schválí, celá ústavní stížnost senátorů padá. Zahraniční investoři by pak museli sáhnout k mezinárodním arbitrážím, ti čeští by museli zkusit své štěstí u českých soudů.