Asociace hydroenergetiků ČR

   AKTUALITY   

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě - Obnovitelná energie: na cestě ke splnění cíle pro rok 2020 podává přehled o odvětví obnovitelné energie v Evropě a jeho vyhlídkách do roku 2020. Dotýká se výroby jak elektrické energie a tepla, tak i dopravy. Zabývá se rovněž i otázkou financování energie z obnovitelných zdrojů. Komise uvádí, že v současné době představují průměrné roční kapitálové investiční náklady do energie z obnovitelných zdrojů 35 miliard EUR a pro dosažení stanovených cílů do roku 2020 by se tato částka měla rychle zdvojnásobit na 70 miliard EUR. Na závěr Komise vyzývá členské státy, aby provedly národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů, zjednodušily režimy plánování infrastruktury při současném respektování stávajících právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a zajistily, že jakékoli reformy stávajících vnitrostátních režimů podpory zaručí stabilitu pro investory a že nedojde k retroaktivním změnám.

Brusel podporuje fotovoltaické investory Na základě stížností soukromých investorů do fotovoltaiky v Česku zaslal komisař pro energetiku Günther Oettinger dopis české vládě. Komise chce stabilní podmínky pro ty, kteří investovali do zelených technologií. Změny dodle ní navíc poškozují image české republiky v očích investorů. Šestadvacetiprocentní daň berou investoři jako podraz. Stížnost napsali Evropské komisi už v prosinci a ta se teď ke stížnosti připojila. Oettinger se vyslovil, že retroaktivní změny v ČR jsou nepřijatelné. Vyzývá vládu, aby vyvinula maximální úsilí a udržela stabilní investiční prostředí pro ty, co dávají peníze do obnovitelných zdrojů. A aby byla opatrná při rozhodnutích, která je mohou zpětně ovlivnit. "Ujistěte se, že vaše investiční prostředí je stabilní, potřebujeme ho, značná část investic jde OZE ze soukromého sektoru. Když jim změníte pravidla, nemohou plánovat. Komise argumentuje tím, že když investoři nedají peníze, Česko nesplní závazky pro OZE a kdyby to udělal každý stát, neslpní je celá unie. Fotovoltaici říkají, že si Česko podkopalo důvěru v solární energii a analytici, že si poškodilo image v očích investorů. Na energetickém summitu však Petr Nnečas prohlásil, že přišel čas na renesanci jaderné energie.

Elektromobilita - budoucnost dopravy Elektromobilita není jen koncepcí ekologičtějšího automobilu, ale celý systém budování nabíjecích sítí, včetně oněch smart grids - chytrých sítí, které dokáží akumulovat elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů, především z fotovoltaiky a větrných elektráren, ale je obrovskou příležitostí pro vznik nových pracovních příležitostí, jak v automobilkách, tak i u výrobců ekologické energie. Není náhodou, že americký prezident Barack Obama ve svém tradičním vystoupení o Stavu Unie zmínil, že federální vláda bude v následujícím období podporovat výzkum a inovace. Díky větším pobídkám prý lze zlomit americkou závislost na fosilních palivech. Do roku 2015 by tak na amerických silnicích jako v první zemi světa mohlo jezdit více než jeden milion elektromobilů. Do roku 2035 by pak podle Obamy mělo 80 procent americké elektřiny pocházet z čistých zdrojů, mezi něž prezident počítá i jadernou energii.

Zelená úsporám dostala červenou Program Zelená úsporám na zateplování domů a výměnu starých kotlů na uhlí za ekologické vytápění zůstane pro letošní rok novým žádostem uzavřen. Ministerstvo životního prostředí příjem žádostí o dotaci pozastavilo loni v říjnu. Původně plánovalo, že tato přestávka potrvá do konce ledna. Nový ministr Tomáš Chalupa však uvedl, že si nedovede představit, že by otevřel nabírání dalších žádostí, neboť prý nemá ani krytí žádostí stávajících. Bývalý ministr Pavel Drobil potvrdil, že Státnímu fondu životního prostředí, který program administruje, chybí až 5 miliard korun na zaplacení všech žádostí, které byly v programu podány. V programu Zelená úsporám je nyní evidováno přibližně 75 000 majitelů domů. Naposledy fond schválil v září a v listopadu na 20 000 žádostí za 5,7 mld. korun. Tyto žádosti fond vyplatí ještě v původní výši. Program Zelená úsporám byl zahájen v dubnu 2009 a je určen na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v obytných domech. Podpora se poskytuje formou nenárokové dotace. Program je financován z příjmů z prodeje emisních jednotek, které byly dosud prodány ve smluvní ceně 19,6 mld. korun.

Změny v systému energetického štítkování domácích elektrospotřebičů Energetický štítek se používá pro domácí elektrospotřebiče (ledničky, pračky, myčky, apod.) a vyjadřuje energetickou náročnost jejich provozu. Nový štítek od starého rozeznají spotřebitelé na první pohled, změnila se jeho vizuální podoba a do určité míry i informační obsah. Vedle vizuální stránky štítků a pravidel jejich používání výrobci a distributory, je hlavním smyslem nové právní úpravy rozšíření kategorie A. "Výrobci již delší dobu hodnocení A+, A++ a A+++ používají. Až nyní jsou ale tyto kategorie oficiálně součástí štítků a spotřebitel tak reálně vidí rozdíl mezi jednotlivými výrobky. Například u chladících zařízení se již nyní na trhu nesmí objevit kategorie B a horší, prodávat se tedy mohou pouze kategorie A, a i v té jsou velké rozdíly. Nemění se jenom grafická podoba štítku, ale i jeho obsahová podoba. Jedním z příkladů je měření spotřeby energie u praček, které nově nesestává jenom z měření spotřeby na plný cyklus s 60 stupni Celsia, ale nově u 60 i 40 stupni a s celou a poloviční náplní. Další legislativní novinkou je, že veškerá inzerce, která bude obsahovat informaci o ceně produktu, bude muset uvádět i jeho energetickou třídu.

Vzdělávací kurz pro energetické poradce Energy Centre České Budějovice (ECČB) pořádá v březnu a dubnu 2011 3. základní vzdělávací kurz pro energetické poradce. Kurz je pro účastníky bezplatný, projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Účastníci kurzu budou podrobně seznámeni s tématy týkajícími se úspor energií, energetiky staveb, nízkoenergetických a pasivních domů, vytápění, větrání, ale i obnovitelných zdrojů energie a dotací.Zájemci o tento kurz se mohou přihlásit emailem nebo faxem, přihláška ke stažení je na www.eccb.cz.

Cena mědi roste Začátkem února t.r. vzrostla cena mědi na londýnské burze na rekordních 10 000 dolarů za tunu. Protože se měď používá při výrobě slunečních kolektorů i pro potrubí ke kolektorům, může to vést k růstu těchto výrobků. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že tento materiál je plně recyklovatelný a majitelé solárního systému tak budou mít v tomto kovu část finančních prostředků vhodně investovanou.

V Liberci laboratoře pro vývoj nanovláken Liberecká společnost Elmarco dokončila projekt výstavby výzkumného a vývojového centra nanovláken podpořeného Ministerstvem průmyslu a obchodu. Elmarco získalo finance z programu Potenciál, součásti evropského Operačního programu Podnikání a inovace, který podporuje právě výstavbu moderního zázemí pro komerční výzkum a vývoj. Podpora pro Elmarco dosáhla celkem 75 milionů korun. V čerstvě otevřených laboratořích bude pokračovat vývoj nových generací technologie NanospiderTM. Ta jako jediná na světě dovede v průmyslových objemech vyrábět nanovlákna, speciální materiál využitelný v celé řadě různých odvětví.

Dánsko s Německem spojí obří tunel Dosud nebylo jiné volby než se přes 18 km širokou Fehmarnskou úžinu mezi dánským Rodby a německým Puttgardenem přeplavit trajektem. Brzy bude vše jinak. Dánští poslanci totiž v lednu 2011 schválili dlouho diskutovaný projekt podmořského tunelu v hodnotě 5 mld. eur, který zkrátí cestu mezi oběma státy, a propojí tak dánskou Kodaň s německým Hamburkem.

 

Ve dnech 2.-- 6. března 2011 se bude v hornorakouském Welsu konat jeden z největších veletrhů úspor energií a zelené energie v Evropě -- Veletrh úspor energií (Energiesparmesse).
Okolo 900 vystavovatelů zde bude ve 21 veletržních halách prezentovat všechny trendy a novinky v oblasti stavebních materiálů a vytápění pro moderního stavitele. Mezi novinkami letošního veletrhu nalezneme nejnovější technologie v oblasti kotlů na biomasu, inovace solárních zařízení, oběhová čerpadla pro topné systémy s malou spotřebou energie, nástěnné kotle na pelety pro prostorově úspornou instalaci, peletové dopravní systémy, střešní okna s tepelně izolačním zasklením a rámy, zvláštní přehlídku energeticky úsporných chladniček, praček a televizorů s plochou obrazovkou a stavební trendy pasivních domů.
Energy Centre České Budějovice nabízí možnost zúčastnit se jednodenních autobusových zájezdů na veletrh (pátek a sobota 4. a 5. 3. 2011), Bližší informace získáte na www.eccb.cz a na tel. čísle 387312580. 

