V současné době má asociace 250 členů, z toho je 144 registrovaných online.

Solární boom, to je poprava českého průmyslu, je slyšet z velkých firem

Solární boom, to je poprava českého průmyslu, je slyšet z velkých firem

 
Podniky nechápou: Proč nám to stát dělá? Kvůli drahé energii ze slunce přestaneme být konkurenceschopní.
reklama
<!-- BBmedia one2many Pozice: ihned.cz(2059) / Zpravodajstvi Ekonomika(5) / Full banner 468x60 - 468x300(6) / (7) -->
Zelené ceny

 

48 miliard

Čeští spotřebitelé zaplatí za podporu obnovitelných zdrojů příští rok až 48 miliard korun. Každý typ "zelené" elektrárny má zákonem zaručenou výkupní cenu, kterou mu za jeho dodávky platí firmy ČEZ Distribuce nebo E.ON Distribuce.

 

Výkupní ceny u solárních elektráren činí až 12,25 korun za MWh, což je desetkrát víc než u tepelných či jaderných elektráren.

 

Stát garantuje cenu solárním elektrárnám na 20, malým vodním elektrárnám dokonce na 30 let dopředu. Výši výkupní ceny stanoví ERÚ, pro příští rok zákon dovoluje cenu výrazně snížit, ale jen pro zdroje instalované po 1. lednu 2011.

 

Marži má podle svých slov "plus minus nula" a příští rok má zaplatit navíc stovky milionů korun za zelenou energii. Šéf strojírenské firmy Vítkovice Holding Jan Světlík mluví o konci českého průmyslu a o opravdovém průšvihu.

"Za elektřinu platíme víc než naši konkurenti v Německu, Itálii nebo Rakousku. A to vůbec nemluvím o Rusku, Indii nebo Číně. Dostáváme se tak někam úplně mimo, takhle budeme mít nejdražší proud na světě. Aspoň v něčem budeme dobří," zlobí se.

Když tento týden Světlík debatoval o cenách elektřiny s ministrem průmyslu, dozvěděl se, že příplatky na ekologickou energii mohou příští rok prodražit proud zhruba o 500 korun za megawatthodinu.
V jeho případě by to znamenalo nárůst o více než třetinu, což považuje za "úplnou hrůzu". "Máme elektrickou pec, tohle nám zvýší náklady na tunu oceli o desítky eur."

Podle Světlíka se nyní bude platit za dřívější chyby politiků. "Nevím, jestli to ministr Bursík neudělal schválně. Je to poprava českého průmyslu," říká a nechápe, proč při haléřových výrobních nákladových cenách výroby elektřiny v jaderných elektrárnách se musí platit dvanáct korun za energii ze slunce.

"Tolik lidí dopředu říkalo, že je to jen žumpa na peníze," přidává se šéf sléváren Beneš a Lát Lumír Al-Dabagh. Zdražení nejsou schopni přenést na zákazníky, kontrakty mají fixní cenu na mnoho let dopředu. "Můžeme to zkusit, ale když budeme moc bojovat, zákazníci si vyberou jinou lokalitu, kde takové problémy nebudou," obává se. Takové příklady už kolem sebe viděl. Ani on nechápe, proč to stát firmám dělá. Podniky nebudou mít zisk, nebudou platit daně a zákazníci jim nakonec utečou jinam.

Průmyslové firmy zatím proti zeleným příplatkům společně nepostupují. Dosud netušily, že už jde opravdu do tuhého a nejsou to jen katastrofické scénáře. "Myslím, že blížící se strojírenský veletrh v Brně bude místem, kde se to bude hodně řešit," předpokládá Světlík.

Už teď se o tom živě diskutuje. "Kdo povolil, aby tu bylo desetkrát víc slunečních elektráren, než se plánovalo? Kdo tak rozhodl o našich penězích? Který stát by takto zařízl svůj export?" ptá se Světlík. A sám si odpovídá: "Je to jednoznačný signál pro investory, nechoďte sem, jsou tu blázni."