Asociace hydroenergetiků ČR

Tak velký tlak lobbistů sněmovna dlouho nezažila. Stovky firem bombardovaly přes své právníky a nejrůznější konzultanty snad každého poslance, který se namanul, celé poslední tři týdny.

Šlo o hodně. O zdanění elektřiny, kterou produkují solární elektrárny. Tedy o byznys, do kterého firmy nainvestovaly podle odhadů 100 až 150 miliard korun.

Desítky lobbistů se všemožně snažily zabránit tomu, aby vláda zdanila solární elektřinu 26 procenty, zdanila dosud bezplatné emisní povolenky 32 procenty a ještě zvýšila poplatky za zábor zemědělské půdy. Marně. Sněmovna, ve které má kabinet Petra Nečase pohodlnou většinu, zdanění fotovoltaiky jednoznačně schválila. Poslanci se přiklonili k názoru, že jen tímto způsobem se vyřeší obrovský problém, který způsobila minulá sněmovna, když schválila příliš vysokou podporu fotovoltaiky, která by razantně zvedla ceny elektřiny.

Lobbing jako u cigaret

Tlak na poslance byl ale do poslední chvíle obrovský. Když i velmi zkušený ministr financí Miroslav Kalousek říká, že "lobbing fotovoltaiků byl mimořádný", svědčí to o mimořádné síle solárních lobbistů.

"Bylo to ale na druhou stranu korektní. Jeho sílu bych srovnal s lobbisty proti zvýšení daně z kuřáckých výrobků. Nicméně byl neúspěšný," říká ministr a místopředseda TOP 09 Kalousek.

Sněmovní nováčci byli až překvapení. "Bylo to několik desítek e-mailů denně od různých skupin. A žádosti o schůzky buď přímo s poslancem, nebo jeho asistentem, nebo i jeho známým. Zdá se, že tlak lobbistů je přímo úměrný tomu, kolik finančních prostředků se rozděluje," popisuje zážitky svoje i svých kolegů předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.

Sám přiznává, že bylo občas těžké zorientovat se v požadavcích a argumentech, kterými je zásobovali zástupci solárních firem nebo právníci, kteří je zastupovali.

Inzeráty, demonstrace

Nešlo jen o dennodenní kontakty s poslanci. Energetická lobby investovala i do inzerátů, v nichž varovala před tím, že zdanění přivede polovinu solárních společností ke krachu. A zorganizovala i demonstraci přímo před sněmovnou minulý týden.

"U mě nikdo lobbovat nezkoušel, ale ve sněmovně to bylo cítit," říká například sociální demokrat a šéf hospodářského výboru Milan Urban.

Obrazem: Exkluzivně z výšky: největší solární zdroj v Česku zabere 100 fotbalových hřišť přejít do fotogalerie

Žádný z poslanců nechce nikoho jmenovat. Oficiálně se ví například o renomované advokátní kanceláři Vladimíry Glatzové, která pracovala hned pro několik elektrárenských firem. České fotovoltaické průmyslové asociaci zase pomáhal přes advokátní kancelář Šikula a partneři bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. Odmítl ale, že by využíval svých politických kontaktů a lobboval přímo.

Poslanec ODS a bývalý ministr dopravy Petr Bendl sám připouští, že s jednou zájmovou skupinou spolupracoval. Představil totiž pozměňovací návrh, který měl dopady vládního zákona zmírnit. Na první pohled jen u například menších tepláren, které na prodeji elektřiny primárně nevydělávají. Jenže jeho návrh by velmi pomohl i velkým společnostem, například ČEZ a Pražské teplárenské.

"Jak jsem na ten návrh přišel? Když jsem si přečetl, co navrhla vláda, chtěl jsem vědět, co to přesně znamená, a mluvil jsem s prezidentem Svazu chemického průmyslu, který se mě ptal, proč by to mělo dopadnout i na ně. Což jsem uznal a navrhl změnu," popisuje Bendl.

Velká prohra velkých

Z neoficiálních informací ale vyplývá, že své lobbisty zapojili do boje i energetičtí giganti, včetně státem vlastněného ČEZ. Nicméně ani oni neuspěli.

Z celé tahanice vyšly nejlépe velké teplárny, včele s dvojkou české energetiky Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH), za nímž stojí vlivné kapitálové skupiny PPF a J&T. Oproti původní verzi vládního návrhu nebudou zdaněné. I tak ale přijdou o nemalé prostředky.

Je to ovšem citelná prohra pro ČEZ a pro fotovoltaiky, mezi kterými je řada vlivných firem, například Czech Coal Pavla Tykače. I když vláda nakonec sama zmírnila dopad svého návrhu, když zdanění omezila zatím jen na tři roky.

"Kdyby měla daň platit na celé období životnosti solárních zdrojů, mohlo by to ohrozit návratnost mnoha projektů. Ale tak, jak byla schválena, tedy že bude platit jen tři roky, sice to přechodně sníží návratnost projektů, ale celkově se ty investice vrátí i s nějakou prémií navíc," říká obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda.

ČEZ a další velké energetické firmy bude víc než daň na solární elektřinu bolet zdanění emisních povolenek. U nich půjde o největší peníze. ČEZ může s novou daní přijít příští rok asi o tři miliardy korun. Společnost EPH o několik stovek milionů. ČEZ nepomohlo ani to, že má ve vládě silného ochránce, ministra průmyslu Martina Kocourka z ODS, který byl dlouhé roky v dozorčí radě firmy. Kocourek byl od počátku proti zdanění povolenek. Ministr financí Kalousek si ale ve vládě prosadil svou.

Bitva o povolenky nicméně nekončí. Zatím je pořád otevřena otázka, zda zůstanou energetickým firmám bezplatné povolenky i po roce 2013.