Green4v4 - Zelené řešení pro Visegrádskou čtyřku Energetická agentura Zlínského kraje se účastní mezinárodního projektu "Green4v4", který informuje širokou veřejnost prostřednictvím nově vytvořeného webového portálu o vědomostech a objevech na poli obnovitelných zdrojů, udržitelného rozvoje, zelené architektury, ekologického zemědělství a ochraně klimatu. Projektu se účastní organizace ze 4 zemí: Interregionális Megújuló Energia Klaszter Egyesület (Maďarsko) jako vedoucí organizace projektu, Energetická agentura Zlínského kraje (Česká republika), Polski Klub Ekologiczny (Polsko) a Technicka univerzita vo Zvolene (Slovensko). Projekt je financován z prostředků Visegrádských fondů. Na webovém portálu www.green4v4.eu uveřejňuje každý z projektových partnerů zajímavosti ze svého regionu. Tím, že je portál udržován v pěti jazykových mutacích, přibližuje návštěvníkovi zajímavosti ze všech čtyřech partnerských zemích najednou. Cílem projektu je seznámit návštěvníka stránek s novými trendy v oblasti obnovitelných zdrojů, rozšířit jeho znalosti o ekologickém stavění, zlepšit vědomosti o biofarmaření, ukázat nové hybridní řešení dopravních prostředků a předvést vše, co může každý z nás udělat pro zlepšení životního prostředí s použitím minimálních nákladů. Díky tomuto portálu je také možné zúčastnit se zajímavých workshopů, výstav a akcí a poznat tak odborníky, ale i nadšence v již zmíněných oborech. Pokud Vás zaujalo kterékoliv z těchto témat, tak navštivte a uvidíte, že ekologicky přijatelná řešení nemusí být nezbytně nákladná. Rádi bychom tímto projektem dosáhli, aby každý návštěvník získal povědomí o možném ekologicky šetrném řešení problému jak u sebe, tak ve svém okolí. Zlínsko může nabídnout poznání řady instalací v blízkém i vzdálenějším okolí krajského města. Přímo na katastru města je to například fotovoltaická elektrárna na jinak nevyužitelném pozemku uzavřené skládky komunálního odpadu.

 

Domácnostem a podnikům svitla naděje, že příští rok nebudou muset kvůli boomu solárních elektráren platit víc za elektřinu. Podle studie Informačního institutu jsou poplatky na podporu obnovitelných zdrojů, které jsou součástí složenky, nezákonné a distributoři elektřiny nemají právo je od lidí požadovat. Zjištěním se chce zabývat Národní ekonomická rada vlády (NERV) i hospodářský výbor Sněmovny. Informační institut přišel s tím, že zákon distribučním firmám nenařizuje, aby částky účtovaly koncovým zákazníkům. Zákon o solárních dotacích pouze určuje, že firmy musí vyrobenou elektřinu odkoupit, kdo má náklady hradit, ale neříká. Energetický regulační úřad (ERÚ) vyšel vstříc firmám a rozhodl, že platit budou zákazníci. Závěry Informačního institutu ale potvrdily tři nezávislé právní kanceláře. Souhlasí s nimi i i hospodářský výbor. Určitě se tím bude zabývat na nejbližším jednání 26. Října i Poslanecká sněmovna.

 

Boom solárních elektráren nastal kvůli špatnému nastavení výkupní ceny solární elektřiny. Když se zavedla podpora energie z obnovitelných zdrojů, počítal zákon s návratností investice do fotovoltaických panelů v délce 15 let. Podle toho výkupní ceny nastavil. Jenže v roce 2008 začaly fotovoltaické technologie dramaticky zlevňovat, takže se investice vrátila majitelům za polovinu původní doby. To ve finále způsobilo, že má příští rok zdražit elektřina. Kvůli skokovému zvýšení počtu solárních elektráren totiž prudce vzroste i výše příspěvku na obnovitelné zdroje, které platí spotřebitelé v měsíčních vyúčtováních. Ve středu po jednání vlády premiér Petr Nečas řekl, že elektřina pro domácnosti a podniky by kvůli solárním elektrárnám neměla zdražit o více než 5,5 procenta.

 

Nárůst fotovoltaických systémů přibývá neuvěřitelnou rychlostí. K 5. Říjnu bylo registrováno 863 MWp připojených do přenosových sítí.. Nárůst za těch posledních 14 dnů byl 68 MWp. Na odboru licencí Energetického regulačního úřadu je ještě dalších 300 MWp. Do konce roku se tedy odhaduje připojených přibližně 1250 MWp. ERÚ už připravil pro sněmovní jednání, kde by měla být projednána novela zákona 180/2005 návrhy nových výkupních cen.. Navrhované ceny:

Do 30 kWp	7, 50 Kč
30 - 100 kWp	5,90 Kč
Nad 100 kWp	5,50 Kč

Jednání má začít v úterý 26. Října. Kuloárech se však šeptá, že snadný průchod novely být nemusí, neboť až 80 procent poslanců je nějakým způsobem "hmotně zainteresovaných" na FVE.

Nepřipojovat, nedotovat, zakázat… Ze semináře Fotovoltaika - hrozba českého průmyslu - CEP 20. října se konal pravidelný seminář Centra pro ekonomiku a politiku (CEP), tentokrát na téma Fotovoltaika - ohrožuje český průmysl. Moderátorem byl sám prezident Václav Klaus, neboť ekologie a obnovitelné zdroje energie jsou jeho nejoblíbenějšími tématy. Bylo to jen pár hodin poté, co vláda Petra Nečase přijala opatření, díky kterým ceny elektřiny vzrostou v příštím roce jen o 5,5 procenta a vláda připravila podklad pro urychlené jednání parlamentu na 26. října, kde by měla projít novela zákona na podporu výroby elektřiny z OZE a také nové výkupní ceny. O nich v dalším příspěvku. Ani teď si Klaus nenechal ujít příležitost k teoretickému výkladu o pojmu obnovitelné zdroje energie. Za prvé, říká Klaus, všechny zdroje jsou v nějakém časoprostoru obnovitelné. Za druhé, tento termín neexistuje v žádné ekonomické literatuře, takže s ním jako s veličinou nemůžeme pracovat. Za třetí - navrhuji, aby se na tomto semináři používal jen termín zdroje. Všichni budeme platit a je jasné, že za to může jedině stát. Tím Václav Klaus myslel pochopitelně Parobkovu a Topolánkovu vládu a také celý parlament a hned auditoriu ukázal výpis hlasování ve sněmovně k zákonu 180 Sb./2005. Zdůraznil, že z politických klubů všichni nebo téměř všichni hlasovali pro (ČSSD, KDU-ČSL, SZ), ale ODS - celá hlasovala proti. Tak uvedl středeční ostře sledovaný seminář o fotovoltaice a jejich hrozbách pro tuzemský průmysl. O významu akce svědčila účast řady významných osobností, včetně členů bankovní rady ČNB, zástupců bývalých vlád či z vedení hospodářských svazů. Po Klausově úvodním slovu si za mikrofon stoupl Jan Světlík, šéf Vítkovice Machinery Group, který se ve svém příspěvku nezdráhal i několikrát ohodnotit dění okolo podpory solární energetiky za "průser". "Díky vyšším cenám řada podniků opět spadne do ztráty a bude tratit i stát, který přijde o daně z příjmů," uvedl Světlík. Ve své prezentaci dále uvedl, že jsou ohroženy stovky pracovních míst v průmyslu, kde provozy nedokáží jinak kompenzovat náklady na výrobu. Druhý řečník, ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, přítomné podrobně seznámil s výstupy z dnešního zasedání vlády včetně stanovení výkupních cen a nástrojů, které použije stát, aby získal dodatečné prostředky. Mezi ty hlavní patří daň za vynětí ze zemědělského půdního fondu, srážková a darovací daň a výrazně snížené výkupní ceny. "Tímto se nám podařilo snížit zátěž obyvatel v příštím roce," uvedl Kocourek. Václav Klaus, který tradičně po skončení příspěvku každého oglosuje, se vzápětí do ministra prudce obul. "Vláda snížila, nebo se pokusí snížit… Nic nesnížila! To jsou fiktivní a falešné hříčky. O tom si mluvte na vládě a ne tady na CEPu," zpražil prezident ministra. Podle hlavy státu stejně vše nakonec zaplatí občané a už pouhá akceptace termínu "obnovitelné zdroje" je obrovskou kapitulací, "jíž jsme prohráli úplně všechno". Jako poslední řečník vystoupil šéf Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt, který přítomným sdělil, že k 15. říjnu bylo evidováno již 10 890 fotovoltaických elektráren v České republice. "Přičemž 227 z nich má souhrnný instalovaný výkon vyšší než 60 procent," uvedl Fiřt. Podle něj stát politická reprezentace zaspala, když v roce 2008 nezareagovala na klesající ceny solárních technologií a nesnížila podporu zpět na 6 korun za kilowatthodinu. Poté v diskusi z auditoria zazněly až děsivé návrhy na řešení. Vybíráme: V Česku se nikdy s OZE nemělo začít. Za prvé na to nemáme podmínky, a za druhé se všude ve světě ukazuje, že zdroje nejdou regulovat a jejich produkt je drahý. Je třeba používat suroviny, které máme doma k dispozici - tedy hlavně uhlí. Nejlepší by bylo už FV elektrárny nepřipojovat, protože není kapacita v přenosových sítích. Kdybychom přestali proplácet dotovanou cenu, určitě by to byla v prohraných arbitrážích menší škoda, než v příštích dvaceti letech budeme muset proplácet. K tomu se tiše vyjádřil ministr Kocourek, který se obává, že by arbitráže byly vysoké a připomněl spor mezi státem a TV NOVA.

 

Vláda projednala návrh novely zákona, která mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů. Poslední změny vyplývající z poslední diskuse vlády zakomponovala do poslední verze novely a tím pádem musela stáhnout návrh novely, který už je ve Sněmovně. Novela se týká především provozování nových fotovoltaických a větrných elektráren. Nejdůležitějšími odstavci jsou:
1, Podpora podle tohoto zákona (dále jen "podpora") se vztahuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výrobnách elektřiny na území České republiky připojených do elektrizační soustavy České republiky přímo, prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky, s výjimkou větrných elektráren umístěných na rozloze 1 km2 o celkovém instalovaném výkonu nad 20 MWe. V případě výroby elektřiny z biomasy se podpora vztahuje na druhy a způsoby využití biomasy, které z hlediska ochrany životního prostředí stanoví prováděcí právní předpis.".
2. Připojí-li výrobce elektřiny ze zdroje nepřipojeného do přenosové nebo distribuční soustavy uvedeného do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona takový zdroj do přenosové nebo distribuční soustavy do 31. prosince 2011, právo na podporu podle dosavadních předpisů zůstává zachováno. Pro účely stanovení podpory se takový zdroj považuje za zdroj uvedený do provozu dnem, kdy došlo k jeho připojení k přenosové nebo k distribuční soustavě.
Tyto části novely nabývají účinnosti k 1. lednu 2011.
1.V případě elektřiny vyrobené využitím energie slunečního záření se podpora vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kWp, která je umístěna na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru nemovitostí 5).
Právo na podporu výroby elektřiny ze zdrojů využívajících energii slunečního záření připojených do přenosové nebo distribuční soustavy vzniklé podle dosavadních právních předpisů zůstává zachováno.
2. Právo na podporu výroby elektřiny ze zdrojů využívajících energii slunečního záření připojených do přenosové nebo distribuční soustavy vzniklé podle dosavadních právních předpisů zůstává zachováno.
Tyto části nabývají účinnosti k 1. Březnu 2011.
Plné znění doplňků novely, změn a důvodové zprávy hledejte v sekci "Ke stažení".

