Asociace hydroenergetiků ČR

 

 

 

·         vyhláška č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen

·         vyhláška č. 343/2008 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vzor záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie

·         vyhláška č. 502/2005 Sb., o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje

·         vyhláška č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění pozdějších předpisů

·         vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů

 

·         Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení

·         Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov

·         Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce

·         vyhláška č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen

·         vyhláška č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů

·         vyhláška č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tabulka 4b
Výpočetní tabulka pro podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě

 

 

a)    Seznam stávajících vnitrostátních, a je-li to vhodné, regionálních právních předpisů týkajících se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení a územního plánování, které se uplatňují na podniky a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí:

·         Vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby

·         Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb

·         Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů

·         Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu

·         Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

·         Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření.

·         Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení

·         Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov

·         vyhláška č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích ve znění pozdějších předpisů

·         vyhláška č. 245/2001 Sb., o podrobnostech udělování státní autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení, její změny, prodloužení anebo zrušení, ve znění pozdějších předpisů

 

 

·         Posuzuje vliv na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti.

 

o   zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,

o   zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (lesní zákon),

o   zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů,

o   zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon),

o   zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů aj.

o   předpisy a koncepční rozvojové dokumenty místních a regionálních samospráv, především:

         - zásady územního rozvoje kraje,

          - územní energetické koncepce krajů,

 

b)    Odpovědné ministerstvo (/ministerstva) / orgán(/orgány) a jejich pravomoci v dané oblasti:

·         Ministerstvo pro místní rozvoj – metodické řízení a odvolací orgán 2. stupně

·         Krajské stavební úřady – vede řízení a je odvolacím orgánem 1. stupně

·         Krajské úřady – vypracování a vydávání zásad územního rozvoje kraje

·         Obecní stavební úřady – vede řízení

·         Ministerstvo pro místní rozvoj

·         Vyvlastňovací řízení vede vyvlastňovací úřad, kterým je:

a)        obecní úřad obce s rozšířenou působností (zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů)

b)        Magistrát hlavního města Prahy

c)        magistrát územně členěného statutárního města.

·         zastupitelstvo hlavního města Prahy a zastupitelstvo územně členěného statutárního města nemohou působnost vyvlastňovacího úřadu přenést statutem na městské části nebo městské obvody.

·         Působnost vykonávají vyvlastňovací úřady jako přenesenou působnost.

 

·         Ministerstvo průmyslu a obchodu – metodické řízení 

·         Státní energetická inspekce – vydávání stanovisek, které jsou podkladem stavebním úřadům pro vydání povolení

·         Krajské úřady – vypracování a vydávání zásad územního rozvoje kraje

 

·         Energetický regulační úřad – vydávání licenci na výrobu a rozvod energie

·         Ministerstvo průmyslu a obchodu – vydávání autorizací na výstavbu zařízení na výrobu energie

 

·         Krajské úřady – vydává stanovisko

·         Ministerstvo životního prostředí - .pokud je záměr navrhován na území více krajů, ministerstvo rozhodne, který krajský úřad je příslušný k vydání stanoviska a dále postupuje podle příslušných kompetencí v uvedeném zákoně.

Poznámka ke kompetenci Ministerstva životního prostředí – ministerstvo vydává dále stanoviska v řadě dalších případů, např. podle přílohy č. I sloupce A zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) v případech mezistátního posuzování vlivů atd.

c)    Revize plánovaná s cílem učinit příslušné kroky popsané v čl. 13 odst. 1 směrnice 2009/28/ES do: [datum]

Současná právní úprava výše uvedených zákonů je v rozporu s principy uvedenými v článku 13 odst. 1 směrnice č. 2009/28/ES. 

Následné kroky, které povedou ke zjednodušení schvalovacích procesů:

·         Analýza současné legislativy a stanovení kritických míst prodlužujících schvalovací procesy v rámci územního a stavebního řízení

·         Návrh opatření pro zjednodušení schvalovacích procesů do stávající legislativy v rámci územního plánování, územního a stavebního řízení. Termín návrhu bude záviset na legislativním procesu vlády.

 

d)    Shrnutí stávajících a plánovaných opatření na regionální/místní úrovni (je-li to nutné):

Stávající opatření viz odpověď na písmeno a).

Současná právní úprava umožňuje na regionální/místní úrovni v některých případech zablokovat či časově odkládat jakoukoliv stavbu zdroje OZE nebo liniové stavby nutné k připojení OZE

Plánovaná opatření viz odpověď na písmeno c).

 

e)    Byly v souvislosti s postupy schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí a na proces přeměny biomasy na biopaliva nebo jiné energetické výrobky, zjištěny zbytečné překážky či nepřiměřené požadavky? Pokud ano, jaké?

Překážky v rámci schvalovacích procesů v oblasti územního řízení a stavebního řízení a procesy projednávání jsou následující:

·         Složitá legislativa (jedna z nejkomplikovanějších v EU)

·         Řetězení řízení (za sebou seřazena správní řízení – je nutné čekat na nabytí právní moci a až potom lze pokračovat v jiném získávání rozhodnutí, která jsou nutná k vydání jednoho rozhodnutí (územního rozhodnutí nebo stavebního povolení)) a možná opakovaná projednávání ve schvalovacím procesu.

Stavební zákon však také umožňuje dle ustanovení § 78 odst. 1 vést i spojené územní a stavební řízení, kdy je možné získat najednou územní rozhodnutí a současně stavební povolení, což z hlediska časového představuje zkrácení lhůt. Podle současné legislativy je však možné spojené územní a stavební řízení, ale u liniových staveb v praxi toto není reálné.

·         Složitá koordinace záměrů jednotlivých dotčených orgánů státní správy při projednávání, schvalování a aktualizaci koncepčních dokumentů rozvoje území - Politika územního rozvoje ČR, Zásady územního rozvoje krajů, které jsou následně zákonným podkladem pro umisťování liniových staveb do území.

·         Stavebním zákonem nastavený proces projednávání územních plánů může trvat u liniových staveb až 120 měsíců než lze u konkrétní stavby zahájit přípravnou fázi.

·         2 – stupňové řízení v přípravné fázi (územní řízení a stavební řízení) obvykle trvá u liniových staveb až 52 měsíců, u zdrojů závisí zejména na EIA proceduře, která nemá jasná pravidla a lhůty

·         celkově příprava a realizace u liniových staveb jsou dnešní lhůty přípravy a realizace od 122 do 196 měsíců (již dnes vydávají provozovatelé stavidlo k připojení s termínem v roce 2022 a v některých oblastech pro obnovitelné zdroje energie je vydávání stanovisek zastaveno

 

f)     Jaká úroveň správy (místní, regionální a vnitrostátní) je odpovědná za schvalování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a vydávání osvědčení a povolení pro tato zařízení a za územní plánování? (Pokud záleží na druhu zařízení, upřesněte jej.) Nese-li odpovědnost více úrovní, jak je řízena koordinace různých úrovní? Jak bude koordinace různých odpovědných orgánů v budoucnosti zlepšena?

·         Posuzování vlivu záměru na životní prostředí – Pravomoc vymezena zákonem o posuzování vlivu na životní prostředí.

·         Stavební a územní povolení - Pravomoci vymezeny stavebním zákonem.

 

Úroveň vyřizování správních orgánu a lhůty pro vyřizování jsou dané správním řádem. Tyto lhůty jsou v některých případech překračované a vymáhání práva je komplikované (časově náročné vynucování práva soudním řízením). Dále existují lhůty stanovené jiným právním předpisem např. zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

Koordinace je na nízké úrovni a zlepšení se očekává viz odpověď písmeno c).

Problémem je zejména vysoký počet stavebních úřadů a z toho plynoucí povinnosti na kvalifikační požadavky pracovníků ve vztahu na jejich platové zařazení.

Pravomoci v oblasti vydávání licencí jsou vymezeny energetickým zákonem.

g)    Jak je zaručeno, že jsou k dispozici podrobné informace o vyřizování žádostí o schválení, osvědčení a povolení a o pomoci poskytované žadatelům? Jaké informace a pomoc jsou k dispozici případným žadatelům o nová zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v souvislosti s jejich žádostí?

K dispozici jsou pouze informace o procesech územního plánování, EIA, IPPC a autorizace (vybraných plynárenských zařízeních).

V případě informacích o územních a stavebních řízeních resp. vydávání kolaudačních souhlasů nejsou informace veřejně přístupné na jednom místě (obdobně jako je databáze EIA). V těchto řízeních však probíhá zveřejňování a veřejné projednávání podle stavebního zákona, který stanovuje podmínky pro veřejná jednání a účast veřejnosti – např. povinné veřejné ústní jednání v územním řízení; povinnost žadatele o vydání územního rozhodnutí vyvěsit informaci o záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí na vhodném veřejně přístupném místě; vyvěšování oznámení o zahájení územního řízení na úřední desce atd.

Právo na informace vyplývá také ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Ministerstvo pro místní rozvoj na svých stránkách uvádí podrobné metodické postupy jako pomoc poskytovaná žadatelům o stavební a územní povolení.

Ministerstvo průmyslu a obchodu již od roku 2008 provozuje v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie bezplatný speciální web: www.mpo-efekt.cz , kde jsou uvedeny všechny informace ohledně možnosti podpor pro zařízení vyrábějící energie z obnovitelných zdrojů energie. Dále jsou zde uvedeny informace k energetickým auditům, které právě posuzují optimální volbu a vhodnost daného obnovitelného zdroje včetně seznamu a kontaktů na příslušné energetické auditory, rozčleněné pro lepší dostupnost tazatele po jednotlivých krajích. Dále na tomto webu je provozována bezplatné energetická poradna, kam jakýkoli žadatel může položit svůj dotaz týkající se využití a instalace obnovitelného zdroje a poradci (většinou energetičtí auditoři) mu jeho dotaz odborně zodpoví. Dále v rámci tohoto státního programu je provozována na celém území ČR cca 50 bezplatných energetických poradenských a konzultačních center EKIS (v každém kraji jich je několik), kam se může tazatel přímo obrátit o osobně se sejít s energetickými poradci (auditory). Tyto střediska jsou otevřena v pracovních dnech v úředních hodinách.

Podrobné informace o vyřizování žádostí je řešeno správním řádem – na základě podané žádosti o informace musí do stanovené lhůty (obvykle 30 dní) oslovený správní orgán informovat žadatele o stavu projednávání jeho žádosti.

 

h)    Jak je usnadněna horizontální koordinace různých správních subjektů odpovědných za různé části povolení? Kolik procesních kroků je zapotřebí k obdržení konečného schválení/licence/povolení? Existuje jediné ústřední místo pro koordinaci všech kroků? Jsou harmonogramy vyřizování žádostí sdělovány předem? Jaká je průměrná doba nutná k získání rozhodnutí o žádosti?

·         Horizontální koordinace není zavedena institucionálně

o   Potřeba koordinace speciálních staveb je řešena ad hoc/individuálně ustanovením zmocněnce vlády pro vybranou stavbu

·         Doba vyřízení žádosti je dle zákona maximálně na 60 dní + doba, kterou je nutno započítat při možném přerušení řízení v rámci doplnění a upřesnění podkladů.

·         Procesní kroky k vydání povolení (územní a stavební řízení):

·         U samostatného stavebního řízení je lhůta vyřizování žádosti daná správním řádem.

Harmonogramy vyřizování žádostí se řídí stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb.) a správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb.).

