Asociace hydroenergetiků ČR

NKÚ: Náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší do roku 2030 bilion korun

6. ledna 2015 v 12:34

Náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší podle NKÚ do roku 2030 bilion korun, nejdražší jsou fotovoltaické elektrárny - Foto: Jana Huzilová

Náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší podle NKÚ do roku 2030 bilion korun, nejdražší jsou fotovoltaické elektrárny

Foto: Jana Huzilová

Nejvyšší kontrolní úřad upozorňuje, že finanční podpora pro zařízení k výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů bude ještě dlouho extrémně zatěžovat českou ekonomiku. Podle odhadu NKÚ převýší do roku 2030 celkové náklady bilion korun. Nejdražší jsou fotovoltaické elektrárny. Jejich majitelé ale označují zprávu NKÚ za zavádějící.

Jen v letech 2011 až 2014 činily náklady na obnovitelné zdroje elektřiny téměř 157 miliard korun, zveřejnil NKÚ.

Důvodem velké zátěže ekonomiky je především poskytování plošné finanční podpory všem zařízením určeným k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Z této podpory nejvíce čerpaly fotovoltaické elektrárny, které patří k nejdražším z těchto zdrojů.

9:36

Náklady na podporu zelené energie převýší podle NKÚ do roku 2030 bilion korun. Téma pro prezidenta NKÚ Miroslava Kalu a analytika J&T Michala Šnobra

Vložit na svůj web

„Například v roce 2013 podpora zelené elektřiny byla celkem 44 miliard korun a fotovoltaické elektrárny získaly dvě třetiny této částky, přestože vyrobily pouze 22 procent zelené elektřiny,“ upřesňuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miroslav Kala.

Celkové náklady pro stát budou podle NKÚ ještě vyšší, protože provozovatelé „zelených“ elektráren mají právo na úlevu na daních. „Jaké výše ale tato daňová podpora dosahuje, není jasné, protože ji ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje,“ uvádí Nejvyšší kontrolní úřad.

Tempo růstu výroby elektřiny ze slunce nemá v EU obdoby

Zlomové období představoval začátek roku 2011, odkdy začaly provozní podpory pro nově vybudované zdroje klesat. Snaha dostavět fotovoltaické elektrárny za starých, a tedy výhodnějších podmínek vyvrcholila koncem roku 2010 solárním boomem.

Mezi lety 2009 až 2012 množství elektřiny vyprodukované fotovoltaickými elektrárnami vzrostlo více než 23krát, což nemá v porovnání s ostatními státy EU obdoby.

Fotovoltaické elektrárny - tempo růstu výroby elektřiny v letech 2009 až 2012 - Foto: Český rozhlas

Fotovoltaické elektrárny - tempo růstu výroby elektřiny v letech 2009 až 2012

Foto: Český rozhlas

Například v Německu ve stejném období vzrostla výroba elektřiny ze slunečního záření o 300 procent, na Slovensku o 424 procent, v Rakousku o 588 procent a v České republice o 2320 procent.

Návratnost investic do solárních elektráren byla zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let. „Výrazně k tomu přispěla vedle provozní podpory i takzvaná investiční podpora poskytovaná ministerstvem průmyslu a obchodu,“ píše se v tiskové zprávě.

Podporu bude stát vyplácet ještě dalších 20 či 30 let

NKÚ upozorňuje, že plošná podpora pro zařízení dokončená po roce 2013 je nyní pozastavena, pro dříve vybudované elektrárny ale platí podmínky, které byly nastaveny v době jejich uvedení do provozu.

„Tuto podporu bude stát – v závislosti na druhu energie – vyplácet ještě dalších 20 či 30 let. Vzhledem k tomu, že výše této podpory je ze zákona valorizována, budou náklady každým rokem ještě stoupat,“ uvádí NKÚ.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu bude stát tratit i na novém zákonu o podpoře obnovitelných zdrojů energie, který vstoupil v účinnost v roce 2013.

„Přestože ho Česká republika měla předložit Evropské komisi ke schválení ještě před nabytím účinnosti, komise ho dostala na stůl až poté. EK mimo jiné konstatovala, že státem nastavená podpora představuje pro české výrobce zelené elektřiny ekonomickou výhodu oproti jiným podnikatelům v oboru. Proto nařídila, že podporu musí dostávat i dovozci zelené elektřiny z celé EU. Jen v roce 2014 může tato kompenzace dosáhnout až 2,5 miliardy korun," upozorňuje NKÚ.

Solarníci se zprávou NKÚ nesouhlasí

Majitelé fotovoltaických elektráren se zprávou NKÚ o nákladech na podporu zelené energie nesouhlasí. Označují ji za zavádějící.

Podle České fotovoltaické průmyslové asociace zpráva dostatečně nezohledňuje například vliv srážkové daně. Chybí v ní také srovnání s jinými zdroji.

„Když vezmeme třeba čísla Univerzity Karlovy, kolik nás stojí spalování fosilních paliv ročně na škodách na zdraví a na majetku, tak je to částka okolo 50 miliard ročně. Čili do roku 2030 se dostaneme také na téměř bilion korun,“ říká mluvčí asociace Miloš Cihelka.

„A právě používání obnovitelných zdrojů tyto škody ze spalování uhlí snižuje,“ dodává. Asociace nesouhlasí také s tím, že návratnost investice do fotovoltaik je podle úřadu kratší, než se původně předpokládalo.

ERÚ: Zpráva NKÚ není překvapivá

Naopak Energetický regulační úřad zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu přivítal. „Ta částka jeden bilion korun vychází z odhadu Energetického regulačního úřadu,“ říká mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

„Dle našeho názoru je příliš vysoká a navrhovali jsme řadu způsobů, jak tuto situaci změnit, zatím se nám ale nepodařilo většinu z nich prosadit. Některé ale ano, například zastropování příspěvků na obnovitelné zdroje pro domácnosti a pro konečné spotřebitele. Ale to byl zatím jen první krůček,“ doplňuje mluvčí.

Také analytik J&T Michal Šnobr míní, že NKÚ náklady na podporu zelené energie poměrně přesně spočítal.

„Je jedno, jestli je to bilion nebo 900 miliard. To, že tady vznikla boomem solárních elektráren obrovská zátěž především pro spotřebitele elektřiny, dnes už nikdo nepochybuje. A také je jasné, že s tím nic už udělat nejde,“ naznačuje.

Solární elektrárny - Foto: Český rozhlas

Solární elektrárny