 

Solární brzda se skládá ze tří návrhů, které do vlády přinesli ministři průmyslu a obchodu, financí a životního prostředí. Martin Kocourek (ODS) z ministerstva průmyslu prosadil uvalení nové daně na příjmy provozovatelů fotovoltaických elektráren, kvůli nimž by proud měl podražit nejvíce. Šéf resortu financí Miroslav Kalousek (TOP 09) obhájil svůj premiérem kritizovaný návrh na použití výnosů z prodeje emisních povolenek na zmírnění cenového skoku proudu a ministerstvo životního prostředí ve vládě uspělo se zvýšením poplatku za vynětí pozemku pro solární elektrárny z půdního fondu. Opatření by měla platit už od počátku příštího roku. Jejich konkrétní propojení a především vliv na cenový skok mají ministerstva průmyslu a obchodu, financí, životního prostředí a pro místní rozvoj propočítat do 20. října - pak vznikne definitivní podoba příslušné novely zákona. Podle ministra Kocourka mají schválené kroky snížit avizované 12- 17 procentní zdražení elektřiny v příštím roce pod desetiprocentní hranici. Posléze však uvedl, že postup jeho resortu, tedy zdanění solárníků, by mohl udržet zdražení proudu maximálně do 5,4 procenta pro domácnosti a 7,2 procenta pro průmysl.

 

K výši zdražení elektřiny se vyjádřili i zástupci Hospodářské komory ČR. Její šéf Petr Kužel uvedl, že by podniky mohly ze svých prostředků unést zdražení elektřiny v příštím roce maximálně do pěti procent. Vyšší zdražení prý způsobí tuzemským podnikům velké problémy. Energetický regulační úřad (ERÚ) odhaduje zdražení elektřiny v příštím roce zhruba o 17 procent pro firmy a asi o 12 procent pro domácnosti. "Podniky si během hospodářské krize sáhly na dno svých sil a v příštím roce budou schopny utáhnout z vlastních sil zdražení elektřiny maximálně do pěti procent," řekl Kužel. Hospodářská komora ČR se přiklání ke kompenzaci růstu cen elektřiny z výnosů z prodeje emisních povolenek, jak navrhuje ministr financí Miroslav Kalousek. V letech 2013 až 2020 by příjmy z prodeje emisních povolenek, které by stát mohl poskytnout na kompenzaci cen elektřiny, měly dosáhnout asi 90 miliard korun. Tyto prostředky však budou k dispozici až od roku 2013.

 

Ekologické organizace kritizují vládu za to, že kvůli politickému kompromisu hodlá náklady na solární elektrárny pokrýt penězi, které mohly domácnostem pomoci s ušetřením tisíců korun za teplo, uhlí nebo plyn. Ministři totiž plánují, že použijí nejen emisní povolenky, které dostal zadarmo ČEZ, ale také výnosy z prodeje emisních kreditů, jež by měly pomoci rodinám se zateplováním domů. Calla a Hnutí DUHA navrhují, aby stát tyto peníze vložil do Fondu energetické nezávislosti, který by zajistil zateplení všech domů v České republice.
Martin Sedlák z Hnutí DUHA řekl:"ODS a TOP09 se rozhodly, že problém vyřeší na úkor českých rodin. Dobře promyšlená a propočítaná daň z nadměrných zisků solárních elektráren nebo použití povolenek, které zadarmo dostal ČEZ, jsou rozumná řešení. Ale nad použitím výnosů z prodeje povolenek, které mohly statisícům domácností pomoci se zateplováním domů, aby každoročně ušetřily tisíce korun za energii, zůstává rozum stát."
Calla a Hnutí DUHA podporují daň na nadměrné zisky ze solární elektřiny. Sazba ovšem musí být stanovena tak, aby pokryla rozdíl mezi výkupními cenami a reálnými výrobními náklady. Měla by zajistit, aby investice do solárních elektráren měly při patnáctiletém zaručené příjmu také patnáctiletou návratnost, jak zákon původně plánoval - nikoli sedmiletou. Ekologické organizace také prosazují, aby se daň vztahovala na velké elektrárny s výkonem nad 30 kilowattů, ne na malé panely na domech, které dohromady vyrábějí jen 9 % solární elektřiny.
Edvard Sequens ze Sdružení Calla řekl:"Řešení by mělo pouze upravit nepřiměřené náklady, ale nesmí zastavit další rozumný růst čisté energetiky. Chyba se stala špatnými politickými rozhodnutími, ne vinou zelené energetiky. Zavede-li vláda daň, pak by se rozhodně neměla volit represi proti malým projektům na rodinných domech."

 

Evropský komisař pro oblast energetiky Andris Piebalgs slíbil další podporu využívání větrné energie. EK podpoří vývoj nových a větších zařízení využívajících větrnou energii k výrobě elektrické energie. Důvodem pro tato opatření EK je jednak ekologičtější výroba elektrické energie, neméně důležitý je i faktor zaměstnanosti. V oborovém průmyslu souvisejícím s vývojem a výrobou zařízení pro větrné elektrárny, který vykazuje roční obrat ve výši 5,7 miliardy eur, je v současné době zaměstnáno 70.000 Evropanů. Ze všech na světě prodaných větrných elektráren jich v loňském roce 72,4% pocházelo od evropských výrobců. Evropská komise se proto bude snažit podporovat inovaci a růst tohoto odvětví, aby zajistila pro obyvatele EU co možná nejvíce pracovních míst. Za posledních šest let se ve státech EU zvýšilo využití větrné energie o 20%. Větrné elektrárny tak ušetří při výrobě větrné energie 50 milionů tun oxidu uhličitého, který by byl jinak do ovzduší vypuštěn. Dalším pozitivním efektem větrné energie je snižování energetické závislosti Evropy na ropě a zemním plynu, jejichž zásoby nejsou nevyčerpatelné.

 

Evropa musí v příštích deseti letech vynaložit 1 bilion eur na úpravu své energetické soustavy, aby dokázala snížit množství emisí a zajistit stabilní dodávky energie, odhaduje komisař pro energetiku Günther Oettinger. "Energetická výzva je jedním z největších testů, kterými musí Evropa projít. Bude trvat roky a celá desetiletí, než se nám podaří přivést náš energetický systém na bezpečnější a udržitelnější cestu," uvádí se v pracovní verzi Energetické strategie EU 2020, kterou by měl předložit komisař Oettinger během listopadu. Strategie by měla řešit primárně dva základní cíle: snížení emisí skleníkových plynů a evropskou energetickou bezpečnost, nezávislou na energetických krizích, jako byl nedávný výpadek dodávek ruského plynu přes Ukrajinu. Volá proto po masivní rekonstrukci nezateplených budov, nekvalitních distribučních sítí a důsledné zahraniční politice, která vyjedná stabilní energetické dodávky. "Výše investic pro naplnění energetických a klimatických cílů do roku 2020 je odhadována na jeden bilion eur," uvádí dokument podle agentury Reuters. "Nutné investice se promítnou také do cen energie," předpokládá strategie.

 

Skončila jednoletá "zkušební lhůta. Na pole se přišli podívat i místní obyvatelé. "My ty větrníky vidíme z okna, ale vypadá to tak, že stojí za stodolou," říkala důchodkyně Božena Štohanzlová. "Kdyby tady stavěli atomovku nebo tepelnou elektrárnu, asi by byly protesty. Vítr je ale zadarmo a odpad žádný. Větrníky se točí dost. Šustí, takový mají zvuk." pokračovala žena z Věžnic. Obec Věžnice má z chodu elektráren výrazný finanční prospěch: připravila projekt, který pak za 12 milionů korun prodala energetické společnosti ČEZ, která letos přispívá do obecní pokladny i částkou 366 tisíc korun. Jde o platbu za možnost uložení kabelů na obecní pozemky. Půl milionu ročně pak Věžnice dostanou v každém roce provozu. Proti povolování větrníků obecně je kraj Vysočina. Důvodem je hlavně narušení krajiny.

 

Posledních několik dní solární horečky Některé obří elektrárny nakonec nevzniknou, investoři se totiž ocitli bez peněz. Banky začaly být opatrnější při půjčování peněz a mnohdy financují až dokončené projekty.

 

Radní v Jičíně věří, že našli způsob, jak zabránit výstavbě kontroverzní bioplynové stanice v bývalém lékárně v Dělnické ulici. Podle nich Jičín bioplynovou stanici nepotřebuje. V nedávno otevřené kompostárně na městské skládce v Libci dokážeme zpracovat 90 procent našeho biologického odpadu. A ten zbytek můžeme odvážet někam jinam, kde bioplynová stanice bude," uvedl radní Puš. Bioplynovou stanici v bývalé mlékárně v Dělnické ulici chce postavit místní organizace Českého svazu ochránců přírody Křižánky.