·         Procesní kroky k vydání licence:

Harmonogramy vyřizování žádostí se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád.

Úroveň vyřizování správních orgánu a lhůty pro vyřizování jsou dané správním řádem. Některé orgány nevydávají rozhodnutí podle správního řádu (např. stanovisko EIA vydává/nevydává orgán životního prostředí bez ohledu na správní řád).

Neexistuje koordinační místo. Koordinace je tedy na nízké úrovni a zlepšení se očekává viz odpověď písmeno c).

V rámci kroků uvedených v písm. c) se předpokládá též posouzení centralizace na národní úrovni pro důležité stavby obdobně jak navrhuje ENTSO pro Evropskou komisi pro liniové stavby.

 

i)      Zohledňují schvalovací postupy specifické aspekty jednotlivých technologií pro energii z obnovitelných zdrojů? Pokud ano, popište jak. Pokud nikoli, předpokládáte, že je v budoucnosti zohledníte?

V současné právní úpravě se nezohledňují v postupech specifické aspekty jednotlivých technologií pro energii z obnovitelných zdrojů. Dále viz odpověď na otázku uvedenou v písm. j).

 

j)      Existují zvláštní postupy, např. zjednodušené oznámení, pro malá decentralizovaná zařízení (např. solární panely na budovách či kotle na biomasu v budovách)? Pokud ano, jaké jsou procesní kroky? Jsou předpisy občanům veřejně k dispozici? Kde jsou zveřejňovány? Je zavedení postupů zjednodušeného oznámení plánováno do budoucna? Pokud ano, u jakých typů zařízení/systémů? (Je možné čisté měření?)

Ano, předpisy jsou veřejně k dispozici na www stránkách úřadů a jednotlivých resortů a také na základě povinnosti obce vést sbírku zákonů a umožnit do této sbírky nahlížet.

Ano, existují (stavební zákon § 4 přímo ukládá upřednostňovat zjednodušené postupy tam, kde je to možné) zjednodušené schvalovací postupy, ale pouze pro „bezproblémové“ případy. V průběhu řízení mohou příslušné dotčené orgány státní správy uplatnit zákonný požadavek na další procedury – např. zjišťovací řízení EIA podle zák. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

Popis jednotlivých zjednodušených schvalovacích postupů:

1)    K územnímu a stavebnímu řízení:

2)    Licence na výrobu a rozvod energie:

3)    Posuzování vlivu záměru na životní prostředí:

Posuzování se provádí pouze pro záměry kategorie I. a II.:

 

k)    Kde jsou zveřejňovány poplatky za žádosti o schválení/licence/povolení pro nová zařízení? Souvisejí se správními náklady na udělení takovýchto povolení? Existuje plán revize těchto poplatků?

Poplatky za žádosti o schválení/licence/povolení jsou jednoznačně uvedeny v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

o   stavení a územní řízení – viz. příloha č. I položka 17.

o   osvědčení – viz. příloha č. I položka 22

o   licence – viz příloha č.I položka 23

Ano, poplatky souvisejí se správními náklady na udělení povolení. Uvedený zákon je pravidelně novelizován. V roce 2009 byl celkem 10 x novelizován. V současné době roku 2010 (červen)  byl zákon zatím celkem 4 x novelizován. Zákon je v gesci Ministerstva vnitra.

 

l)      Jsou místním a regionálním správním orgánům při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci průmyslových nebo obytných oblastí k dispozici úřední pokyny pro instalaci zařízení a systémů pro využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny, při vytápění a chlazení včetně ústředního vytápění a chlazení? Pokud takovéto úřední pokyny k dispozici nejsou či jsou nedostačující, jak a kdy bude tato potřeba vyřešena?

Správní pokyny pro instalaci zařízení a systémů pro využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny, při vytápění a chlazení včetně ústředního vytápění a chlazen jsou přístupné v rámci různých školeních a kurzů, které jsou podporovány např. Ministerstvem průmyslu a obchodu. Podpora těchto kurzů je také zakotvena v ustanovení § 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií v rámci Státního programu na podporu úspor energií a využití obnovitelných zdrojů energie. Zmíněný program podporuje také tzv. Energetické informační a konzultační středisko (několik v každém kraji), kde zájemce o instalaci těchto zařízeních obdrží bezplatné odborné poradenství.

V rámci implementace směrnice č. 2009/28/ES bude v novele zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií.

 

m) Existuje zvláštní školení pro pracovníky, kteří vyřizují jednotlivé postupy schvalování a vydávání osvědčení a povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů?

Vydávání povolení v rámci územního a stavebního řízení – školení provádí a zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj pro pracovníky obecních a krajských stavebních úřadů a Ústřední inspektorát Státní energetické inspekce pro pracovníky Územních inspektorátů.

Vydávání povolení licencí - zaškolení provádí pro svoje pracovníky přímo Energetický regulační úřad.

Vydávání stanoviska o posuzování vlivů na životní prostředí - zaškolení provádí pro svoje pracovníky přímo krajský úřad případně Ministerstvo životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí zpracovalo metodický návod pro preventivní hodnocení území z hlediska možnosti umístění některých obnovitelných zdrojů energie (větrné elektrárny a fotovoltaické elektrárny). Tento metodický návod je určený pro kraje a menší samosprávné celky. Dále ministerstvo životního prostředí realizuje informační kampaně pro úředníky státní správy, kteří povolují stavby obnovitelných zdrojů energie včetně vydávání vhodných publikací, podporu a realizaci seminářů na krajích a školení v obcích. Vydává také bílou knihu pro úředníky.

Problémem zejména pro liniové stavby je, že někteří i vyškolení pracovníci se setkají s takovýmto druhem projektu např. jednou za 30 až 40 let. Proto v navrhované změně legislativy se předpokládá centralizace (Speciální stavební úřad, kde by byli i speciálně vyškolení úředníci. Dále je nutná i koordinace těchto postupů uvnitř EU např. přeshraniční liniové stavby a jejich koordinace).

 

b)    Musí technologie pro energii z obnovitelných zdrojů splňovat určité jakostní normy, aby mohly využívat režimy podpory? Pokud ano, o která zařízení a které jakostní normy se jedná? Existují vnitrostátní, regionální normy, které přesahují rámec norem evropských?

Ano, existují pravidla, která musí technologie pro energii z obnovitelných zdrojů splňovat, aby mohly využívat režim podpory.

Ze současně platného zákona č. 180/2005 Sb. vyplývá, že podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je stanovena odlišně s ohledem na druh obnovitelného zdroje a velikost instalovaného výkonu výrobny a v případě elektřiny vyrobené z biomasy i podle parametrů biomasy stanovených prováděcím právním předpisem. Prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška stanovuje druhy biomasy, parametry biomasy a způsoby využití biomasy, které jsou předmětem podpory.

Další kvalitativní požadavky jsou potom uvedeny v Cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

Další technická specifika týkající se podpory výroby tepla a chladu z obnovitelných zdrojů energie. Technologie pro zařízení vyrábějící teplo z biomasy, tepelných čerpadel a solárních kolektorů, tak jak, požaduje článek č. 13 odst. 2 a 6 zmíněné směrnice budou uvedena v novém zákoně o podporovaných zdrojích energie.

 

·         Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů

·         vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov (prováděcí vyhláška k zákonu č. 406/2000 Sb.).

 

·         Ministerstvo průmyslu a obchodu

·         Státní energetická inspekce

·         Krajské a obecní stavební úřady

 

·         Novela zákona č. 406/2000 Sb. – proběhne během roku 2010

·         Novela vyhlášky č. 148/2007 Sb. – proběhne během roku 2010

 

·         Zvyšování úspor energie, především v oblasti vytápění a chlazení budov

·         Zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie v budovách, především v oblasti vytápění a chlazení

 

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov - stanoví pro každou novou budovu a budovu nad 1000 m2, která prochází větší rekonstrukcí, posouzení využití obnovitelných zdrojů energie.

V připravené novele zmíněného zákona a vyhlášky bude tento požadavek rozšířen na všechny budovy procházející větší rekonstrukcí.

Od roku 2012 pro veřejné budovy a od roku 2015 pro ostatní budovy je v novele zákona č. 406/2000 Sb. plánováno, že v případě technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti obnovitelných zdrojů energie musí být tyto zdroje začleněny do projektu nové nebo rekonstruované budovy.

 

 

Povinnosti týkající se zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů energie v nových a rekonstruovaných budovách v současném stavu a v plánovaném budoucím stavu, který zahrnuje také termín 2015 je uvedeno v odpovědi na otázku e).

 

Viz odpověď na otázku e). Splnění této povinnosti u veřejných budov bude podle novely zákona č. 406/2000 Sb. odpovídat také výstavba nebo rekonstrukce budovy s nulovou spotřebou energie. Veřejné budovy mají dle současně platného zákona č. 406/2000 Sb., v případě, že mají povinnosti, zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy, tento průkaz umístit na veřejně přístupné místo.

 

Energeticky účinné technologie pro energii z obnovitelných zdrojů jsou podporovány v rámci Státního programu a programů využívající strukturální fondy EU. V novém zákoně o podporovaných zdrojích energie bude tato oblast ošetřena. Dále je podpora prováděna též programem Zelená úsporám (administrace Ministerstvo životního prostředí).

 

Tyto povinnosti bude „ošetřovat“ připravovaná novela zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření energií. V novele zmíněného zákona bude v oblasti působnosti ministerstva průmyslu a obchodu uvedeno:

·         Zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro úspory energie a pro zařízení využívající energii z obnovitelných a druhotných zdrojů.

·         Zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie

·         Zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro úspory energie a pro zařízení využívající energií z obnovitelných zdrojů energie.

V oblasti týkající se Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie bude uvedeno:

·         K uskutečnění Programu mohou být poskytnuty dotace ze státního rozpočtu na osvětu, výchovu, vzdělání a poradenství v oblasti nakládání s energií, využívání a přínosů obnovitelných a druhotných zdrojů energie.

V novém zákoně o podporovaných zdrojích energie, který nahradí zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) bude také uvedeno v části výkon státní správy u ministerstva průmyslu a obchodu:

·         Zveřejňuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro zařízení využívající obnovitelných zdrojů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu. 

Ministerstvo průmyslu a obchodu - od roku 2008 provozuje v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie bezplatný speciální web: www.mpo-efekt.cz, kde jsou uvedeny všechny informace ohledně možnosti podpor pro zařízení vyrábějící energie z obnovitelných zdrojů energie. Dále jsou zde uvedeny informace k energetickým auditům, které právě posuzují optimální volbu a vhodnost daného obnovitelného zdroje včetně seznamu a kontaktů na příslušné energetické auditory, rozčleněné pro lepší dostupnost tazatele po jednotlivých krajích. Dále na tomto webu je provozována bezplatné energetická poradna, kam jakýkoli žadatel může položit svůj dotaz týkající se využití a instalace obnovitelného zdroje a poradci (většinou energetičtí auditoři) mu jeho dotaz odborně zodpoví. Dále v rámci tohoto státního programu je provozována na celém území ČR cca 50 bezplatných energetických poradenských a konzultačních center EKIS (v každém kraji jich je několik), kam se může tazatel přímo obrátit o osobně se sejít s energetickými poradci (auditory). Tyto střediska jsou otevřena v pracovních dnech v úředních hodinách.

