Vážení členové, výrobci.
Dovolujeme si doplnit odpověď na dotaz ohledně ,,Ochranných pásem vodních děl".
Přednáška JUDr, Zdeňka Horáčka. PH.D., na toto konkrétní téma se týkala MVE, paní Ing. Dana Plháková, odborný poradce AHeČR se zúčastnila semináře AHeČR, konaného dne 26.4.2024 v Pardubicích
(Bohužel až cestou domů mě napadlo, že bych mohla doplnit odpověď na dotaz ohledně ochranných pásem vodních děl.)
............JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D. ,se soustředil na malé vodní elektrárny, ale napadlo mne, že by členy asociace mohlo zajímat, že mezi vodní díla ale mimo jiné také patří vodní zdroje (studny a vrty), pro které se ochranná pásma stanovují zcela běžně a vodovody a kanalizace, které mají ochranná pásma ze zákona (zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Právě pro vodní zdroje platí ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 254/2001 S., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů:
"K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem."
Co by vlastníky MVE mohlo zajímat je skutečnost, že kromě ochranných pásem vodních děl existují i ochranná pásma nádrží a vodárenských vodních toků:
Podle ustanovení § 30 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území:
a) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí,
b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,
c) u vodních toků, které slouží jako vodárenské toky
1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,
2. bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,
Jak již jsem ti říkala, jednou z mála vodních nádrží, která má ochranné pásmo, je vodní nádrž Pastviny (s objemem 11 mil. m3) v našem Pardubickém kraji. Perličkou je, že ochranné pásmo tohoto vodního díla jsem stanovovala já jako pracovnice referátu životního prostředí Okresního úřadu Ústí nad Orlicí.
Členy zdraví
Ing. Dana Plháková
Regarding Water
IČ: 76448665
tel: +420 602 184 739
Orlice 126, 561 51 Letohrad
E-mail : DanaLet@seznam.cz
vyřizuje a zdraví za vedení AHeČR
Alena Adamová
Dne 28.4.2024