 

Dozorčí rada ČEZ projednává odklad dostavby Jaderné elektrárny Temelín. Vedení ČEZ varovalo nejdůležitější manažery, že pokud nezačnou víc pracovat a šetřit, hrozí firmě pokles výkonnosti. Krize dopadla na společnost se zpožděním, ale reálný program úspor je už připraven. Vedení představilo tvrdé seškrtání investic v příštím pětiletém období (ze 425 na 333 miliard korun) a zároveň pohrozilo asi 150 přítomným nejvyšším manažerům, že se začne podstatně více zaměřovat na jejich výkony. Pokud se tak nestane, hrozí, že v příštím roce vydělá firma před zdaněním a odpisy (EBITDA) až o šest miliard korun méně, než teď očekává trh. Za oběť šetření už padl například projekt paroplynové elektrárny v bulharské Varně či v polské Skawině a ČEZ přestal zkoumat pro něj méně důležité trhy, jako jsou Rusko či Ukrajina. Na pořad dne se dostává i otázka dostavby Jaderné elektrárny Temelín. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka (ODS) by plány ČEZ v Temelíněmohly být dokonce o několik let odloženy. "Celá strategie, podle níž se Temelín budoval, se poněkud změnila, protože spotřeba elektřiny se vyvíjí jinak a jinak se vyvíjejí i ceny elektřiny," řekl včera Kocourek. ČEZ příliš nesouhlasí s Kocourkovou interpretací, že za váháním kolem Temelína stojí aktuální vývoj cen a spotřeby elektřiny na trhu. Firma tvrdí, že Temelín stále zůstává její prioritou, a aby měla na jeho dostavbu dost peněz, omezuje své zahraniční investice.

 

Mezinárodní energetická agentura OECD ocenila Českou republiku za její energetickou politiku. Především za zajištění energetické bezpečnosti, liberalizaci trhu a za to, že energetickou koncepci zodpovědně připravuje s výhledem na řadu let . Do budoucnosti by ČR podle OECD měla prohloubit spolupráci se svými sousedy a ještě více se zaměřit na efektivní využívání energií. Vyplývá to z dlouhodobého hloubkového auditu, jehož závěry zveřejnil výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury Nobuo Tanaka.

 

Ekologické organizace uvítaly doporučení Mezinárodní energetické agentury (IEA), která varovala, že vláda by "mohla dělat více" a "soustředit zdroje" na konkrétní opatření, jež zajistí, aby česká ekonomika vyráběla více s menší spotřebou energie. Prestižní agentura v také výslovně doporučila, aby vláda pokračovala v programu Zelená úsporám. IEA přitom podotýká, že Česká republika nevyužívá enormních příležitostí k vylepšování energetické efektivnosti své ekonomiky. Poukazuje hlavně na možnosti v dopravě a zateplování domů.

 

Největší plynárenský projekt v Česku za posledních dvacet let, výstavba plynovodu Gazela, začíná. Stavba vyjde na zhruba 10 mld. Kč a Česko si díky plynovodu udrží pozici tranzitní země pro ruský plyn směřující do Německa. Investorem je provozovatel páteřní soustavy plynovodů v Česku Net4Gas, jenž náleží do skupiny RWE. První fáze výstavby má být dokončena v říjnu 2011.

 

Šéf Energetického regulačního úřadu (ERÚ) J. Fiřt oznámil, že se navrhuje zavedení cenového stropu pro některé solární elektrárny k omezení vlivu obnovitelných zdrojů energie na růst cen elektřiny. Vzniknout by měl i fond, do kterého budou provozovatelé solárních elektráren přispívat pro budoucí likvidaci vyřazených solárních panelů. Zákon by mohl podle Fiřta platit zhruba v březnu 2011.

 

Letošní Nobelova cena za fyziku patří vědcům Andremu Geimovi a Konstantinu Novoselovovi za průkopnické experimenty s grafenem, formou uhlíku, která skýtá široké možnosti využití v elektronice. Grafen je jednoatomová vrstva uhlíku uspořádaná do šestihranné struktury podobné včelímu plástu. Její vlastnosti jsou šokující: má vysokou elektrickou vodivost, elektrony se v něm pohybují prakticky rychlostí světla, je průhledný, ale přitom absolutně nepropustný pro plyny - a také jde o nejpevnější známý materiál, je 200krát pevnější než ocel.

 

Společnost E. ON Distribuce odhaduje, že na konci roku 2010 dosáhne výkon připojených solárních elektráren v její soustavě 1 020 megawattů. V roce 2011 má uzavřeny smlouvy s investory na dalších 401 MW. Zákazníci E. ON dosud za elektřinu z obnovitelných zdrojů museli uhradit 1,5 mld. Kč. Výrobcům energie z obnovitelných zdrojů společnost zatím musela na zákonné podpoře vyplatit 4,3 mld. Kč a do konce roku 2010 stoupne tato částka o další 1,5 až 2 mld. Kč.

 

Německý odborný časopis Photon prováděl po tři roky testy střídačů pro fotovoltaické elektrárny. V testu se objevilo na padesát výrobců a nyní v květnovém čísle byly uvedeny výsledky. Střídač Sunny Tripower 17000TL od společnosti SMA byl ohodnocen jako "špičkový přístroj" s celkovou známkou "jedna plus". Podle uvedeného hodnocení se společnosti SMA tímto třífázovým multistringovým FV střídačem podařilo nastavit "nová měřítka" a vyrobit "dosud bezkonkurenční střídač". Střídač Sunny Tripower odborníky přesvědčil svou s přehledem nejvyšší účinností, jaká byla v testech časopisu Photon vůbec kdy naměřena. Ke špičkovému hodnocení však přispěly i zcela nové funkce, jako např. rozsáhlá bezpečnostní koncepce Optiprotect pro monitorování FV generátoru nebo mimořádně dobré sledování MPP.

Razantně proti fotovoltaice Vyhlásili jsme podporu, ale netušili jsme, že bude zájem tak velký. Tak by se dala popsat situace s nově vznikajícími fotovoltaickými systémy, kterých bude do konce roku určitě přes 2 tisíce MW a těm vláda zákonem slíbila zachovanou výkupní cenu toho roku, kdy byly elektrárny uvedeny do činnosti na příštích 20 let. Že se to vládě vymklo z ruky, dokazuje cena, kterou za to zaplatí - odhaduje se kolem 30 miliard. Dne 1. září vláda začala projednávat, co s tímto Černým Petrem. Ve hře je několik řešení, ale také nebezpečí, že bude porušen zákon a začnou se hrnout arbitrážní řízení za zmaření investic. Jednou z možností je jakási dohoda s provozovateli, že si dobrovolně sami sníží výkupní cenu (?). Další formou jsou speciální daně, např. vyšší daň ze zabraného pozemku. V úvahu také přichází rozložení platby za zelený příspěvek na více let, což by uvítaly velké stavební a chemické podniky. Plátci ekologické daně za výrazné používání uhlí mohou čekat, že se jim tato daň navýší a tímto ziskem by se financoval další rozvoj OZE. Nejméně schůdný se zdá návrh snížit výkupní ceny a prodloužit garance např. na 25 let. Dá se předpokládat, že prvozářijové rozhodnutí vlády vyvolá další řetěz diskuzí a protestů a že nebude konečné.

Návrhy do týdne Do týdne mají ministři předložit návrhy, jak zabránit zdražení proudu kvůli solárním elektrárnám. Ve hře jsou dvě varianty - vyšší daň z půdy pod slunečními panely či vyšší ekologická daň z běžných zdrojů. "Vláda má omezené možnosti (jak na příští rok zmírnit zdražení elektřiny a chce si je rozšířit. Je si přitom vědoma právních aspektů, které to má z hlediska různých soudů a arbitráží. Součástí našeho postupu tak budou i jednání s klíčovými aktéry, tedy distribučními firmami i výrobci solární energie," řekl po jednání s ekonomickými ministry premiér Petr Nečas.

Kapacita přenosových sítí Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek i další způsob, jak je možné výstavbu FV elektráren omezit. "Rizika rychlého rozvoje fotovoltaiky nejsou jen cenová, ale i technická. Jedná se totiž o nestabilní zdroj energie, který může způsobovat technické potíže v celé síti," uvedl. Naznačil tak, že by provozovatelům mohla vystavit stopku omezená kapacita přenosové sítě, která by nemusela nárazové připojení tak velkého počtu energetických zdrojů unést. Podle předpokladů firem ČEZ a E.ON by totiž mohlo být v Česku připojeno tolik fotovoltaických projektů, které by se výkonem mohly rovnat Temelínu.

 

František Smolka z České fotovoltaické průmyslové asociace očekává, že ke konci roku budou do distribučních sítí připojeny solární elektrárny o celkovém instalovaném maximálním výkonu 1 000 megawattů. To je polovina toho, co odhadují kolosy ČEZ a E.ON. Kvůli tomu by tak ekologický příplatek neměl příští rok vzrůst ze 166 korun za odebranou megawatthodinu na 700, jak tvrdí ČEZ, ale maximálně na 350 korun. To by podle něj zvedlo při zachování stávajících podmínek konečnou cenu proudu maximálně o osm procent.

 

Solární elektrárny, které se do sítě připojí příští rok, budou dodávat proud výrazně levněji než ty doposud připojené. Navíc dotovaná výkupní cena bude moci klesat rychleji, než zákon umožňuje nyní. Hrozí však, že toto opatření mohou elektrárny obcházet tím, že nebudou elektřinu prodávat do sítě, ale spotřebovávat a po státu žádat "zelenou dotaci" za to, že k činnosti využívají obnovitelných zdrojů. Stačilo by tak například, aby ze slunečního proudu dobíjely třeba baterie.

 

Ekonom a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach navrhuje, aby stát úplně ustoupil od dotování obnovitelných zdrojů. Podle něj si totiž Česko v roce 2001 vymínilo ve Smlouvě o přistoupení k EU výjimku, podle níž nemusí unijní kvóty na solární a větrné elektrárny plnit kvůli nejistým klimatickým faktorům.

Připojena bude necelá polovina elektráren Vedení ČEZ upozorňuje, že solární boom prudce zdraží energii. Podle obchodního ředitele Alana Svobody smí společnost odmítnout připojení jen těch elektráren, u nichž to není technicky možné nebo poruší podmínky. Nyní jsou podány žádosti na projekty o celkovém výkonu přes 2 000 MW a nové nemají šanci na přijetí. Celkově je v Česku připojeno zatím asi 650 MW, většina je v jižních Čechách v síti E. ON. ČEZ má něco kolem 200 MW.