Ministerstvo životního prostředí provádí osvětovou kampani zaměřenou na úředníky, která probíhá ve všech obcích s rozšířenou působností. Kampaň je zaměřena jak na technologie OZE, tak na povolovací proces a příklady dobré praxe.

 

Viz odpověď na otázku č. a) v části 4.2.4.

 

Viz odpověď na otázku č. c) v části 4.2.4. a dále je prováděna podpora informačních kampaní z dalších resortů.

 

V novele zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů se předpokládá zavedení příslušného ustanovení naplňující požadavky směrnice

 

Viz odpověď na otázku č. c) v části 4.2.4.

 

Viz odpověď na otázku č. a, c) a e) v části 4.2.4.

 

a)    Odkaz na stávající vnitrostátní či regionální právní předpisy (pokud existují) týkající se osvědčování nebo rovnocenných systémů kvalifikace pro osoby provádějící instalaci podle čl. 14 odst. 3 směrnice 2009/28/ES:

Požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost pro osoby provádějící instalaci jsou obecně uvedeny v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (živnostenský zákon). Instalace patří, dle přílohy č. 1 zmíněného zákona mezi tzv. Řemeslné živnosti. Odborná způsobilost pro řemeslné živnosti je potom uvedena v § 21 – 22 zmíněného zákona.

 

b)    Subjekt odpovědný/subjekty odpovědné za to, že budou do roku 2012 zřízeny a schváleny systémy osvědčování/ kvalifikace pro osoby provádějící v malém rozsahu instalaci kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel:

Ministerstvo průmyslu a obchodu

 

c)    Jsou již takovéto systémy osvědčování/kvalifikace zavedeny? Pokud ano, popište je.

Systémy osvědčování a kvalifikace jsou v České republice již zavedeny v zákoně č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, pro kontroly účinnosti kotlů, klimatizačních systémů, vypracování energetických auditů a průkazů energetické náročnosti budov.

Platný zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů:

·         Kontroly kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie podle odstavců 2 a 3 a kontrolu kotlů nad 200 kW sloužící pro vytápění, umístěných ve vytápěném objektu, mohou provádět pouze osoby podle § 10 nebo osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu přezkoušené ministerstvem. Rozsah přezkoušení těchto osob stanoví prováděcí právní předpis.

·         Kontrolu klimatizačních systémů mohou provádět pouze osoby podle § 10 nebo osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu 4d) přezkoušené ministerstvem z problematiky užití účinnosti energie a návrhů opatření. Rozsah přezkoušení stanoví prováděcí právní předpis.

·         Průkaz může vypracovávat pouze osoba oprávněná podle § 10 nebo osoba autorizovaná podle zvláštního právního předpisu 5b), přezkoušená ministerstvem podle prováděcího právního předpisu z podrobností jeho vypracování.

·         Energetický audit může provést také osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, jestliže vykonává činnost energetického auditora na území České republiky dočasně nebo ojediněle, pokud je

                  a) státním příslušníkem členského státu Evropské unie,

b) oprávněn k výkonu činnosti energetického auditora podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

 

d)    Jsou informace o těchto systémech k dispozici veřejnosti? Jsou zveřejňovány seznamy osob provádějících instalaci, které mají kvalifikaci nebo osvědčení? Pokud ano, kde? Jsou jiné systémy přijímány jako rovnocenné vnitrostátním/regionálním systémům?

Systémy osvědčování a kvalifikace pro kontroly účinnosti kotlů, klimatizačních systémů, vypracování energetických auditů a průkazů energetické náročnosti budov jsou zpřístupněny veřejnosti v rámci „zkušebního řádu“, který je umístěn na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu. Na těchto stránkách se také uveden seznam osob, které jsou oprávněny tyto práce vykonávat s vyhledáváním podle jmen, krajů nebo odbornosti.

Viz odpověď na písm. a) a dále v novele zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, se předpokládá zavedení ustanovení zcela naplňující požadavek směrnice.

 

e)    Shrnutí stávajících a plánovaných opatření na regionální/místní úrovni (je-li to nutné).

Viz. odpověď na předchozí otázku č. d) v části 4.2.5.

 

a)    Odkaz na stávající právní předpisy týkající se požadavků na energetické soustavy (článek 16):

·         Zákon 458/2000 Sb. v platném znění,

·         vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů.

 

b)    Jak je zaručeno, že rozvodné a distribuční soustavy budou rozvíjeny tak, aby do nich mohlo být integrováno cílové množství elektřiny z obnovitelných zdrojů a zároveň byl zachován bezpečný provoz elektrické soustavy? Jak je tento požadavek začleněn do pravidelného plánování sítí prováděného provozovateli přenosových a distribučních soustav?

Provozovatel přenosové soustavy zpracovává a každoročně aktualizuje Studii rozvoje přenosové soustavy, která zohledňuje veškeré vstupy na straně výroby, spotřeby a zahraniční spolupráce. Výstupem Studie je desetiletý investiční plán ČEPS, a.s. (provozovatel přenosové soustavy), který se dále promítá do konkrétních harmonogramů jednotlivých akcí. Neoddělitelná část této činnosti je spolupráce s provozovateli distribučních soustav, která je zakotvena i v Pravidlech provozování přenosové soustavy, schválených Energetickým regulačním úřadem.

Obdobně i provozovatelé distribučních soustav zpracovávají víceleté plány rozvoje své soustavy, do kterých zohledňují požadavky na připojení nových zařízení jak na straně výroby elektřiny, tak i na straně její spotřeby.

V novele energetického zákona se předpokládá, že se Ministerstvo průmyslu a obchodu vyjadřuje k 10letým investičním plánům provozovatelů přenosové a přepravní soustavy; souhlasné vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu bude nezbytným předpokladem pro schválení těchto plánů Energetickým regulačním úřadem.

Je však potřebné zdůraznit problém dlouhých lhůt na přípravu a realizaci liniových staveb:

·         Již dnes vydává ČEPS, a.s. stanoviska s termínem připojení např. rok 2022

·         Krátká regulační perioda – pro 10let plány je v současné době 5let regulační perioda. Za těchto předpokladů nelze zajistit financování z externích zdrojů (Kromě toho se dle dnešních předpisů finanční náklady nezahrnují do regulace).

 

c)    Jaká bude úloha inteligentních sítí, informačních technologií a skladovacích kapacit? Jak bude zaručen jejich rozvoj?

Úloha SMART grids bude převážně v uplatnění možnosti řízení obnovitelných zdrojů energie a získávání aktuálních (on-line) dat pro jejich řízení s cílem jejich maximálního využití, a to hlavně ve vazbě na provoz ostatních zdrojů výrobního portfolia. K tomu budou využívány jak stávající technologie (např. hromadné dálkové ovládání), tak neuronové sítě. Zcela zásadní je zaměření na možnosti efektivního skladování elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie – oblast výzkumu a zahraničních zkušeností.

Prvotním krokem pro stanovení úlohy inteligentních sítí bude vypracování studie podle směrnice 2009/72/ES a následně bude rozhodnuto o možném nasazení inteligentních měřících systémů.

 

d)    Je plánováno posílení propojovací kapacity se sousedními zeměmi? Pokud ano, pomocí jakého propojovacího vedení, o jaké kapacitě a do kdy?

V současné době probíhá společná studie se společností 50 Hz Transmission, jejímž cílem je vyhodnocení efektivnosti nového mezistátního propojení mezi ČEPS, a. s. a 50 Hz Transmission (Vítkov – Meclenreuth). Výsledky studie budou známy v 10/2010. V příštím roce bude zahájena společná studie společností ČEPS, a. s. a SEPS, a. s. (provozovatel slovenské přenosové soustavy), která vyhodnotí vlivy změny v portfolia zdrojů v České republice a Slovenské republice na efektivnost mezistátního propojení Otrokovice – Bošáca.

 

e)    Jak je řešeno urychlení schvalovacích postupů pro infrastrukturu distribuční soustavy? Jaký je současný stav a jaká je průměrná doba nutná k získání schválení? Jak bude tento stav zlepšen? (Uveďte současný stav a platné právní předpisy, zjištěné překážky a plány pro sladění postupů s harmonogramem provádění a očekávané výsledky.)

Pro urychlení zákonných procedur předcházejících povolení záměru bude navržena zásadní úprava zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona stavebního, zejména ve vazbě na výsledky prací Meziresortní komise k řešení problematiky materiálu "Návrhy opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v ČR eliminací nadbytečných požadavků envionmentální legislativy", ustavené na základě usnesení vlády č. 419 ze dne 31. května 2010, a Tripartitní pracovní skupiny pro problematiku EIA, kterou ustavilo Ministerstvo životního prostředí ve vazbě na závěry jednání RHSD ze dne 22. dubna 2010. Pokud nedojde k zásadní změně povolovacích procedur, trvá příprava a výstavba nové liniové stavby 10 až 16 let. Tyto lhůty neumožní v některých případech další připojování obnovitelných zdrojů energie. Jedná se o celoevropský problém – viz iniciativa ENTSO. Řešení může být například: zákon pro stavbu 24 vedení TSO (Německo), Planning Act 2008 (Velká Británie), apod.

Dále viz odpověď 4.2.1 písmeno c).

 

f)     Jak je zajištěna koordinace schvalování infrastruktury distribuční soustavy s ostatními správními plánovacími postupy?

Žádná koordinace neexistuje. Pravomoci obcí dnes umožňují nerespektovat nezbytnou výstavbu infrastruktury, umožňující rozvoj výrobní základny, včetně obnovitelných zdrojů energie.

Dále viz odpověď 4.2.1 písmeno f) a h).

 

g)    Jsou novým zařízením vyrábějícím elektřinu z obnovitelných zdrojů energie poskytnuta práva na přednostní připojení nebo kapacity pro vyhrazené připojení?

Pokud je v daném místě volná kapacita a není ohrožen bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy, ano. V opačném případě provozovatel přenosové soustavy i provozovatelé distribučních soustav podnikají kroky k jejímu zvýšení – viz b), avšak tyto kroky jsou neúměrně prodlužovány současnou legislativou v České republice.

 

h)    Jsou nějaká zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů energie připravena k připojení do soustavy, připojena však nejsou kvůli omezením kapacity soustavy? Pokud ano, jaké kroky jsou k vyřešení tohoto problému přijímány a kdy bude podle očekávání vyřešen?

Viz b) a g).

 

i)      Jsou provozovateli přenosových a distribučních soustav stanovena a zveřejněna pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy sítě? Pokud ano, kde? Jak je zaručeno, že jsou tato pravidla založena na objektivních, průhledných a nediskriminačních kritériích? Existují zvláštní pravidla pro výrobce umístěné v okrajových oblastech a oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva? (Pravidla pro hrazení nákladů definují, jakou část nákladů hradí výrobce, který chce být připojen k soustavě, a jakou část hradí provozovatel přenosové a distribuční soustavy. Pravidla pro sdílení nákladů definují, jak by měly být nezbytné náklady rozděleny mezi následně připojené výrobce, z nichž všichni mají prospěch z téhož posílení soustavy či nových vedení.)

Vše upravuje vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů.

