Energetický trh se mění a reaguje na to i evropská legislativa. V Bruselu finišují jednání o velkém energetickém balíčku. Na jeho základě připraví Česko nový energetický zákon, který by mohl komplexně řešit například ukládání energie.
Více obnovitelných zdrojů a lepší příležitosti pro menší energetické hráče má nabídnout nová evropská legislativa. O finální podobě takzvaného zimního energetického balíčku v těchto týdnech jednají unijní země a europoslanci společně se zástupci Evropské komise, která legislativu navrhla.
Co se v zimním energetickém balíčku aktuálně řeší? Přečtěte si víc >>>>
Díky novým pravidlům by měli významnější podíl na trhu získat spotřebitelé, kteří budou mít možnost elektřinu snadněji vyrábět, skladovat a spotřebovávat. Samovýrobci by mohli rovněž prodat nevyužitou energii zpět do sítě. Zjednodušen má být také proces povolovacích řízení spojený s instalací zeleného zdroje.
Co zimní balíček přináší spotřebitelům? Přečtěte si zde >>>>
Na změny se bude muset připravit také česká legislativa. Aby se nemusel donekonečna novelizovat český energetický zákon, plánuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vytvořit zcela nový předpis, který všechny novinky zahrne.
„Do konce letošního roku nebo začátku příštího připraví MPO úplně nový energetický zákon, který by za dva tři roky vyústil v nový energetický kodex. Do něj budeme transponovat nejen směrnice zimního energetického balíčku,“ uvedl ředitel odboru elektroenergetiky Ladislav Havel na nedávné konferenci Solární energie a akumulace 2018.
Nový energetický zákon chce ministerstvo předložit na konci letošního roku nebo na začátku příštího.
Už teď ale ministerstvo pracuje na novele stávajícího energetického zákona, upozornil Havel. Předložit ji chce v září letošního roku.
Úpravy zákona budou jednak reagovat na výtky Evropské komise, která Česko upozornila na nesprávnou implementaci takzvaného třetího liberalizačního balíčku. Do českého práva by tak například mělo být jednoznačně ukotveno řešení mimosoudních sporů v energetice. Firmy by dále měly získat možnost požádat o přezkum rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
„Přidávají se k tomu ještě další otázky. Objevil se například senátní návrh, který upravuje přeložky energetických zařízení,“ dodal na konferenci Havel.
Zaměřeno na akumulaci
Největší pozornost ale v souvislosti s novelou budí otázky týkající se ukládání energie.
Komplexně by se tato problematika měla řešit ve zmíněném novém zákoně, protože skladování energie je jednou ze širších oblastí, které se věnuje evropský energetický balíček. Už v současné době je ale potřeba vyřešit některé problémy.
V ČR se zatím objevila dvě větší zařízení pro ukládání elektřiny. První z nich o kapacitě 1,2 MWh instalovala v Prakšicích na Uherskohradišťsku společnost Solar Global, druhé s kapacitou 1,75 MWh pak společnost E.ON v jihočeských Mydlovarech.
Do energetického zákona budou doplněny práva a povinnosti provozovatele akumulačního zařízení a licence na akumulaci elektřiny.
Provozovatelé těchto akumulačních systémů ovšem pod současnou legislativou nemohou od ERÚ získat licenci na skladování elektřiny, protože zákon nic takového nezná. Akumulaci lze provozovat jen jako součást výrobny elektřiny.
Firmy, které do akumulace investovaly, by také chtěly vstoupit na trh s podpůrnými službami. I tam ale kodex o provozování přenosové soustavy počítá s tím, že akumulátor bude propojen se zařízením na výrobu elektřiny.
„V novele energetického zákona bychom chtěli rozetnout gordický uzel a akumulaci elektřiny řešit, abychom dohnali praxi, kterou už podnikatelé nastartovali,“ uvedl Havel.
Do novely by měly být doplněny práva a povinnosti provozovatele akumulačního zařízení a licence na akumulaci elektřiny.
Kontrola překompenzace: MPO vyhodnocuje pilotní fázi
Zároveň s novelou energetického zákona chce MPO do září připravit i novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), jako jsou obnovitelné zdroje nebo kombinovaná výroba elektřina a tepla.
Výrobci čisté elektřiny budou zvědaví hlavně na pravidla, podle kterých se bude kontrolovat, zda v minulosti nedostávali příliš mnoho peněz z veřejných prostředků. Tato „kontrola překompenzace“ je dědictvím zdlouhavých vyjednávání o notifikaci podpory POZE u Evropské komise, ve kterých se ČR zavázala, že poskytnutou podporu zpětně prověří.
Havel: „Překompenzace není strašidlo.“
MPO v březnu dokončilo pilotní fázi šetření, ve kterém mohli provozovatelé elektráren dobrovolně poskytnout údaje o svých projektech.
„Překompenzace není strašidlo. Ani pro stát, ani pro výrobce energie. V první fázi jsme museli notifikovat systém podpory, což se podařilo – až na druhotné zdroje, kde proces probíhá. Zahájili jsme sektorové šetření na základě dobrovolnosti a zjišťujeme, zda mohlo dojít k překompenzaci podpory pro elektrárny uvedené v roce 2006, 2007 a 2008. Aktuálně probíhá vyhodnocování,“ vysvětlil Havel.
Po roce 2020 budou zdroje o podporu soutěžit
Novela zákona o POZE ovšem bude obsahovat také pravidla pro budoucí podporu obnovitelných zdrojů.
Ta by měla pomoci s plněním cíle pro obnovitelné zdroje do roku 2030, o kterém se také jedná v zimním energetickém balíčku. Celoevropský cíl by mohl být nastaven až na 35% podíl OZE na spotřebované energii. O to usilují europoslanci. Evropská komise přitom původně navrhovala 27% cíl. Zatím každopádně není jasné, jak vysoké budou národní cíle pro jednotlivé země a zda budou závazné.
Aukce by měly platit pro zdroje nad 1 MW, v případě větrných elektráren nad 6 MW.
Podle Havla se ministerstvo při přípravě systému aukcí inspiruje systémem, který funguje v Německu. „Chceme jít cestou aukcí, které bude pro jednotlivé druhy OZE vyhlašovat pravděpodobně MPO. Zákon přesně upraví formu, jak bude výběrové řízení vypadat,“ uvedl Havel s tím, že detaily se zatím připravují.
Zatím se hovoří o tom, že aukce by platily pro zdroje nad 1 MW, v případě větrných elektráren nad 6 MW. Pro menší zařízení by byla provozní podpora na bázi zelených hodinových bonusů nastavena zvlášť.