IBC SOLAR otevírá českou dceřinou společnost v Praze Společnost IBC SOLAR, specialista na fotovoltaické systémy otevřela 1. září oficiální pobočku v České republice. Dceřinnu společnost IBC SOLAR s.r.o. povede Gerhard Travnicek s cílem posílit pozici IBC SOLAR na českém a slovenském trhu fotovoltaických systémů ve spolupráci s rostoucí sítí odborných partnerů. Plánem společnosti je mít

Společnost Fronius prodává první Energy Cells do Česka Dosavadním slabým článkem fotovoltaiky je nestabilita způsobená kolísáním přímého slunečního svitu. Onen problém je předmětem cíleného rozvoje akumulace energie, která si zachová nízkonákladovou výrobu energie a nově vyvíjené technologie zajistí plynulé dodávky energie pomocí elektrolyzéru. Touto cestou se pustil i jeden z nejvýznamnějších rakouských výrobců komponentů pro fotovoltaické elektrárny Fronius International GmbH. Česká společnost WSW Engineering, od tohoto výrobce koupila nyní dva 4 KW články

 

15.července 2010 založili tři zakládající členové (Fronius Slovensko s.r.o., GENERM, s.r.o. a MyENERGY a.s.) na ustanovující schůzi zájmové sdružení právnických osob působících ve fotovoltaickémk průmyslu. Slovenská asociácia fotovoltického priemyslu (SAPI) má za cíl trvalou podporu obnovitelných zdroů energie a výroby elektřiny ze slnečního záření, vytvoření komunikační platformy, združování firem a jednotlivců působících v tomto sektoru a spolupráci na všech úrovních doma i v zahraničí. www.sapi.sk

O zelené dotace i pro majitelé jednotlivých bytů Získat dotaci v programu Zelená úsporám je čím dál tím snazší. Nejvíce změn se týká tepelných čerpadel. Stát nově dotuje tepelná čerpadla vzduch-vzduch, majitelé rodinných domů získají až 45 tisíc korun, majitelé bytů 15 tisíc korun. U novostavby se to týká jen nízkoenergetických domů, jejichž roční potřeba tepla na vytápění nepřekročí 55 kWh/m2. U solárních kolektorů jsou teď nižší požadavky na solární zisky. Původní minimum pro kolektory na ohřev vody se snížilo na 1 100 kWh pro rodinné a 750 kWh pro bytové domy. Kdo chtěl příspěvek na kotel na biomasu nebo na tepelné čerpadlo a bydlel v bytě, dříve musel počkat, až se sousedé dohodnou a zažádají společně. Teď mohou žádat i jednotliví majitelé bytů, ale jen v domech s etážovým topením. Jediné zpřísnění zaznamenaly příspěvky na pasivní domy. Dosud bylo možné získat dotaci na jakoukoliv pasivní přístavbu, teď musí být se samostatným bytem.

 

Výstavba jezů na Labi u Děčína, o něž se přou rejdaři s ekology, je na dosah. Nová vláda si ji totiž vytkla mezi své priority. V Prostředním Žlebu by se podle projektu měl postavit jez, plavební komora, malá vodní elektrárna a rybí přechod, to celé asi za 4miliardy korun. Stavba by pomohla rejdařům a jejich lodím, aby místem mohli projíždět.

Další nová plnící stanice CNG Společnost Nopek uvedla před pekárnou v Hrušové na Vysokomýtsku do provozu plnící stanici na CNG. Majitelé vozidel na stlačený zemní plyn mají tak již druhou možnost čerpat toto palivo v Pardubickém kraji, dosud bylo možné tankovat CNG jen v Pardubicích.

Světová banka: Biopaliva nebyla hlavním důvodem vysokých cen potravin Za nečekaný růst světových cen potravin v letech 2007-2008 mohly především ceny energií a spekulace na komoditních trzích. Produkce biopaliv a zvýšená poptávka v rozvojových zemích hrály daleko menší roli, než se původně předpokládalo. Vyplývá to ze společné studie Světové banky a EU. Prohlášením, že biopaliva neměla na růst cen takový vliv, jak se původně předpokládalo, Světová banka udělala obrat o 180 stupňů. Podle nové zprávy se na růstu cen podílela celá řada dalších faktorů - nízké investice do těžby surovin, slabý dolar, fiskální expanze, uvolněná měnová politika v řadě zemí nebo aktivity investičních fondů. Růst cen podle zprávy navíc zřejmě urychlily rekordně nízké celosvětové zásoby potravinářských komodit, které byly důsledkem kombinace nepříznivého počasí, využívání části potravinářských komodit k výrobě biopaliv a ochranářských opatření některých vlád (zákazy vývozu nebo vývozní daně).

 

Nepříznivé změny legislativy a pozastavení připojování fotovoltaických systémů si vybírají první daň. Řada firem, jejichž hlavní činností je výstavba solárních elektráren, krachuje. Roste počet případů, kdy nepoctivé společnosti uzavřou se zákazníky smlouvy, projekty však již nejsou schopny dokončit. Zákazníci mnohdy přicházejí o veškeré vložené investice. Krachují především firmy, které se na fotovoltaickém trhu pohybují kratší dobu, a nemají dostatečné zkušenosti ani zázemí. Zkušené společnosti pak plní roli hasičů požárů v dokončování zahájených projektů. Tento fakt potvrdil i ředitel společnosti HiTechSolar Vladimír Mléčka.

Kolem světa za 80 dní v roztodivném vozítku Švýcarský dobrodruh Louise Palmer vyhlásil takzvaný "nulový závod" pro čtyři týmy. Speciální auta mají prokázat, že lze objet zeměkouli za osmdesát dní i v něčem, co na první pohled připomíná spíš dětskou hračku. A hlavně, že tyto "dětské hračky" poháněné elektřinou jsou ekologické, praktické a v běžném životě dobře využitelné. Každý stroj je poháněn striktně obnovitelnými zdroji energie, jako je slunce, vítr, vlny nebo geotermální energie. Není to ale tak, že by auta jezdila přímo na solární či větrný pohon. Všechna pohání elektřina. Zároveň se však nejedná o běžné stroje předělané na elektrický pohon. Všechna vozítka jsou vyrobena ze speciálních materiálů, aby jejich spotřeba byla co nejmenší. Určena jsou vždy jen pro dva lidi. Všechna však zároveň musí splňovat několik podmínek: zvládnout ujet najednou nejméně 250 kilometrů rychlostí 80 km v hodině a vyšší, a za den ujet 500 kilometrů se čtyřhodinovou přestávkou na dobíjení v době oběda. Celkem trasa měří 30 tisíc km.

V Mexickém zálivu vybuchla další ropná plošina V Mexickém zálivu ve čtvrtek ráno místního času vybuchla další ropná plošina a následně se vzňala. Plošina leží na západ od té, co se potopila před třemi měsíci, což způsobilo největší ekologickou katastrofu v dějinách USA. Plošina leží asi 130 kilometrů od zátoky Vermilion ve státě Louisiana. Americká pobřežní stráž okamžitě k nehodě vyslala čtyři lodě, dvě letadla a sedm helikoptér. Na plošině se v době výbuchu nacházelo třináct dělníků, kteří skončili v moři. Podle některých zpráv bylo několik osob zraněno. Mluvčí pobřežní stráže Bill Colclough stanici CNN řekl, že všichni dělníci byli z vody vytaženi. Plošinu Vermilion 380 vlastní společnost Mariner Energy se sídlem v Houstonu. Stanice SkyNews uvedla, že se nejedná o vrtnou plošinu, což dává naději, že případný únik ropy nebude tak masivní, jako v případě plošiny Deepwater Horizon.

 

Z tiskové konference Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES):
ČSRES upozorňuje, že stávající nastavení podpory obnovitelných zdrojů energie bude mít značné konomické dopady na provozovatele sítí i konečné zákazníky. Je nutné se začít včas zabývat tím, jakým mechanismem a z jakých zdrojů bude v budoucnu podpora obnovitelných zdrojů financována.

Podle ČSRES nadále trvají důvody, které vedly distribuční společnosti v polovině února k pozastavení vydávání kladných stanovisek k připojování neregulovatelných obnovitelných zdrojů (OZE). Sdružení ale upozorňuje, že technické limity přenosové a distribuční sítě nejsou v současnosti jediným omezením, které nekontrolovaný rozvoj některých OZE přinesl. Kvůli letošnímu rapidnímu nárůstu instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren nepokryje příspěvek na výkup elektřiny z OZE reálné náklady na podporu. Část příspěvku tedy budou muset z vlastních prostředků uhradit distribuční společnosti, které jsou podle současné legislativy povinny zajistit výplatu podpory výroby elektřiny z OZE. „Neočekávané náklady povedou k deficitu rozpočtů distributorů, kteří v důsledku toho budou muset omezit prostředky vyhrazené na provoz a investice do sítí,“ říká Jan Kanta, člen správní rady sdružení. Poplatek na podporu OZE je zahrnut v regulované ceně elektřiny. Pro rok 2010 byla výše částky původně odhadována na 166 Kč/MWh, ve skutečnosti však bude cca o 100 Kč/MWh vyšší.

Sdružení ČSRES proto navrhuje opatření, která mají snížit negativní dopad rostoucího příspěvku na OZE na ceny elektřiny pro konečné zákazníky. Ještě v letošním roce je proto dle ČSRES potřeba přijmout další novelu zákona, která by povolovala pouze instalace fotovoltaických zdrojů na budovách, nikoliv už na „zelené louce“. „Prostředky na podporu obnovitelných zdrojů, včetně zdrojů fotovoltaických, by měly být mimo plateb za elektřinu získávány i z jiných plateb – buď rozšířením příspěvku na jiné druhy energie jako je teplo, uhlí či plyn nebo rozšířením tzv. ekologické daně i na plynná a pevná paliva,“ doplnil Kanta. V neposlední řadě sdružení navrhuje snížení nárůstu jednorázového příspěvku na OZE v následujících dvou letech z důvodu korekce podhodnocené výše příspěvku z let 2009-2010 20letou půjčkou Operátora trhu s elektřinou (OTE), který by v budoucnosti příspěvky vyplácel výrobcům OZE přímo. K 31. květnu 2010 bylo v ČR instalováno celkem 731 MW ve větrných a fotovoltaických zdrojích. Do konce roku by toto číslo mohlo vzrůst až na 2 952 MW.