 

j)      Popište, jak jsou výrobcům a/nebo provozovatelům přenosových a distribučních soustav přidělovány náklady na připojení a technické úpravy. Do jaké míry jsou provozovatelé přenosových a distribučních soustav schopni získat tyto investiční náklady zpět? Je v budoucnu plánována změna těchto pravidel pro hrazení nákladů? Jaké změny plánujete a jaké výsledky očekáváte? (Existuje několik možností, jak rozložit náklady na připojení k distribuční soustavě. Členské státy si pravděpodobně zvolí jeden z nich nebo jejich kombinaci. Podle „striktního“ způsobu účtování nákladů na připojení nese subjekt, který zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů energie vybudoval, několik nákladů spojených s infrastrukturou distribuční soustavy (připojení k distribuční soustavě, posílení a rozšíření distribuční soustavy. Podle jiného, „mírného“ způsobu účtování nákladů na připojení nese subjekt, který zařízení vybudoval, pouze náklady na připojení k distribuční soustavě, nikoli náklady na posílení a rozšíření distribuční soustavy (ty jsou začleněny do systému distribučních sazeb a hrazeny zákazníky). Další možnost spočívá v tom, že všechny náklady na připojení k distribuční soustavě jsou rozloženy na společnost a zahrnuty do distribučních sazeb.)

Vše určeno současným regulačním rámcem. Návrhy na příští regulační období, umožňující realizovat investiční program ČEPS, a.s. jsou předmětem intenzivního jednání mezi ČEPS, a.s. a Energetickým regulačním úřadem. V případě provozovatelů distribučních soustav se zatím neočekává úprava pravidel pro následující regulační období (2015-2019).

 

k)    Jsou zavedena pravidla pro rozdělení nákladů mezi dříve a později připojené výrobce? Pokud nikoli, jak jsou zohledněny výhody pro později připojené výrobce?

Pro všechny výrobce platí vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů, která definuje jednotně a nediskriminačně podíl na nákladech na připojení v závislosti na typu připojení a velikosti připojovaného výkonu.

 

l)      Jak bude zaručeno, že provozovatelé přenosových a distribučních soustav poskytnou novým výrobcům, kteří se chtějí připojit, nezbytné informace o nákladech, přesné lhůty pro vyřízení jejich žádostí a orientační harmonogram jejich připojení k distribuční soustavě?

Vše stanoví jasně vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů.

 

a)    Jak je provozovateli přenosových a distribučních soustav zaručen přenos a distribuce elektřiny z obnovitelných zdrojů? Je zajištěn přednostní nebo zaručený přístup?

Provozovatel přenosové soustavy za standardního provozu neřídí nasazování zdrojů a při poskytování přenosových služeb přistupuje ke všem zdrojům rovnocenně; řízení provozu zdrojů provádí provozovatel přenosové soustavy pouze v rozsahu zajištěných podpůrných služeb, případně, společně s provozovateli distribučních soustav, při předcházení stavu nouze nebo stavu nouze. Při připojování zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů postupuje provozovatel přenosové soustavy i provozovatelé distribučních soustav v souladu se zákonem a pokud je v daném místě volná kapacita zajišťují přednostní připojení k soustavě. V případě, že kapacita k dispozici není, tak provozovatel přenosové soustavy i provozovatelé distribučních soustav S podnikají kroky k jejímu zvýšení – viz 4.2.7 b), ale tato dodatečná kapacita může být k dispozici až po roce 2020. Obecně platí, že omezení přístupu k soustavě je možné pouze v případě ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozu.

 

b)    Jak je zaručeno, že provozovatelé přenosových soustav dávají při spouštění zařízení na výrobu elektřiny přednost zařízením využívajícím obnovitelné zdroje energie?

Provozovatel přenosové soustavy v České republice nemá možnost rozhodovat o spouštění jednotlivých zařízení na výrobu elektřiny s některými výjimkami, zejména za stavů definovaných v §24 odst. 3 písm. d) energetického zákona v případě poruchových stavů v přenosové soustavě nebo v případě plánovaných prací v přenosové soustavě. V těchto případech se postupuje podle uvedeného zákona a příslušných prováděcích vyhlášek.

 

c)    Jak jsou přijímána provozní opatření týkající se distribuční soustavy a trhu, aby byla minimalizována omezení distribuce elektřiny z obnovitelných zdrojů? Jaké druhy opatření jsou plánovány a kdy se očekává jejich provedení? (Tržní koncepce a koncepce distribuční soustavy, která umožňuje začlenění různých zdrojů, by mohla zahrnovat opatření, jako je obchodování blíže reálnému času (změna ze sestavování předběžných odhadů na následující den na předběžné odhady v rámci dne a přeložení termínu pro výrobce), shromáždění tržních oblastí, zaručení dostatečné přeshraniční propojovací kapacity a přeshraničního obchodu, zlepšená spolupráce s provozovateli přilehlých systémů, využití zdokonalených komunikačních a kontrolních nástrojů, řízení poptávky a aktivní účast poptávky na trzích (prostřednictvím oboustranných komunikačních systémů – inteligentního měření), vyšší distribuovaná produkce a domácí skladovací kapacita (např. elektrická vozidla) s aktivním řízením distribučních sítí (inteligentní sítě)).

Provozovatel přenosové soustavy i provozovatelé distribučních soustav v České republice aktivně podporuje tvorbu tržního prostředí, umožňujícího integraci různých typů zařízení na výrobu elektřiny. V souladu se zákonem zajišťují rozvoj přenosové soustavy a distribučních soustav zahrnující v případě přenosové soustavy zvyšování celkové obchodně dostupné přeshraniční přenosové kapacity.

 

d)    Je o těchto opatřeních informován energetický regulační úřad? Má pravomoc sledovat a vynucovat provádění těchto opatření?

Provozovatel přenosové soustavy i provozovatelé distribučních soustav poskytují informace o mimořádných opatřeních v souladu se energetickým zákonem (zákon č. 458/2000Sb.).

 

e)    Jsou zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů integrována do trhu s elektřinou? Můžete popsat jak? Jaké jsou jejich povinnosti v souvislosti s účastí na trhu s elektřinou?

Integrace obnovitelných zdrojů energie do trhu s elektřinou probíhá zejména podle příslušných ustanovení zákonů 180/2005 Sb., 458/2000 Sb. a vyhlášky 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. Provozovatel přenosové soustavy i provozovatelé distribučních soustav jsou v případě zájmu výrobce povinni vyrobenou elektřinu z OZE vykoupit a použít přednostně ke krytí ztrát v přenosové soustavě. Případnou přebytečnou elektřinu může provozovatel přenosové soustavy uplatnit na trhu s elektřinou. V případě provozovatelů distribučních soustav se stává případná přebytečná elektřina nad rámec ztrát v distribuční soustavě odchylkou, když náklady na její úhradu jsou provozovatelům distribučních soustav hrazeny prostřednictvím regulované ceny za užití sítě.

 

f)     Podle jakých pravidel jsou výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů energie účtovány sazby za přenos a distribuci?

Přenos ani distribuce vyrobené elektřiny (tj. dodávka do sítí) nejsou zpoplatněny. Zpoplatněn je pouze odběr ze sítě, a to na základě vyhlášky 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, a příslušných Cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

 

a)    Jak je zajištěno, aby při účtování sazeb za přenos a distribuci nebyl diskriminován plyn z obnovitelných zdrojů energie?

Odpověď k čl.16 odst. 7 směrnice: Stávající úprava zákona č. 458/2000 Sb. (§ 19a odst. (1)) stanoví způsob regulace cen za přepravu a distribuci plynu. Předpisy o regulaci cen jsou zveřejňované ve věstníku Energetického regulačního úřadu. Stávající právní úprava je dostatečná. V praxi platby za přenos a distribuci jsou stanoveny nediskriminačním způsobem pro všechny druhy plynů, které splní technické (kvalitativní) požadavky pro připojení do plynárenské soustavy. Sazby za přenos a distribuci plynu jsou tak totožné bez ohledu na druh přepravovaného plynu.

 

b)    Bylo provedeno posouzení nutnosti rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit integraci plynu z obnovitelných zdrojů energie? Jaké jsou výsledky? Pokud nikoli, bude takové posouzení provedeno?

Odpověď k čl.16 odst. 9 směrnice: Jde o dispozitivní ustanovení (nebude se implementovat). Současná plynárenská síť (vysokotlak) je dostatečně dimenzovaná pro případné připojení zdrojů bioplynu. Kapacita soustavy se řeší vždy ve vztahu k příslušnému místu připojení (jakékoli výrobny plynu) a existující distribuční soustavě. Obecně lze říci, že je dostatečná kapacita vysokotlaké soustavy pro vtláčení. U středotlakých a nízkotlakých připojení nebude možné z důvodu minimálních letních odběrů na dané části sítě.

 

c)    Jsou zveřejňována technická pravidla pro připojení k soustavě a sazby za připojení pro bioplyn? Kde jsou tato pravidla zveřejňována?

Odpověď k čl.16 odst.10 směrnice: Technická pravidla týkající se kvality plynu jsou stanovena v TPG 902 02 z roku 2008 (Jakost a zkoušení plynných paliv s vysokým obsahem metanu). V současné době se připravuje TDG 983 01(Vtláčení bioplynu do plynárenských sítí. Požadavky na kvalitu a měření), týkající se požadavků na bioplynové stanice, měření kvality, pravidel pro odorizaci a tlak. V současné době je připravována vyhláška Energetického regulačního úřadu o připojení, která by měla řešit i způsob výpočtu sazeb za připojení

 

a)    Uveďte posouzení, zda jsou zapotřebí nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie a přispívající k dosažení cíle pro rok 2020. Existují na základě tohoto posouzení plány na budoucí podporu takovýchto infrastruktur? Jaké jsou očekávané příspěvky velkých zařízení na biomasu a na solární a geotermální energii v systémech ústředního vytápění a chlazení?

Vzhledem k tomu, že téměř ve všech větších městech v České republice již nějaká soustava zásobování teplem existuje a podíl dodávky ze soustav zásobování teplem na celkové spotřebě tepla v České republice přesahuje 50 %, je stávající rozsah infrastruktury pro zásobování teplem možno považovat z hlediska možnosti dosažení cíle využívání obnovitelných zdrojů energie pro rok 2020 principielně za dostačující. Ve stávajících soustavách bude především zapotřebí soustředit se na jejich obnovu a zvýšení hospodárnosti (snížení ztrát tepla při rozvodu). Nové soustavy zásobování teplem mohou vznikat především v menších sídlech, kde bude k dispozici vhodný obnovitelný zdroj energie (zejména biomasy nebo bioplynu) v dostatečném množství. Plány na budoucí podporu budování infrastruktury pro zásobování teplem nejsou v České republice na centrální úrovni zpracovány. Problematika zásobování teplem je zpravidla řešena v rámci Územních energetických koncepcích zpracovávaných na úrovni krajů, statutárních měst a Hlavního města Prahy nebo obcí v přenesené působnosti v souladu se zákonem 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Finanční podporu na rozvoj soustav zásobování teplem je možné čerpat ze strukturálních fondů Evropské unie.

Příspěvek velkých zařízení využívajících solární a geotermální energii v soustavách zásobování teplem bude v České republice spíše marginální. Česká republika nedisponuje významnějšími snadno dostupnými a využitelnými zdroji geotermální energie, solární energie je zase k dispozici zejména mimo období potřeby dodávek tepla a je tudíž v soustavách zásobování teplem obtížně využitelná ve velkém měřítku.

 

a)    Jak budou kritéria udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny prováděna na vnitrostátní úrovni? (Jsou pro účely provádění plánovány právní předpisy? Jaké bude institucionální uspořádání?)

