Asociace hydroenergetiků ČR

Rozhovory

Ladislav Minčič
Jak zbrzdit ceny proudu? Zdražit plyn či uhlí

Je to paradox. V lednu 2011 hrozí českým firmám i domácnostem největší zdražení elektřiny za posledních deset let. A to i přesto, že ceny proudu na komoditních burzách se pohybují hluboce pod extrémními hodnotami z předloňska, tedy z doby před vypuknutím hospodářské krize. Důvodem je vysoký příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Aktuální výhled Energetického regulačního úřadu předpokládá, že ceny elektřiny pro domácnosti stoupnou v lednu zhruba o 12, pro podniky o 17 procent. Podobně vidí teď budoucnost i firma ČEZ, jejíž předpovědi byly ještě před dvěma týdny mnohem pesimističtější, počítaly s růstem až třicetiprocentním.

Předpověď je přesnější

"Výhledy se zpřesňují, protože už snáz odhadujeme, kolik solárních elektráren bude do konce letošního roku dokončeno a kolik se jich postaví v příštím roce," vysvětluje obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda.

S odhady regulačního úřadu se ztotožňují i další hráči. "Růst cen řádově o 12 procent u domácností a o něco výše u podnikatelů považujeme za reálný," říká Lukáš Pokrupa, obchodní ředitel Centropol Energy, jednoho z největších obchodníků s elektřinou u nás.

Zvýšení ceny bude mít prakticky v celé výši na svědomí dotace na proud ze solárních elektráren. "Cena silové elektřiny se moc nemění, regulované poplatky za distribuci a další služby porostou jen nepatrně," říká Svoboda.

I když zřejmě padly nejpesimističtější scénáře, bude zdražení proudu od příštího Nového roku pro domácnosti i firmy bolestivé. Výrazný cenový skok se kombinuje s dalšími nepříznivými dopady - tedy s vyššími daněmi, osekáním různých výhod a benefitů, úspornými opatřeními, klesajícími platy. Přitom nebýt dotací na obnovitelné zdroje elektřiny, proud mohl už letos výrazně zlevnit.

Loni na jaře spadly ceny silové elektřiny na komoditním trhu téměř na polovinu předkrizových maxim. Od té doby se jen lehce zvedly, v posledních týdnech spíše stagnují a podobně se budou chovat zřejmě i v příštích měsících. Situace je pro zákazníka příznivá i proto, že se na trhu po letech rozběhla skutečná konkurence mezi obchodníky, kteří se o zákazníka perou.

Běžný spotřebitel měl z toho všeho zatím jen nepatrný prospěch. Letos v lednu elektřina proti loňsku nepatrně - o několik procent - zlevnila. A teď po krátké úlevě přijde další silný cenový náraz.

Vláda v pohotovosti

Je před volbami, a tak není proto divu, že se politici předhánějí ve slibech, jak proti drahé elektřině zasáhnou. "Máme celý vějíř opatření, jak zdražení zmírnit," ujišťoval ještě před pár týdny například ministr průmyslu Martin Kocourek. Podobně mluvil premiér Petr Nečas i další členové vlády. Jenomže naděje na zásah shůry pomalu mizí.

Jak se včera ukázalo, nejsou členové vlády zajedno ani v tom, při jak velkém zdražení by měl stát spotřebitelům drahou elektřinu kompenzovat. Zatímco ministerstvo průmyslu - slovy šéfa Kocourka - "cílí své návrhy kompenzačních opatření k hranici růstu deseti procent", ministerstvo financí by za důvod k zásahu považovalo mnohem vyšší cenový skok.

"Myslím, že na kompenzační opatření nedojde," řekl včera HN náměstek ministra financí Ladislav Minčič. Podobně skepticky o pomoci pro spotřebitele mluví i ministr Kalousek. A navíc je zřejmé, že pokud bude vláda spotřebitelům růst ceny elektřiny nějak kompenzovat, ubere jim peníze jinde. Třeba tak, že víc zdaní jiné energie.

Česká republika se před lety zavázala, že do roku 2020 bude vyrábět 13 procent své energie v "zelených elektrárnách", tedy ve zdrojích, které dotuje. Nezmění-li se systém těchto podpor, je velmi pravděpodobné, že elektřina bude pro českého spotřebitele zdražovat i v příštích letech.

Je takto drahá energie nevyhnutelnou daní za šetrnější přístup k přírodě? Názory se liší. Například šéf Svazu průmyslu Jaroslav Míl vyzývá k tomu, aby Česko svůj slib Bruselu přehodnotilo.

Podle manažera ČEZ Svobody to však není nutné - stačí jen s větším rozmyslem volit způsob podpor pro obnovitelné zdroje. "Když se dotace pro určitý typ zdroje přeženou, má to závažné dopady. Je třeba se poučit," říká Svoboda. A doporučuje podpory zmírnit a se zaváděním "zelených zdrojů" tolik nespěchat. Technologie se vyvíjejí a když se budou dotovat v pokročilejší fázi, nemusí to podle podle něj přijít tak draho. "Nejhorší je dotace přehnat," prohlašuje manažer.

A je tu další paradox: po snížení dotací volá zástupce firmy, jež patří k největším investorům do solární branže u nás. A která bude příštích dvacet let i jedním z největších příjemců solárních dotací v zemi. Jak příznačné!

Česko pořád může dostát slibu vyrábět 13 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020. Nesmí se ale přehnat dotace pro určitou technologii, která přijde tak draho jako solární elektrárny.
obchodní ředitel ČEZ
Alan svoboda