 

Německá vláda oznámila, že plánuje zavést daň z jaderného paliva a "ekologický" poplatek na letecký provoz. Tato opatření jsou součástí úsporného programu na snížení rozpočtového schodku do roku 2014. Další podrobnosti budou zveřejněny v červenci.
Návrh o zavedení daně z jaderného paliva vyslovil minulý rok ministr životního prostředí Sigmar Gabriel. Jedním z cílů je podělit se o náklady na odstranění jaderného odpadu z jaderného zařízení v Asse, a zpoplatnit daňové zisky jaderných podniků, protože nejsou jejich emise zahrnuty do obchodování s emisemi v EU.
Německá koaliční vláda také usiluje o ukončení stávající výjimky (eko-daně z paliv a energie) pro energeticky náročná zařízení Od tohoto opatření se očekává, že přinese roční příjem ve výši 1 miliardy € v roce 2010 a 1,5 mld. € ročně v letech 2011 2014.

Zdanění letového provozu se bude určovat v závislosti na úroveň hluku a spotřeby paliva. V roce 2012 bude letecká doprava zahrnuta do systému obchodování s emisemi. Z kombinovaných příjmů z poplatků a obchodování s CO2 se očekává přínos do státní pokladny ve výši 1 mld. € ročně.

 

Uživatelé solárních systémů a německý solární průmysl mohou doufat v méně závažné snížení státní podpory (výkupních cen z fotovoltaických elektráren. Plánované škrty (11 - 16 %) k 1. červenci byly pozastaveny. Akcie solárního trhu zůstávají stabilní. Některé země chtěly snížit státní dotace na 10 %, ale většina v parlamentu tento návrh zamítla (především východoněmecké země a SPD) z obavy, že by se v solárním průmyslu výrazně snížily pracovní příležitosti.
Odborníci odhadují, že nedojde v Německu k útlumu trhu ani ke konci roku. Dopad na český trh bude zřejmě opačný, protože bude díky neustálému zájmu o nákup komponentů pro německé instalace nedostatek zboží pro vnější zájemce. Vysoká poptávka po fotovoltaických komponentech zřejmě přispěje i ke zvýšení cen produktů.

Po 50 letech končí v Česku výroba benzinu Speciál Rafinerie v květnu definitivně končí s produkcí benzinů s oktanovým číslem 91. Zájem klesl skoro na nulu. Padesát let tankovali v tuzemsku řidiči do nádrží svých škodovek, žigulíků, starých fiatů českou národní benzinovou tradici - 91oktanový Speciál. Dnes zbývá už jen několik týdnů, dokdy mohou majitelé starých vozů bez katalyzátoru toto lacinější palivo nakupovat. Během května totiž s jeho výrobou Česká rafinérská ve svém litvínovském závodě končí kvůli mizivému zájmu na trhu. Speciál, který přišel na trh v roce 1959 lze u pump jednoduše nahradit tankováním klasického Naturalu 95 a přidáním aditiva, například Benaditu. Tankování ovšem nyní vyjde o několik desetníků za litr dráž.

Brikety z hnědého uhlí v Česku končí Výroba briket z hnědouhelného prachu v České republice definitivně končí. Už na podzim skončí poslední briketárna ve Vřesové. O slisovaný uhelný prach už není skoro zájem.

Jedním z důvodů pro zastavení výroby s více než stoletou tradicí je i fakt, že v lomech Sokolovské uhelné je nedostatek kvalitního briketovatelného uhlí. Zánik poslední české briketárny není překvapivý. "Čekalo se, že výroba briket skončí už v polovině 90. let. Prodlužovala se a máme s ní nyní velké problémy. Briketujeme uhlí, které už pro to není moc vhodné," řekl více než před rokem generální ředitel Sokolovské uhelné František Štěpánek.

Fronius v novém Společnost Fronius, která je špičkou ve svářečské technice, ale je také známá jako výrobce a prodejce velmi kvalitních střídačů pro fotovoltaické elektrárny na všech kontinentech, otevírá své nové obchodní centrum v Praze 10, Dolnoměcholupská 1535/14. Nové kontakty také jsou : Tel.: +420 272 111 011 begin_of_the_skype_highlighting            +420 272 111 011      end_of_the_skype_highlighting, Fax: +420 272 738 145, E-mail: praha@fronius.com, www.fronius.com

 

Energetický regulační úřad rozhodl, že ČEZ Teplárenská převezme zdroje a sítě zkrachovalého libereckého dodavatele tepla Lenoxa a bude odběratelům firmy zajišťovat dodávky tepla a teplé vody. Zástupci firmy začnou přebírat první dvě lokality ze sedmi. Liberecký dodavatel tepla a elektřiny Lenoxa je ode dne 12. 3. 2010 v insolvenčním řízení. Věřitelé v jeho rámci přihlásili pohledávky za více než 180 mil. Kč. Největším věřitelem je Česká spořitelna, které dodavatel tepla dluží 17,62 mil. Kč.

Prezident republiky vetoval zákon, který navyšuje podíl biopaliv v benzinu a naftě. Novela zákona o ochraně ovzduší navyšuje od letošního června podíl biosložky u benzinu z dosavadních 3,5 procenta na 4,1 procenta a u motorové nafty z 4,5 procenta na rovných šest procent. Přimíchávání má například pomoci snížit emise skleníkových plynů, podpořit domácí zemědělskou produkci a snížit závislost na dovozech paliv. S těmito argumenty však prezident nesouhlasí. Prezident Klaus také argumentuje tím, že pozitivní či negativní dopady přimíchávání biosložek do pohonných hmot nebyly ve svém souhrnu seriózně zhodnoceny. "Některé studie dospěly k závěru, že přírodě škodí více biopaliva než nafta a benzin," píše. "Existují i vážné pochybnosti o dopadu biopaliv na zdraví člověka. Spalováním biopaliv se dostávají do ovzduší nové druhy spalin z biopříměsí, u kterých neexistují experimentální data o jejich dopadu na lidský organismus. Zákon také podle jeho názoru nedokáže zajistit, aby opatření podpořilo české zemědělce, protože podpoří i dovozce biosložek, a tedy i zemědělce v cizině.

 

Vetovaný zákon měl zavést od 1. června 2010 navýšení objemu biopaliv u motorových benzínů z dosavadních 3,5 % na 4,1 % a u motorové nafty z 4,5 % na 6,1 %. Legislativní proces byl započat již na podzim minulého roku a byly na něj navázány i plány zemědělců ohledně množství ploch osetých komoditami určenými ke zpracování na biopaliva na jaře roku 2010 ( cukrová řepa, obilí a řepka). Proces setí je dávno ukončen a zemědělci mají osety plochy odpovídající plánovanému navýšení biopaliv, v případě výroby biolihu jde o 9 500 ha osetých obilím, popř. cukrovkou, což odpovídá navýšení objemu biolihu o 0,6% a v případě MEŘA jde o 57 500 ha řepky, což odpovídá navýšení objemu o 1,6%.
Současná situace nastalá vetováním novely zákona o ochraně ovzduší v kombinaci s plánovanými parlamentními volbami představuje potencionální škody pro zemědělce, kdy mají ohroženo uplatnění již zasetých zemědělských plodin z 67 000 ha půdy, což odpovídá 2,7% osevních ploch ČR.

 

10. května podepsal prezident republiky novelu zákona 180/2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Novelu navrhla už na podzim loňského roku vláda ČR, když začala extrémně narůstat plocha fotovoltaických elektráren. Hlavním stimulem tohoto rozvoje byla výrazně zajímavá výkupní cena 12,25 Kč/kW pro rok 2010. Energetický regulační úřad výkupní cenu vyrobené elektřiny z fotovoltaiky za dobu existence zákona 180 snižoval z původní nastavené ceny 14, 46 Kč/kW dvakrát ( pro rok 2008 a 2009) vždy o 5 procent, ale i tak tato zákonná regulace nedokázala zabránit dotované ceně do této doby připojených fotovoltaických elektráren, která během podporovaných 20 let bude dosahovat několika miliard.
Vláda předložila sněmovně návrh zákona 18. 11. 2009. Dolní sněmovna návrh novely schválila 17. 3. 2010 na 75. schůzi a postoupila ho Senátu, který text projednal a 21. 4. 2010 na 18. schůzi Senátu návrh novely schválil. Zákon doručen prezidentovi k podepsání 29. 4. 2010. Prezident zákon podepsal 10. 5. 2010.
Text novely v a dalších souvisejících dokumentů v kapitole Ke stažení.

RWE obchoduje s elektřinou Plynárenská společnost RWE Transgas už v únoru oznámila plánovaný vstup na trh s elektřinou. Od 10. května zahajuje prodej nové energetické komodity v ČR. Z pohledu aktivit společnosti v Evropě to není nic neobvyklého, ale u nás to bude při obchodování s elektrickou energií určité oživení. "U nejčastěji využívaných tarifů jsou naše ceny silové elektřiny o 10 procent nižší oproti tradičním regionálním dodavatelům," oznámil předseda představenstva RWE Transgas Martin Herrmann. O pět procent výhodnější ceny pak budou ceny pro domácnosti, které elektřinou vytápějí či ohřívají vodu. Společnost tyto ceny garantuje až do konce roku 2011. "Lidé ročně ušetří na účtech za elektřinu více než tisíc korun," slibuje Herrmann. RWE nabízí také jednorázové bonusy až 500 korun v závislosti na zvoleném produktu a vyřízení veškeré administrativy spojené s přechodem k jinému dodavateli. RWE oslovila v rámci pilotního projektu zatím 30 tisíc domácností, smlouvy uzavřela s více než tisícovkou. Během "několika příštích let" chce RWE získat na českém trhu s elektřinou dvouciferný podíl. Naopak elektrárenská společnost ČEZ zvažuje i prodej plynu domácnostem. Firmám jej nabízí už od loňského září. Dodávku domácnostem zatím firma jen plánuje, bližší termín neoznámila. Podle neoficiálních informací by s novinkou měla přijít ještě letos.