Zavedení ustanovení o kritériích udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny bude součástí příslušných právních předpisů.

b)    Jak bude zaručeno, že biopaliva a biokapaliny, které jsou započítány do národního cíle v oblasti obnovitelné energie, do vnitrostátních povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů a/nebo jsou způsobilé pro finanční podporu, splňují kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 17 odst. 2 až 5 směrnice 2009/28/ES? (Bude zřízen vnitrostátní orgán/subjekt odpovědný za sledování/ověřování souladu s kritérii?)

Viz odpověď na předchozí otázku č. a) v části 4.2.10.

 

c)    Pokud má vnitrostátní orgán/subjekt sledovat plnění kritérií, je již zřízen? Pokud ano, popište jej. Pokud nikoli, na kdy je jeho zřízení plánováno?

Předpoklad zavedení certifikačního systému je rok 2011.

 

Kontrolu plnění kritérií udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny u výrobce (nebo dovozce) paliv bude provádět certifikovaná osoba, které je udělena autorizace (certifikace) od ministerstva, případně osoba, která je touto činností pověřena jiným členským státem EU.

Kontrolu fyzického vlastnění certifikátu zaručující výrobu biopaliv v dopravě splňujících kritéria udržitelnosti bude provádět Česká inspekce životního prostředí.

Kontrolu fyzického vlastnění certifikátu zaručující splnění kritérií udržitelnosti u biokapalin využitých při výrobě elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů energie bude u výrobce této energie provádět Státní energetické inspekce.

 

d)    Uveďte informace o existenci vnitrostátních právních předpisů týkajících se územního plánování a národního katastru pro účely ověřování souladu s čl. 17 odst. 3 až 5 směrnice 2009/28/ES. Jak mohou hospodářské subjekty tyto informace získat? (Uveďte informace o existenci pravidel a rozlišování mezi různými půdními statusy, jako je oblast biologické rozmanitosti, chráněná oblast atd.; a o příslušném vnitrostátním orgánu, který bude tento katastr a změny půdního statusu sledovat.)

1) Územní plánování

Právní úprava týkající se územního plánování:

·         Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon)

·         Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů

·         Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti

·         Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení

Související legislativa:

·         Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření

 

2) Katastr

Právní úprava týkající se národního katastru:

·         zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů (katastrální zákon)

·         vyhláška č. 26/2007 Sb. kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška),

·         zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

Katastr nemovitostí je v České republice veřejný a každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty a získávat z něj údaje. Nahlížet nelze do sbírky listin a přehledu vlastnictví. Přehled vlastnictví lze poskytnout pouze osobě, která prokáže svoji totožnost a uvede účel, pro který jsou údaje požadovány. Ze sbírky listin lze poskytnout kopie listin, pokud žadatel prokáže svoji totožnost a uvede účel, pro který jsou údaje požadovány. Veřejnost katastru je možno omezit jen z důvodů stanovených zákonem. (uvedeno v katastrálním zákoně)

 

e)    Pokud jde o chráněné oblasti, uveďte, podle kterého vnitrostátního, evropského či mezinárodního režimu ochrany jsou klasifikovány.

·         Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v znění pozdějších předpisů

·         Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (lesní zákon),

·         Zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů,

·         Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (lázeňský zákon).

·         Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon)

Katastr nemovitostí slouží mimo jiné i  k ochraně   životního prostředí, zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa. Obsahuje mimo jiné druhy pozemku (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty,  lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy) i vybrané údaje o způsobu ochrany. Jedná se o ochranu přírody a krajiny (národní parky, ochranná pásma národního parku, národní přírodní rezervace a přírodní památky, ochranná pásma zvlášť chráněného území nebo památného stromu, evropsky významné lokality, ptačí oblasti), ochranu přírodních léčivých lázní, přírodních  léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, ochranu vodního díla, ochranu vodního zdroje. (uvedeno v katastrální vyhlášce)

 

f)     Jakým postupem lze status půdy změnit? Kdo na vnitrostátní úrovni sleduje a ohlašuje změny statusu půdy? Jak často je územní katastr aktualizován (měsíčně, ročně, dvakrát do roka atd.)?

Změna údajů o typu a způsobu ochrany nemovitosti se v katastru provádí podle grafických a písemných podkladů:

·         ochraně přírodních léčebných lázní, přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody a jejich ochranných pásem a podle ohlášení Ministerstva zdravotnictví - Českého inspektorátu lázní a zřídel (lázeňský zákon č. 164/2001 Sb.),

·         ochraně části přírody a krajiny a jejím ochranném pásmu a ohlášení příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny nebo odborné organizace ochrany přírody a krajiny, která vede ústřední seznam ochrany přírody (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny),

·         ochranném pásmu vodního díla a rozhodnutí vodoprávního úřadu (vodní zákon č. 254/2001 Sb.).

Změna údajů o typu a způsobu ochrany zemědělských a lesních pozemků a nezemědělských pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu, se v katastru provádí podle rozhodnutí, popřípadě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, v případě pozemků určených k plnění funkcí lesa orgánu státní správy lesů, nebo rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav (zákon č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách), jsou-li v těchto listinách údaje o ochraně výslovně uvedeny, a na základě ohlášení vlastníka pozemku.

Katastr nemovitostí je aktualizován průběžně na základě listin předložených k zápisu do katastru nemovitostí.

Správa katastru nemovitostí patří do působnosti katastrálních úřadů (zákon č. 359/1992 Sb.)

 

g)    Jak je na vnitrostátní úrovni zajišťován a ověřován soulad s požadavky na osvědčené zemědělské a environmentální postupy a s dalšími požadavky týkajícími se podmíněnosti (požadované podle čl. 17 odst. 6 směrnice 2009/28/ES)?

Viz odpověď na předchozí otázku č. a) v části 4.2.10.

 

h)    Máte v úmyslu napomáhat rozvoji dobrovolného systému (dobrovolných systémů) „osvědčování“ pro udržitelnost biopaliv a biokapalin, jak je popsán v čl. 18 odst. 4 druhém pododstavci směrnice 2009/28/ES? Pokud ano, jak?

V současné době nepředpokládáme zapojení České republiky do dobrovolného systému „osvědčování“ pro udržitelnost biopaliv a biokapalin v rámci uzavření dvoustranných nebo mnohostranných dohod s třetími zeměmi, které by obsahovali ustanovení o kritériích udržitelnosti odpovídajících kritériím podle směrnice.

 

Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) Zákon stanovuje cíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě elektřiny ve výši 8 % v roce 2010.

 

Neexistují, existuje pouze obecný cíl stanovený v zákoně č. 180/2005 Sb. a to cíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě elektřiny ve výši 8 % v roce 2010.

V rámci Národního akčního plánu budou stanoveny cíle pro jednotlivé technologie.

 

Nejsou stanoveny žádné konkrétní cíle nebo povinnosti, týkající se jednotlivých druhů technologie obnovitelných zdrojů energie.

V rámci NAP budou stanoveny cíle pro jednotlivé technologie.

 

Nejsou stanoveny, viz bod c)

 

Nejsou stanoveny, viz bod c)

 

Není stanoven žádný konkrétní cíl, týkající se jednotlivých technologií obnovitelných zdrojů energie, viz bod c). Obecně lze říci, že kontrolou dodržování zákona č. 180/2005 Sb. je pověřena Státní energetická inspekce.

 

Cíl 8 % k roku 2010 je určen směrnicí a zákonem. V návaznosti na přijetí směrnice 2009/28/ES bude nově definován cíl k roku 2020.

Finanční podporu lze klasifikovat různými způsoby. Například: finanční podpora investic, kapitálové granty, nízkoúrokové půjčky, osvobození od daní či snížení daní, vracení daní, systémy výběrových řízení, povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů se zelenými osvědčeními či bez nich (obchodovatelná zelená osvědčení), sazby výkupních cen a výkupní prémie, dobrovolné režimy.

U každého režimu, který používáte, uveďte podrobný popis, v němž odpovíte na následující dotazy:

a)    Uveďte název a krátký popis režimu.

V České republice se v současné době používají následující formy podpory:

A) Investiční podpora z dotačních programů pro podporu výroby elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů: 

·         Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie

·         Operační programy – podnikání a inovace (Ministerstvo průmyslu a obchodu) a životní prostředí (Ministerstvo životního prostředí)                                     

·         Program Zelená úsporám (Ministerstvo životního prostředí)

·         Program rozvoje venkova ČR (Ministerstva zemědělství)

B) Platby za výkupní ceny a zelené bonusy pro podporu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů (tzv. provozní forma podpory- viz. dále). Problémem je, že tato dotace je zatížena daní z přidané hodnoty (v České republice nyní 20 %).

 

C) Osvobození, snížení nebo vrácení daní:

·         Osvobození od daně z příjmů. V souladu s ustanovením zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) jsou osvobozeny příjmy z určených ekologických zařízení:

Je pro příjmy z provozu níže uvedených zařízení a to v kalendářním roce, v němž byla uvedena do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech.

·         Daňové odpisy (podle zákona o daních z příjmů).

·         Osvobození od daně na základě zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

·         Osvobození od daně z nemovitostí (podle zákona o dani z nemovitosti):

o   Projekty obnovitelných zdrojů energie, pokud pozemky tvoří jeden funkční celek se stavbami sloužícími výhradně k účelu zlepšení životního prostředí v České republice

 

Stávající provozní podpora (výkupní ceny a zelené bonusy):

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je podporována na základě zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). Zákon byl přijat v roce 2005 a vznikl implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES. Zákon stanovuje dva systémy provozní podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a to výkupní ceny a zelené bonusy. Režimy nelze kombinovat, výrobce si musí vybrat systém, ve kterém bude vyrábět. Změna je možná k 1. lednu následujícího roku. Oba režimy vyplácí provozovatel přenosové nebo regionální distribuční soustavy, podle toho, ke které soustavě je výrobce připojen.

Výkupní ceny byly vypočteny s ohledem na znění § 6 zákona č. 180/2005 Sb. a jsou stanovovány tak, aby za dobu životnosti jednotlivých typů výroben elektřiny byla výrobcům zaručena patnáctiletá návratnost vložených investic. Výkupní ceny jsou po dobu životnosti zdroje navyšovány o 2 až 4 % s ohledem na index cen průmyslových výrobců.

Energetický regulační úřad stanovuje výši zelených bonusů tak, že zohledňuje výši tržní ceny elektřiny pro jednotlivé typy obnovitelných zdrojů energie. V tomto systému může výrobce svou produkci elektřiny prodat jakémukoliv zákazníkovi nebo obchodníkovi s elektřinou za tržní cenu a k tomu získat zelený bonus. Režim bonusů rovněž umožňuje spotřebovat vyrobenou elektřinu na vlastní spotřebu a na tuto spotřebu uplatňovat zelený bonus. Proti výkupním cenám jsou zvýhodněny, neboť v jejich výši je zohledněna zvýšená míra rizika spojená s možností uplatnění vyrobené elektřiny na trhu.

Základní technicko-ekonomické parametry jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie, které vstupují do výpočtů podpory jsou uvedeny v příloze č. 3 vyhlášky Energetického regulačního úřadu č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie, v znění pozdějších předpisů. Základními parametry pro každý druh obnovitelných zdrojů energie jsou investiční náklady vztažené k jednotce instalovaného výkonu a předpokládané hodinové využití.