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdě narazilo na odpor odborníků s vyhláškou o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepla. Ta je podle vědců a předních českých odborníků na solární energii od začátku do konce nesmyslná a nepotřebná. Někteří odborníci dokonce hovoří o účelovosti vyhlášky s cílem poškodit majitele slunečních elektráren. Ti ihned začali zvažovat případné právní kroky, pokud by tato vyhláška vstoupila v platnost.
"Vyhláška v sobě zahrnuje mnoho absurdností. Například požaduje po majitelích solárních elektráren v Česku technologie, které fungují například v pouštích Nevady, Arizony nebo v centrálních oblastech Španělska," odmítl návrh vyhlášky přední český odborník na fotovoltaiku a předseda představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace Jaromír Řehák. Podle Evropské agentury pro podporu obnovitelných zdrojů (EPIA) neexistuje podobná právní úprava nikde v Evropě.
Ministerstvo obhajuje vyhlášku v důvodové zprávě snahou o ochranu trhu před nekvalitními technologiemi a nutností odpovídat evropskému právu. To však odborníci i Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO) považují pouze za záminku s cílem zastavit rozvoj fotovoltaiky v České republice.
Podle odborníků ministerstvo v důvodové zprávě tvrdí nepravdy Podle odborníků jsou tvrzení ministerstva opírající se o Směrnice Evropského parlamentu, Rady 2004/8/ES a rozhodnutí Komise z 21.12.2006 smyšlená a nepravdivá. Oba dokumenty lze totiž dohledat lehce na internetu, kde může kdokoliv zjistit, že se věnují jiné problematice.
"To odvolání na evropské předpisy je nepravdivé. Oba se věnují kogeneraci při výrobě tepla a elektrické energie, nikoliv fotovoltaice," vysvětluje právník Pavel Doucha z advokátní kanceláře Šikola. "Regulace solární energie je dokonce v zásadním rozporu s cílem uvedené směrnice," dodává Doucha.
Podle dalších renomovaných právníků, kteří vyhlášku dostali k posouzení, je navíc tento protizákonný předpis lehce napadnutelný u Evropské komise. Podle právních rozkladů je totiž v rozporu s pravidly hospodářské soutěže a požadavky Evropské unie na volný pohyb zboží a služeb. České republice by tak v případě přijetí vyhlášky hrozily obrovské sankce nejen ze strany komise, ale i tisíce žalob od investorů, kteří projekty na fotovoltaické elektrárny v současnosti připravují.
K této absurdní vyhlášce se začínají vyjadřovat i přední evropští výrobci fotovoltaiky. Za mnohé Gerhard Travnicek, ředitel českého zastoupení společnosti IBC SOLAR:
"Toto ustanovení představuje pro český fotovoltaický průmysl krok zpět bez ohledu na to, zda bude platit pro zařízení o výkonu od 20 nebo od 30 kWp. Průzkum mezinárodního odborného časopisu Photon Profi ukázal, že z více než 3000 typů modulů různých renomovaných výrobců nedosáhl žádný z nich 20procentní účinnosti. Přes veškeré technické úsilí výrobců není 22procentní účinnost, kterou požaduje MPO, v dohledné době realizovatelná. Fakticky to znamená zastavení fotovoltaických projektů s výkonností od 20 nebo 30 kWp. Na mnoha střechách by tak bylo předem vyloučené jejich fotovoltaické využití, ačkoli jsou vhodné: střechy na průmyslových i velkých zemědělských objektech by již nebyly použitelné pro výrobu elektřiny šetrné k životnímu prostředí.

 

Program Zelená úsporám získal další prostředky, které budou vynaloženy na zateplování rodinných, bytových i panelových domů, výstavbu domů v pasivním standardu a výměnu starých kotlů za ekologické vytápění. Ministryně životního prostředí Rut Bízková a pan Norinao Iio, zástupce japonské firmy Mitsui & Co., uzavřeli závěrem minulého týdne smlouvu o prodeji dalších 2 mil. jednotek V tuto chvíli je v programu Zelená úsporám téměř 18 mld. Kč. Zájem o program neustále roste. MŽP a Státní fond životního prostředí (SFŽP) aktuálně evidují v programu Zelená úsporám více než 19 tisíc podaných žádostí s celkovou podporou zhruba 4,1 mld. Kč, přičemž denně je registrováno v průměru 180 nových. Z celkového počtu žádostí přitom připadá více než 95 % na rodinné domy. "Pokud zájem vydrží, prostředky z programu Zelená úsporám vyčerpáme mnohem dříve než v roce 2012," říká ministryně životního prostředí Rut Bízková. Česká republika je v prodeji jednotek AAU dlouhodobě nejúspěšnější.Program Zelená úsporám s jistotou zajistí snížení škodlivých emisí, poskytuje i v době ekonomické krize malým a středním podnikům a firmám nové pracovní příležitostí, když do průmyslu převedl více než miliardu korun.
Obdobný protikrizový efekt přináší rovněž Operační program Životní prostředí (OPŽP). "Z analýzy, kterou MŽP aktuálně zpracovalo, vyplynulo, že při realizaci dvou tisíc projektů podpořených z OPŽP dostalo příležitost více než 800 malých a středních podniků. Náklady všech těchto projektů dosahují 30 miliard korun. V rámci protikorupčních opatření ministryně Bízková rozhodla od 1. 5. 2010 o změně kritérií pro posuzování nabídek při výběrových řízeních vypisovaných v rámci OPŽP. Již ke dni 29. 4. 2010 byly na webu SFŽP zveřejněny aktualizované Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP, které ukládají hodnotit nabídky ve výběrových řízeních tak, že nabízená cena bude představovat 80 % hodnocení a ostatní kritéria pak pouze 20 %. Zavedena byla rovněž přesná vymezení pro využití dalších hodnotících kritérií.

 

V roce 2015 může být bez tepla až jeden milion obyvatel Česka Myslí si to ministerstvo průmyslu a obchodu. Tento katastrofický scénář je resortním odhadem situace, kdy vyprší stávající smlouvy tepláren na dodávky uhlí a nedojde k prolomení limitů těžby. České teplárny mohou mít v horizontu několika let vážné problémy se zásobováním hnědým uhlím. V důsledku toho je ohrožen zhruba milion lidí, kteří jsou na tyto zdroje centrálního zásobování teplem napojeni. Počet milion lidí bez tepla je prý hrubým odhadem. Zahrnuje ty, kteří jsou napojeni na centrální zásobování teplem prostřednictvím hnědouhelných elektráren. Teplem se celkem zásobují až tři miliony lidí.

 

Doručovatelé a doručovatelky od začátku dubna testují nová elektrokola. Ekologický dopravní prostředek jim má ušetřit čas i námahu při nošení těžkých tašek a stoupání do kopce. Česká pošta chce do konce roku koupit 300 kol, výběrové řízení vyhlásí na konci května. Od normálního bicyklu se elektrokolo liší tím, že má elektromotor, ale také potřebné přídavné tašky a prostorné boxy, které pojmou hodně pošty.

 

Podle zatím nejambicióznější studie Roadmap 2050 zaměřené na rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE), kterou vypracovala European Climate Foundation (ECF), může Evropa bez nárůstu cen elektřiny čerpat v roce 2050 80 % energie z obnovitelných zdrojů. Cena elektřiny by v roce 2050 neměla být vyšší, než pokud bychom do OZE neinvestovali vůbec a drželi se jádra a fosilních paliv. V dalších 40 letech se totiž bude muset investovat nejen do nových OZE, ale také do záložních kapacit (vítr nefouká vždy, slunce v noci nesvítí) a především do nových elektrizačních sítí. Za 80% podíl OZE budeme muset připlatit 30 až 50 miliard eur ročně, tvrdí studie. Pokud k tomu připočítáme ještě investice do energetické účinnosti, nových řešení v dopravě a vývoje dalších inovativních technologií, dostaneme se na dodatečné náklady ve výši dvou až tří bilionů eur během příštích 40 let. Co nám to dá? Zbavíme se závislosti na fosilních palivech, což Evropské unii přinese výrazné posílení energetické bezpečnosti. Díky přechodu k OZE, zvýšení energetické účinnosti a úsporám se celkové náklady na energii v ekonomice sníží o 20 až 30 %, predikují experti. Dalším benefitem má být až půl milionu nových pracovních míst jen do roku 2020.

 

Komisař pro energetiku Günther Oettinger ocenil vznik nové studie ECF jako "materiál, který Komise určitě použije při vytváření vlastní zprávy" o přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Ta má spatřit světlo světa pravděpodobně na začátku roku 2011 poté, co Komise ukončí veřejnou konzultaci k této problematice (začne letos v červnu). Legislativní balíček týkající se rozvoje unijní elektrizační soustavy má evropská exekutiva představit v listopadu tohoto roku.
Zpráva ECF si vysloužila pochvalu i od ekologů, kteří ale litují, že více nerozpracovává možný přechod k ekonomice 100% závislé na OZE. "Tato varianta by pro Evropu byla nejvýhodnější z hlediska poměru přínosů a nákladů i z hlediska udržitelnosti. A pozice české politické reprezentace? Dvě největší partaje: ČSSD a ODS podporují Ministerstvo průmyslu a obchodu, které ve Státní energetické koncepci počítá s tím, že se OZE budou podílet na českém energetickém mixu v roce 2050 pouze 15 %, zatímco uhlí 20 % a jádro 25 %.

Firma začala bourat haly na výstavišti Společnost Terinvest, které patří tři haly na letňanském výstavišti, je začala v pátek 16. dubna ve 12 hodin bourat. Zavřena bude i čtvrtá ze sedmi hal, té je Terinvest spoluvlastníkem. Společnost tvrdí, že jde o dočasné stavby, které na pozemcích nesmějí stát a musí být zbourány. Do konce roku se tu ještě před demolicí uskuteční dvě výstavy. Piloti řekli ne elektrárně. Chtějí na Božím Daru létat Piloti ze středních Čech šli demonstrovat před Rathův úřad. Žádají po hejtmanovi, aby zabránil stavbě sluneční elektrárny. Boží Dar u Milovic se 150 hektary je podle nich ideální místo pro hlučné sporty. "Uvědomte si, že fotovoltaická elektrárna nic nepřináší," prohlásil šéf klubu zastupitelů za ODS Ladislav Kutík. Zástupci ODS poukazovali na to, že solární panely v kraji zůstanou jako toxický odpad. A tuší, že kvůli elektrárně přijdou v nejbližších měsících o pronajaté hangáry s letadly v oblasti Božího Daru.