 

b)    Jde o režim dobrovolný či povinný?

Z pohledu investorů, respektive výrobců se jedná o dobrovolný režim. Nicméně provozovatelé energetických soustav jsou povinni vyplácet výkupní cenu výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, který ji nabídne k výkupu. V případě režimu zelených bonusů jsou povinni je uhradit výrobci za vyrobenou elektřinu. V obou případech platí, že výrobce musí s distributorem či provozovatele přenosové soustavy uzavřít smlouvu o vyplácení podpory (smlouvu o dodávce), která je následně vyplácena na základě měsíčního výkazu o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

 

c)    Kdo režim řídí? (Provádějící subjekt, monitorovací orgán)

Tvůrcem zákona č. 180/2005 Sb. je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle zákona je oprávněn nastavovat výkupní ceny a zelené bonusy Energetický regulační úřad.

 

d)    Jaká opatření byla přijata, aby se zaručila dostupnost rozpočtu/finančních prostředků nutných k dosažení národního cíle?

V případě podpory výkupních cen a zelených bonusů nebylo nutné přijmout žádná speciální opatření. Tento systém hradí všichni koneční zákazníci v cenách elektřiny prostřednictvím regionálních distribučních společností nebo provozovatele přenosové soustavy. Povinný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů energie znamená pro provozovatele soustav zvýšené náklady, protože jsou povinni za tuto elektřinu platit zvýšenou výkupní cenu. Tyto vícenáklady se promítají do cen distribuce elektřiny pro konečné zákazníky formou celostátně jednotné položky v ceně distribuce elektřiny. Na pokrytí těchto nákladů se tedy nepodílí státní rozpočet, ale všichni spotřebitelé elektřiny.

 

e)    Jak režim řeší dlouhodobou bezpečnost a spolehlivost?

Stávající systém tento aspekt neřeší

 

f)     Je režim pravidelně podrobován revizi? Jaké existují mechanismy pro zpětnou vazbu a úpravy? Jak byl režim doposud optimalizován?

Ano, každý rok je vyhodnocován a pro nové zdroje je stanovena podpora podle aktuálních technicko ekonomických parametrů. Zpětná úprava pro stávající zdroje je v režimu výkupních cen omezená, lze je pouze navyšovat v rozmezí 2 až 4 %. V režimu zelených bonusů se každoročně reviduje aktuální výše tržní ceny elektřiny daného druhu obnovitelného zdroje energie a v návaznosti na tuto cenu se zelené bonusy upravují.

Při stanovování výkupních cen se postupuje podle technicko ekonomických parametrů daných vyhláškou 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů.

 

g)    Liší se podpora podle technologie?

Ano, každá technologie obnovitelných zdrojů energie má svou odlišnou výši podpory.

 

h)    Jaké jsou očekávané dopady z hlediska výroby energie?

V důsledku nárůstu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je očekáváno zvýšení cen elektřiny ve formě zvýšení regulovaného příspěvku na pokrytí vícenákladů spojených s podporou obnovitelnými zdroji energie. Tímto příspěvkem hradí všichni spotřebitelé elektřiny financování výkupních cen a zelených bonusů.

 

i)      Je podpora podmíněna splněním kritérií energetické účinnosti?

Není.

 

j)      Jde o stávající opatření? Můžete uvést vnitrostátní právní předpis, jímž je toto opatření upraveno?

Ano, v budoucnu je plánováno uplatnění podpory pro některé typy obnovitelných zdrojů energie za předpokladu dosažení minimální hodnoty účinnosti (např. biomasa).

 

k)    Jde o plánovaný režim? Kdy bude zahájen jeho provoz?

Předpokládáme rok 2011 nebo 2012.

 

l)      Jaké počáteční a konečné datum (doba trvání) je pro celý režim stanoveno?

Pro provozní podporu neexistuje žádné konečné datum. Počátek systému lze vzít rok 2005, kdy byl přijat zákon 180/2005 Sb.. Pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů energie bude podpora vyplácena po dobu předpokládané doby životnosti, což je pro většinu obnovitelných zdrojů energie 20 let; u malých vodních elektráren je to 30 let.

 

m) Existují maximální či minimální rozměry způsobilého systému?

V kategorii malých vodních elektráren jsou podporovány pouze zdroje do 10 MW instalovaného výkonu.

V kategorii větrných elektráren platí omezení podpory pro větrné elektrárny umístěné na rozloze 1 km2 o celkovém instalovaném výkonu nad 20 MWe.

 

n)    Je možné, aby byl tentýž projekt podporován na základě více opatření podpory? Která opatření lze kumulovat?

Ano, je možné, že projekt bude podpořen investiční podporou v rámci přidělování dotací ze strukturálních fondů. Dále pro všechny obnovitelné zdroje energie mimo MVE nad 1 MW platí osvobození od daně z příjmu a to v délce 5 let + rok uvedení do provozu.

 

o)    Existují regionální/místní režimy? Pokud ano, podrobně je popište za použití stejných kritérií.

Neexistují.

 

Pozn. Výše uvedené se týká stávajícího systému režimu podpory. Plánovaná provozní podpora bude dána novým zákonem o podporovaných zdrojích energie, který je připravován v souvislosti s transpozicí směrnice 2009/28/ES.

 

Konkrétní dotazy týkající se finanční podpory investic:

a)    Co je na základě režimu uděleno? (dotace, kapitálové granty, nízkoúrokové půjčky, osvobození od daní či snížení daní, vrácení daní)

V rámci finanční podpory investic v České republice jsou udělovány:

·         Dotace, nízkoúrokové půjčky (Investiční podpora z dotačních programů pro podporu výroby elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů) 

·         Osvobození od daní

o   z přijmu (podle zákona o daních z příjmů)

o   z nemovitosti (o dani z nemovitostí)

·         Daňové odpisy (podle zákona o daních z příjmů).

 

b)    Kdo může být příjemcem podpory z tohoto režimu? Vztahuje se režim na určitou technologii (technologie)?

Příjemcem podpory může být subjekt specifikovaný ve programech podpory a subjekt uvedený v zákoně o daních z příjmů, v zákoně o daních z příjmů, v zákoně o dani z nemovitostí a ve vyhlášce č. 12/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí.

 

c)    Jsou žádosti přijímány a podpora udělována soustavně nebo jsou prováděny pravidelné výzvy? Pokud jde o pravidelné výzvy, můžete popsat, jak jsou časté a jaké podmínky jsou s nimi spjaty?

V případě podpory z dotačních programů je podpora prováděna v rámci pravidelných výzev a vyhlašování pro příjem žádostí do dotačních programů.Oprávněnost této podpory kontroluje administrátor programu a také místně příslušné finanční úřady.

·         Státní programy (podpora ze státního rozpočtu) jsou vyhlašovány vždy na jeden daný rok. Výběr projektů pro podporu provádí hodnotitelská komise složená z nezávislých odborníků. Žádosti se podávají s kompletní dokumentací. Výběr projektů pro podporu provádí hodnotitelská komise složená z nezávislých odborníků.

·         Strukturální programy využívající finančních prostředků z EU jsou většinou vyhlašovány na víceleté období. Nejprve jsou přijímány tzv. registrační žádosti (doložení základních podkladů a vyjádření vyhlašovatele k podanému projektu. Po předběžném schválení registračních žádostí jsou přijímány tzv. úplné žádosti s kompletní dokumentací. Výběr projektů pro podporu provádí hodnotitelská komise složená z nezávislých odborníků. Výběr projektů pro podporu provádí hodnotitelská komise složená z nezávislých odborníků.

V případě osvobození od daních (přijmu, pozemku, nemovitosti) může subjekt (poplatník) využít osvobození od daně z příjmů bez požádání, a to uplatněním na daňovém přiznání. V souladu s ustanovením § 19 odst. 2 zákona o daních z příjmů, se však může poplatník tohoto osvobození vzdát, a to oznámením správci daně nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly dotčené uvedené zdroje a zařízení uvedeny do provozu. Oprávněnost této podpory kontrolují příslušné finanční úřady. Žádosti se podávají s kompletní dokumentací.

 

Konkrétní dotazy týkající se obchodovatelných osvědčení:

a)    Existuje povinný podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové dodávce?

V České republice není stanoven povinný podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové dodávce.

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov stanoví pro každou novou budovu a budovu nad 1000 m2, která prochází větší rekonstrukcí posouzení využití obnovitelných zdrojů energie.

V připravené novele zmíněného zákona a vyhlášky bude tento požadavek rozšířen na všechny budovy procházející větší rekonstrukcí.

Od roku 2012 pro veřejné budovy a od roku 2015 pro ostatní budovy je v novele zákona č. 406/2000 Sb. plánováno, že v případě technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti obnovitelných zdrojů energie musí být tyto zdroje začleněny do projektu nové nebo rekonstruované budovy.

 

b)    Na koho se tato povinnost vztahuje?

Povinnosti uvedené v odpovědi na otázku a) se vztahují na stavebníka budovy, vlastníka budovy nebo společenství vlastníků budovy.

 

c)    Existují pásma týkající se technologií?

V rámci povinností uvedených v odpovědi na otázku a) neexistují pásma týkající se technologií.

 

d)    Na které technologie se režim vztahuje?

Povinností uvedené v odpovědi na otázku a) nejsou omezeni technologií.

 

e)    Je povolen mezinárodní obchod s osvědčeními? Za jakých podmínek?

V České republice není zaveden obchod s osvědčeními.

 

f)     Existuje nejnižší cena?

Viz odpověď na otázku e)

 

g)    Jsou za neplnění povinností udělovány sankce?

Za neplnění povinností uvedených v odpovědi na otázku a) je možno udělit sankce a pokuty.

 

h)    Jaká je průměrná cena osvědčení? Je zveřejňována? Kde?

Viz odpověď na otázku e)

 

i)      V jakém systému se s osvědčeními obchoduje?

Viz odpověď na otázku e)

 

j)      Jak dlouho se může zařízení režimu účastnit?

Viz odpověď na otázku e)

 

Konkrétní dotazy týkající se pevně stanovených sazeb výkupních cen:

a)    Za jakých podmínek lze pevně stanovenou sazbu získat?

Výrobce musí mít platnou licenci na výrobu elektřiny, kterou vydává Energetický regulační úřad, být připojen k soustavě a mít osazeno obchodní měření. Na základě měření zasílá výrobce provozovateli distribuční (přenosové) sítě měsíční výkazy o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, které mu provozovatel sítě proplácí.

 

b)    Existuje omezení celkového objemu elektřiny vyrobené za rok nebo instalovaného výkonu, které mají nárok na sazbu?

Žádná taková omezení nejsou.

 

c)    Jde o režim týkající se určité technologie? Jaké jsou úrovně sazeb pro jednotlivé technologie?

Pro každý typ technologie existuje odlišná podpora. Aktuální výše jsou zveřejněny v cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 a 5/2009, která jsou dostupná na stránkách úřadu: www.eru.cz. Níže je uvedena stručná tabulka pro nové zdroje uvedené do provozu po 1. lednu 2010 (pro převod byl použit kurz 1 € = 25,5 CZK).

Druh OZE	Výkupní ceny (€/MWh)
Fotovoltaika do 30 kW	480
Fotovoltaika nad 30 kW	476
Větrné elektrárny	89
Malé vodní elektrárny	118
Geotermální energie	177
Bioplynové stanice*	162
Čisté spalování biomasy*	180

*) v případě bioplynu a biomasy se podpora dále člení podle paliva

 

d)    Existují další kritéria, podle nichž se sazby rozlišují?