Letadlo pohánělo jen slunce. První zkušební let na západě Švýcarska absolvovalo dosud nejpokročilejší letadlo na sluneční pohon. Prototyp stroje, který má zvládnout oblet zeměkoule, odstartoval z letiště Payerne, kde také po 87 minutách ve vzduchu hladce přistál. Let byl jedinečný také tím, že stroj je schopen letu mi v noci. Majitel Bertrand Piccard a konstruktér André Borschberg v tomto letadle chtějí v roce 2012 obletět zeměkouli. Let by měl trvat 20 dnů.

 

Společnost CTP Invest letos investuje zhruba až 34,5 milionu eur (asi 860 milionů korun) do vybudování solárních panelů na střechách budov ve svých průmyslových parcích, zejména na jižní Moravě. První fáze by měla být hotova do 1. června. V ní budou solární panely umístěny na střechy objektu v brownfieldu bývalého areálu Škrobáren v Brně, na halách v průmyslové zóně CT Park Brno na Černovické terase, v CTParku ve Šlapanicích u Brna a v Jihlavě.

Malé vodní elektrárny na východě Čech zvyšují výrobu Malé vodní elektrárny společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje dodaly loni do sítě ve východních Čechách celkem 60,4 milionu kWh ekologické elektrické energie. Jedná se o 8 malých vodních elektráren - Hradec Králové, Les Království, Pardubice, Pastviny, Práčov, Předměřice, Přelouč a Spálov. Jejich celková výroba 60,4 milionu kWh by pokryla celoroční spotřebu 17 250 domácností. Tato výroba je o 1,74 procenta vyšší než v roce 2008. "To je téměř třetina z celkové výroby této společnosti v roce 2009, která ve svých elektrárnách v celé České republice vyrobila pomocí obnovitelných zdrojů celkem 213,9 milionu kWh," uvedl Jiří Kosina, mluvčí Skupiny ČEZ pro východní Čechy.

Ekologická veřejná doprava v ČR roste FOTO AUTOBUS Za rok 2009 bylo v ČR registrováno celkem 239 nových městských autobusů, z čehož 12,6 % (celkem 30 autobusů) bylo registrováno na pohon stlačeným zemním plynem (CNG). Celkem ve městech a obcích ČR jezdí už 264 plynových autobusů, v Evropě jich jezdí 58 900. V ČR jsou schváleny pro provoz CNG autobusy 6 výrobců (Irisbus Iveco, Mercedes-Benz, SOR, TEDOM, Karosa a Solaris). Podle údajů NGVA je v Evropě již registrováno více než 1,1 milionu CNG vozidel (celková spotřeba 413 mil. m3 stlačeného zemního plynu ročně), ve světě jich je už 11,1 milionů.

Nové enzymy srážejí cenu produkce biopaliv na úroveň ropy Nucená produkce biopaliv vyvolala ve světě spíše víc problémů, než užitku, protože na výrobu jednoho litru se často spotřebovalo stejné množství ropy. Bez dotací byla biopaliva neefektivní. Nyní Dánové vyvinuli nové enzymy, které cenu produkce biopaliv dostávají na cenu produkce ropy - dva dolary na galon (10 Kč za litr). Dokonce hned dvě společnosti podle serveru Popular Science nezávisle na sobě oznámily, že mají k dispozici enzymy, které zlevní výrobu biopaliv z celulózy. Přestože obě firmy zatím podrobnosti tají, podle odborníků takové oznámení znamená, že je na obzoru velký posun na trhu s ethanolem. Potvrzení efektivní produkce biopaliv by navíc pomohlo odlehčit i trhu s ropou, který zažil před více než rokem rychlý růst cen a i v současnosti se udržuje cena ropy na trojnásobné ceně oproti 90. letům.

 

Leckdo začíná věřit tomu, že obnovitelná energie v množství větším než mizivém ohrozí stabilitu elektrárenské sítě, přivede nás na mizinu a ještě ke všemu zamoří krajinu.
Takže začněme srovnávat. Podle oficiální statistiky Energetického regulačního úřadu vyrobila ČR v roce 2009 celkem 82 TWh (terrawatthodin, tedy 82 miliard kilowatthodin) elektřiny. Solární elektrárny z toho dodaly 0,09 TWh, tedy 0,1 %. Podle odhadů téže instituce by se instalovaný výkon fotovoltaiky mohl v příštích letech zvýšit na pětinásobek, protože zhruba takovou kapacitu přípojek poskytly distribuční společnosti potenciálním investorům. I kdyby se zázrakem realizovaly všechny tyto projekty, podíl solární elektřiny by se pak pohyboval řádově kolem jednoho procenta.

ČEPS proti OZE Státní firma Česká přenosová soustava, která spravuje elektrické rozvody v zemi, chce dočasně zastavit připojovaní nových větrných a slunečních elektráren do sítě. Údajně je už totiž objem projektů a vydaných kladných stanovisek k žádostem o připojení větrných a fotovoltaických elektráren vyšší než hodnota přijatelná pro bezpečný a spolehlivý provoz sítě. Hrozí tak kolaps. A pokud se situace nezmění, chce ČEPS odstavovat tyto elektrárny z provozu. ČEPS zároveň požádal distribuční společnosti ČEZ, E.ON a PRE o pozastavení vydávání kladných stanovisek k žádostem o připojení nových větrných a fotovoltaických elektráren.

Statistika spotřeby energií Čistá spotřeba elektřiny loni podle odhadů společnosti ČEZ byla 57 140 GWh, což je pokles o 5,5 %. Oficiální prognóza ČEZu počítá za rok 2009 s čistým ziskem 50,2 miliardy Kč s tím, že hospodaření za rok 2009 bude oznámeno dne 26. února. Spotřeba zemního plynu klesla u velkých průmyslových firem podle statistik RWE zhruba o 10 %, v průměru spotřeba zemního plynu v roce 2009 klesla o 8,1 %. Gazprom naopak očekává, že evropská spotřeba plynu v roce 2020 vzroste o 70 miliard m3, k roku 2030 pak o dalších 40 miliard m3.

Poslanci se hádali kvůli energetické koncepci Poslanci se dne 11. 2. 2010 "pohádali" při projednávání návrhu, aby státní energetickou koncepci schvaloval kromě vlády i parlament. Nakonec však návrh z dílny ČSSD poslali bez hlasování do třetího kola, na jehož začátku se bude hlasovat o zamítnutí návrhu. Podle odpůrců návrhu z řad ODS je energetická koncepce příliš odborný materiál na to, aby o něm rozhodovala Sněmovna. Poslední návrh ze strany ODS, aby se sněmovna do konce svého období už nescházela, ukazuje absolutní neprůchodnost jakéhokoliv zákona. Tato situace výrazně zkomplikuje příští vládě a zákonodárnému sboru možnost aktuálně řešit neřízený nárůst staveb fotovoltaických elektráren. Pět let také čekáme na zákon o podpoře výroby tepla z OZE, který by byl mnohem účinnější než dotační program Zelená úsporám.

 

Češi v roce 2010 přestanou pracovat na stát o osm dní později než v roce 2009. Podle výpočtů firmy Patria Finance totiž v roce 2010 připadá tzv. den daňové svobody na 20. 6. 2010. Hlavní ekonom společnosti D. Marek uvedl, že se v roce 2010 měnila celá řada parametrů daňového systému. Daně v roce 2010 spolknou 35,3 % HDP, respektive 46,9 % čistého národního důchodu. Na zaplacení daní tak bude potřeba 171 dní.

Intersolar Europe Dne 9. června 2010 bude v Mnichově zahájen letošní ročník největšího evropského veletrhu solárních technologií s novým názvem Intersolar Europe. Změna názvu odráží pokračující internacionalizaci veletrhu, který je nyní zastoupena v mnoha místech po celém světě. V Mnichově se bude konat na výstavní ploše 120.000 m2, v 11 halách a je už téměř obsazený, protože je přihlášeno přes 1500 vystavovatelů. Během roku se Intersolar koná také v Severní Americe, Indii a Číně. Organizátoři očekávají v Mnichově na 60 tisíc návštěvníků. www.intersolar.de.

 

Na ploše o velikosti zhruba 210 fotbalových hřišť, přesně 150 hektarů, v bývalém vojenském prostoru Mladá nedaleko Milovic má vzniknout největší sluneční elektrárna ve střední Evropě. Na projekt za 14 miliard vyhlásil Středočeský kraj výběrové řízení. Vítěz soutěže, společnost Mladá RP, by měl za dvacetiletý pronájem území dopředu zaplatit 20 milionů korun. Zaváže se také zbourat veškeré vojenské objekty v nevyhovujícím stavu, což firmu přijde na více než 500 milionů korun. Výstavba elektrárny má stát 5 miliard, odhadované náklady na vědecko-technický park včetně veřejně přístupného sportovního areálu jsou zhruba 9 miliard korun.

Vodní elektrárna vyrábí také solární energii Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje uvedla do provozu novou solární elektrárnu na malé vodní elektrárně Přelouč. Na jednom místě vyrábí elektrickou energii ze dvou obnovitelných zdrojů. Instalace solární elektrárny byla součástí rekonstrukce plochých střech nad rozvodnou a strojovnou vodní elektrárny v Přelouči. Byl použit systém tenkovrstvých solárních článků integrovaných do nové hydroizolační fólie na střeše elektrárny. Fotovoltaický systém pokrývá celkem 600 m2 a jeho instalovaný výkon je 20,8 kWp. Přeloučská malá vodní elektrárna je vybavena čtyřmi Francisovými vertikálními turbínami firmy Prokop & synové - Pardubice. Elektrárna spolehlivě funguje již více než 80 let. Za celý loňský rok vyrobila celkem 8,6 miliónu kWh, což by pokrylo celoroční spotřebu téměř 2500 domácností.