Základním kritériem je datum uvedení do provozu, čímž jsou respektovány technicko-ekonomické podmínky v období pořízení výrobny. Mezi další kritéria patří stáří jednotlivých technologických komponent (u větrných a malých vodních elektráren), druh paliva u bioplynu, způsob spalování a druh paliva u biomasy a rozdělení dle instalovaného výkonu u fotovoltaických elektráren.

 

e)    Na jak dlouho je pevně stanovená sazba zaručena?

Sazby jsou garantovány podle následující tabulky:

Typ OZE	Garance výkupních cen [roky]
Malá vodní elektrárna	30
Biomasa	20
Bioplyn	20
Skládkový, kalový, důlní plyn	15
Větrná elektrárna	20
Geotermální elektrárna	20
Fotovoltaická elektrárna	20

 

f)     Je v rámci režimu plánována úprava sazby?

Každý rok dochází k výpočtu výkupní ceny pro nové výrobny, čímž se respektují aktuální investiční náklady. Pro stávající zdroje, tj. výrobny, které již byly v minulosti zprovozněny dochází k navyšování cen o 2 až 4 procenta podle vývoje indexu cen průmyslových výrobců.

 

Konkrétní dotazy týkající se výkupních prémií:

a)    Za jakých podmínek lze prémii získat?

Výrobce musí mít platnou licenci na výrobu elektřiny, kterou vydává Energetický regulační úřad a zapojeno obchodní měření. Na základě měření zasílá výrobce provozovateli distribuční (přenosové) sítě měsíční výkazy o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, které mu provozovatel sítě proplácí.

 

b)    Existuje omezení celkového objemu elektřiny vyrobené za rok nebo instalovaného výkonu, které mají nárok na prémii?

Žádná taková omezení nejsou.

 

c)    Jde o alternativu k pevně stanovené sazbě?

Jedná se o tržní systém podpory. V režimu zelených bonusů si musí výrobce najít svého odběratele, kterému prodá svou elektřinu za tržní cenu. K tomu získá od provozovatele distribuční (přenosové) soustavy pevně stanovený zelený bonus. Výše zelených bonusů jsou tak z principu určeny rozdílem výkupní ceny a tržní ceny daného typu obnovitelného zdroje energie pro danou kategorii. Nicméně bonusy jsou proti výkupním cenám motivačně zvýhodněny, neboť v jejich výši je zohledněna zvýšená míra rizika spojená s možností uplatnění vyrobené elektřiny na trhu.

 

d)    Jde o režim týkající se určité technologie? Jaké jsou úrovně prémií pro jednotlivé technologie?

Pro každý typ technologie existuje odlišná podpora. Aktuální výše jsou zveřejněny v cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 a 5/2009, které je dostupné na stránkách úřadu: www.eru.cz. Níže je uvedena stručná tabulka pro nové zdroje uvedené do provozu po 1. lednu 2010 (pro převod byl použit kurz 1 € = 25,5 CZK).

 

Druh OZE	Zelené bonusy (€/MWh)
Fotovoltaika do 30 kW	451
Fotovoltaika nad 30 kW	438
Větrné elektrárny	72
Malé vodní elektrárny	80
Geotermální energie	138
Bioplynové stanice*	124
Čisté spalování biomasy*	142

 

e)    Existuje spodní a horní výše prémie? Upřesněte.

Neexistují.

 

f)     Na jak dlouho je prémiová cena zaručena?

Garance zelených bonusů je jeden rok. Následující rok dochází k analýze výše tržní ceny elektřiny pro každý typ obnovitelných zdrojů energie a zelený bonus je přehodnocen, aby respektoval vývoj na trhu.

 

g)    Je v rámci režimu plánována úprava sazby?

Úprava sazby je prováděna pouze s ohledem na aktualizaci tržní ceny daného typu obnovitelného zdroje energie.

 

Konkrétní dotazy týkající se výběrových řízení:

a)    Jak často se výběrová řízení konají a jaké jsou jejich rozměry?

Výběrová řízení na výstavbu technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů se konají v rámci potřeby současných a budoucích provozovatelů těchto technologií. Tito provozovatelé vypisují výběrová řízení a stanovují kritéria pro tyto výběrová řízení.

 

b)    Které technologie jsou uvedeny ve specifikacích?

V odpovědi na tuto otázku nelze jednoznačně stanovit konkrétní technologie, které jsou specifikovány ve výběrových řízeních.

 

c)    Je výběrové řízení integrováno s rozvojem distribuční soustavy?

V rámci povolení pro výstavbu technologie pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie si provozovatel (nebo budoucí provozovatel) před samotnou výstavbou musí zajistit souhlas nebo předběžný souhlas o připojení k elektrizační soustavě od jeho provozovatele. Na základě těchto žádostí o připojení k elektrizační soustavě provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy analyzuje požadavky na další rozvoj své soustavy a sestavuje svůj investiční plán rozvoje a posílení soustavy.

V případě tepla si budoucí provozovatel technologie na výrobu tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie musí zajistit dostatečný odběr vyrobené tepelné energie, nebo vstup do distribuční soustavy jiného provozovatele tepelných rozvodů nebo zajistit modernizaci (případně se na ni finančně podílet) tohoto tepelného rozvodu případně jeho výstavbu.

 

K povinným výkupním cenám popřípadě zeleným bonusům je v případě výroby elektřiny v kombinované výrobě elektřiny a tepla vyplácen zvláštní příplatek. Jeho výše však v současné době není dostatečně motivační pro preferenci kombinované výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie u investorů, zejména v případě biomasy.

 

Využití obnovitelných zdrojů energie pro soustavy zásobování tepelnou energií je v současné době podporováno následujícími režimy podpory:

·         investiční podpora ze strukturálních fondů Evropské unie (Operační programy životní prostředí a podnikání a inovace a Program rozvoje venkova 2007–2013)

 

·         osvobození příjmů z provozování tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, výrobu tepla z biomasy a využití geotermální energie od daně z příjmů podle zákona 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech, osvobození se vztahuje na fyzické i právnické osoby

·         Osvobození od daně z nemovitostí (podle vyhlášky č. 12/1993 Sb.):

o   zdroje geotermální energie včetně tepelných čerpadel

o   sluneční kolektory a zdroje energie z biomasy

·         nepřímá podpora prostřednictvím příplatku za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie

 

Vytápění a chlazení pomocí obnovitelných zdrojů energie v malém rozsahu je podporováno především v rámci programu Zelená úsporám, který disponuje značnými prostředky získanými z prodeje úspor emisí skleníkových plynů dosažených nad rámec závazků České republiky v rámci flexibilních mechanismů Kjótského protokolu k rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, dále v rámci programu podpory pod Státním fondem životního prostředí.

 

Režimy podpory pro podporu využívání obnovitelných zdrojů energie při vytápění a chlazení v průmyslových zařízeních jsou obdobné jako v bodě b). Soukromé společnosti však nemohou žádat o investiční dotaci na využívání obnovitelných zdrojů energie z Operačního programu Životní prostředí.

 

Bioethanol je v současné době spotřebován v pohonných motorových hmotách v rámci uplatňování buď formou nízkoprocentního přídavku do motorových benzinů v souladu s platnou legislativou nebo formou vysokoprocentních bioethanolových směsí pro pohon motorů (E 85 – pro zážehové motory, E 95 – pro vznětové motory).

Pro pohon zážehových motorů je používán běžný motorový benzín s příměsí bioethanolu, ve složení tak, jak je běžně distribuován sítí čerpacích stanic na území ČR. Příměs bioethanolu by podle akčního plánu měla od 01.06.2010 dosáhnout 4,1%, ale max. 5%. Pokud by nízkoprocentní doplnění motorového benzínu bioethanolem mělo dosáhnout vyšších hodnot, je zde rovněž nebezpečí možného zadření těchto motorů, zejména při delších přestávkách chodu těchto motorů.

FAME/MEŘO (metyl ester řepkového oleje) je v současné době spotřebován v pohonných motorových hmotách v rámci uplatňování bud formou nízkoprocentního přídavku do motorové nafty v souladu s platnou legislativou nebo formou směsné motorové nafty (SMN 30, která obsahuje min. 30 % obj. FAME/MEŘO) a nebo formou čistých FAME/MEŘO používaných pro pohon vznětových motorů.

Pro pohon vznětových motorů je používána běžná motorová nafta, ve složení tak jak je v současnosti v malém poměru doplňována bionaftou (FAME/MEŘO), která se běžně, podle platných předpisů, distribuuje v čerpacích stanicích pohonných hmot na území ČR. Podle akčního plánu by od 01.06.2010 podíl bionafty v motorové naftě měl dosáhnout 6 %, neměl by však překročit 7%. Pokud by nízkoprocentní doplnění motorové nafty bionaftou mělo dosáhnout výhledově 10%, je zde nebezpečí možného zadření těchto motorů, zejména při delších přestávkách chodu těchto motorů. Pro pohon těchto motorů 100% bionaftou, by musely být tyto motory nahrazeny speciálními motory, které jsou na tato paliva konstruovány, což by si vyžádalo značné finanční náklady.

V rámci novely zákona o ochraně ovzduší došlo k navýšení podílu biosložky na následující hodnoty:

·         od 1. června 2010 ve výši 4,1 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů; obsah biopaliva, konkrétně bioethanolu, v motorových benzinech, uplatněný formou nízkoprocentního přídavku musí být maximálně do 5 % objemových a nesmí dojít k překročení obsahu kyslíku stanoveného v maximální výši 2,7 % hmotnostních,

·         od 1. června 2010 ve výši 6 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty; obsah biopaliva v motorové naftě, uplatněný formou nízkoprocentního přídavku, nesmí překročit výši maximálního podílu stanoveného do 7 % objemových.".

Novelou zákona o pohonných hmotách bude pravděpodobně stanovena povinnost mít na trhu k dispozici motorové benziny s max. podílem bioethanolu do 5 % obj. až do konce roku 2018, z čehož vyplývá, že na značné části čerpacích stanic se bude do uvedeného data prodávat především tento benzin. Zároveň však bude tlak na růst celkového podílu biosložky v pohonných hmotách, tak že brzy přesáhne pětiprocentní hranici a bude nutné jeho splnění zajistit buď 10% benzinem nebo E 85 či E 95. Celkem se v České republice prodá cca dvakrát více motorové nafty než-li benzínu a maximální limit podílu biosložek v naftě je dle platné EN 590 7 % objemových. Proto pravděpodobně bude nárůst podílu biosložek uplatněných v dopravě do roku 2018 strmější tj. do cca 8 - 9 % a zbytek do 10 % v letech 2018 -2020. Dále viz. tabulka 12.

Směrnice 2009/30/ES, kterou se mění směrnice 98/70/ES, o specifikaci benzinu a motorové nafty, zavádí na trh EU benzín E10 s přídavkem až 10% (V/V) etanolu a motorovou naftu B7 s přídavkem FAME do 7 % (V/V). Nařízení (ES) č. 692/2008, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007, o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, nařizuje ověřovat vozidla z hlediska limitů emisí nečistot z výfukových plynů pomocí referenčních paliva E5 a B5 tj. s nižším obsahem biosložek než jaká budou dostupná na trhu v době uvedení vozidla do provozu.

Obsah biosložek, především v motorové naftě není specifikován také v referenčním palivu, kterou specifikují směrnice 97/68/ES, 2004/26/ES v platném znění směrnice 2010/26/ES, o emisích motorů z nesilničních mobilních strojů (lokomotivy, motorové vozy, říční plavidla) a ve směrnici 2000/25/ES, ve znění směrnic 2005/25/ES a 2010/26/ES, o opatřeních, která je potřeba učinit proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujícím částicím z motoru používaných k pohonu zemědělských a lesnických traktorů (traktory). Dále směrnice 97/68/ES a 2005/25/ES nepřipouští používat v drážních vozidlech, v plavidlech a zemědělských traktorech nově uváděných do provozu jinou pohonnou hmotu než motorovou naftu. Neumožňují používat biopalivo ani alternativní paliva např. etanol.

V případě vysokoprocentních směsí E 85, E 95, SMN 30, B 100 (tj. 100 % ní FAME), čistých rostlinných olejů a bioplynu je v rámci spotřebních daní biosložka daňově zvýhodněna. Naopak v nízkoprocentních směsích B 7 a E 10 bisložka daňově zvýhodněna není.

 

Ne, není zvláštní podpora pro biopaliva, která splňují kritéria čl. 21 odst. 2 směrnice. Biopaliva 2. generace je možné zvýhodnit snížením resp. osvobozením od spotřební daně z minerálních olejů tak, jak je uvedeno ve Víceletém programu podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě.

 

Poznámka: Bez vsázky na bioplyn

 

 

 

Vysvětlete převodní faktor / metodu výpočtu použité výše pro převod množství dostupných zdrojů na primární energii.

 

Upřesněte, na jakém základě byly vypočteny biologicky rozložitelné složky tuhého komunálního odpadu a průmyslového odpadu.

 

V tabulce 7a uveďte odhadovaný příspěvek využití energie z biomasy v letech 2015 a 2020 (podle rozčlenění do kategorií použitého v tabulce 7).

 

 

 

 

 

 

 

Jaká je odhadovaná úloha dovážené biomasy do roku 2020? Uveďte očekávaná množství (ktoe) a možné země dovozu.

Množství dovážené biomasy nelze v současné době jednoznačně odhadnout, předpokládá se však, že půjde pouze o jednotky %. V případě zmíněného dovozu biomasy půjde o především o dovoz z okolních států.

 

Kromě výše uvedených informací popište současný stav zemědělské půdy využívané pro výrobu energie, a to následujícím způsobem:

 

Celková volná (nevyužitá) zemědělská plocha, která může být využita při pěstování energetických dřeven a plodin pro využití ve zdroji energie pro přímé spalování, výrobu bioplynu a pro výrobu kapalných paliv sloužící pro výrobu elektřiny a tepla a pro pěstování biopaliv využívaných v dopravě (při zachování potravinové bezpečnosti, tj. 2 070 000 ha orné půdy): 977 000 ha

 

Mobilizace nových zdrojů biomasy:

a)    Uveďte, kolik půdy je znehodnoceno.

Aktuální stav degradace půdy není v rámci celé ČR vymapován, dostupné jsou pouze dílčí informace o náchylnosti k degradaci, tzn. potenciální degradace.

 

b)    Uveďte, kolik nevyužité orné půdy je k dispozici.

V České republice je přibližně 977 000 ha volné orné plochy pro společný potenciál zemědělské biomasy jako zdroje pro přímé spalování, výrobu bioplynu a kapalných paliv při zachování potravinové bezpečnosti České republiky.

 

c)    Jsou plánována opatření na podporu využití nevyužité orné půdy, znehodnocené půdy atd. pro energetické účely?

Ministerstvo zemědělství podporovalo a plánuje, že od roku 2011 bude opět podporovat využití volné orné plochy pro energetické účely například finanční podporou a dotací na zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin. Dále jsou provozovány také střediska a poradny pro zakládání rychle rostoucích dřevin na volné půdě např. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích.

Podpora bude otevřena v rámci Programu rozvoje venkova (PRV- EAFRD) v Ose I zaměřené na modernizaci zemědělských podniků. Žadatelem je primárně zemědělský podnikatel.

 

d)    Je plánováno energetické využití určitých primárních materiálů, které jsou již k dispozici (např. živočišných hnojiv)?

Primární materiály jako jsou např. živočišná hnojiva jsou v České republice již využívána a finančně podporována v rámci výroby elektrické energie (a případně i tepla) z bioplynových stanic zavedené v zákoně č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

 

e)    Existuje konkrétní politika podporující výrobu a využití bioplynu? Jaké způsoby využití jsou podporovány (místní, ústřední vytápění, distribuční soustava pro bioplyn, integrace do distribuční soustavy pro zemní plyn)?

Bioplyn je v České republice finančně podporován v rámci výroby elektrické energie z bioplynových stanic zavedené v zákoně č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a v rámci dotačních programů.

 

f)     Jaká opatření jsou plánována na zdokonalení technik lesního hospodářství, aby se maximalizovalo udržitelné získávání biomasy z lesů? Jak bude lesní hospodářství zdokonaleno, aby se zvýšil budoucí růst? Která z plánovaných opatření pro maximalizaci získávání stávající biomasy lze již provést?

Opatření:

·         zdokonalení využívání lesní biomasy,

·         rozvoj efektivnějších technologií při sběru a transportu lesní biomasy,

·         osvěta na straně vlastníků lesa a

·         legislativní vymezení provozní podpory výroby tepla z obnovitelných zdrojů.

V roce 2009 byla vypracována např. analýza a výsledná kvantifikace využitelné lesní biomasy s důrazem na těžební zbytky pro energetické účely, při zohlednění rizik vyplývajících z dopadu na půdu, koloběh živin a biologickou rozmanitost.

 

Dopad na jiná odvětví:

a)    Jak bude sledován dopad využití energie z biomasy na jiná odvětví založená na zemědělství a lesnictví? O jaké dopady se jedná? (Je-li to možné, uveďte informace také o množstevních účincích.) Je sledování těchto dopadů plánováno do budoucna?

V rámci tvorby akčního plánu pro obnovitelné zdroje energie je jednotlivých hodnot vztahující se k produkci energie z biomasy bude do budoucna statisticky sledováno rozložení jednotlivých druhů biomasy včetně rozdělení na zemědělskou, lesní a zbytkovou biomasu. Budou sledovány podíly jednotlivých druhů biomasy na ostatní mimo energetické sektory např. dřevařského (nábytkářského) a papírenského průmyslu.

 

b)    Jaký vývoj, který by mohl ovlivnit využití energie, se očekává v jiných odvětvích založených na zemědělství a lesnictví? (Např. mohla by vyšší účinnost/produktivita zvýšit či snížit množství vedlejších produktů, které jsou k dispozici pro energetické využití?)

Viz odpověď na předchozí otázku č. a). Ano v rámci každoročního zavedeného statistického zjišťování bude sledována případná vyšší produkce energetické biomasy v souvislosti v produkcí a poptávkou v dalších sektorech založených na zemědělství a lesnictví. Především pak produkce v dřevařském (nábytkářském) průmyslu a papírenském průmyslu, její meziroční změna a dopady na cenu produktů vyplývající z případného nedostatku výrobních surovin z biomasy v České republice.

 

a)    Popište vnitrostátní postupy (krok po kroku), které jsou nebo mají být zavedeny za účelem provedení statistického převodu nebo společného projektu (včetně odpovědných subjektů a kontaktních míst).

V zákoně o podporovaných zdrojích energie (nahradí současný zákon č. 180/2005 Sb.) se předpokládá u působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu uvedeno následující ustanovení:

·         Zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných mezinárodních dohod s jiným státem nebo státy o vytvoření společného projektu zabývající se využitím energie z obnovitelných a druhotných zdrojů za účelem snižování nákladů na dosažení národních cílů a o statistických převodech z těchto projektů, podává informace a oznámení a předkládá je komisi a spolupracujícímu státu a provádí zohlednění těchto projektu a statistických převodů v souvislosti s písm. b).

·         Zveřejňuje pravidla, podmínky a pokyny pro navrhování společných mezistátních projektů a statistických převodů. (předpokládá se uveřejnění pravidel a pokynů na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu)

 

b)    Popište prostředky, jejichž pomocí mohou soukromé subjekty navrhovat společné projekty se členskými státy či třetími zeměmi a podílet se na nich.

Viz odpověď na předchozí otázku č. a) v části 4.7.1.

 

c)    Uveďte kritéria, na jejichž základě se určí, kdy budou statistické převody či společné projekty využity.

Viz odpověď na předchozí otázku č. a) v části 4.7.1.

 

d)    Pomocí jakého mechanismu bude umožněna účast jiných zainteresovaných členských států na společném projektu?

Viz odpověď na předchozí otázku č. a) v části 4.7.1.

 

e)    Jste ochotni podílet se na společných projektech v jiných členských státech? Kolik instalovaného výkonu/ elektřiny či tepla vyrobených ročně máte podle plánu v úmyslu podporovat? Jakým způsobem plánujete zajistit pro takovéto projekty režimy podpory?

V současné době Česká republika nepředpokládá vytvoření společného mezistátního projektu. Pro případný budoucí přístup k účasti České republiky na mezinárodním projektu týkající se využití energie z obnovitelných zdrojů energie budou režimy podpory a jejich formy specifikovány v pravidlech, podmínkách a pokynech pro navrhování společných mezistátních projektů a statistických převodů, které Ministerstvo průmyslu a obchodu vypracuje a zveřejní na stránkách jako součást nového zákona o podporovaných zdrojích energie.

 

a)    V kterých odvětvích na vašem území můžete nabídnout rozvoj využití energie z obnovitelných zdrojů pro účely společných projektů?

V současné době Česká republika nepředpokládá vytvoření společného mezistátního projektu. Česká republika může nabídnout zkušenosti a znalosti v oboru energetika a strojírenství vhodné např. pro výrobu turbín pro vodní a větrné elektrárny a další strojní součásti založené na dlouholeté tradici vysoce kvalitního českého školství a zaměření republiky.

 

b)    Byla upřesněna technologie, která má být rozvíjena? Kolik instalovaného výkonu/elektřiny či tepla má být vyrobeno ročně?

V současné době Česká republika nepředpokládá vytvoření společného mezistátního projektu.

 

c)    Jak budou určena místa pro společné projekty? (Mohou být např. místa doporučena místními a regionálními orgány či předkladateli projektů? Nebo se může zúčastnit jakýkoli projekt bez ohledu na umístění?)

V současné době Česká republika nepředpokládá vytvoření společného mezistátního projektu.

 

d)    Jste si vědomi potenciálu pro společné projekty v jiných členských státech nebo třetích zemích? (V jakém odvětví? Jaká je kapacita? Jaká je plánovaná podpora? Pro jaké technologie?)

I v důsledku zatím nízké informovanosti především sousedních států se v současné době nepředpokládá, že by Česká republika vytvořila společný mezistátní projekt. Pro zveřejnění národních akčních plánů všech zemí a zprovoznění informační platformy, kde se předpokládají také informace o nabídkách a poptávkách společných projektů.

 

e)    Upřednostňujete podporu určitých technologií? Pokud ano, jakých?

Jelikož v současné době Česká republika nepředpokládá vytvoření společného mezistátního projektu je odpověď na otázku o upřednostnění podpory určitých technologií irelevantní.