|
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
reakcí ministra životního prostředí Richarda Brabce na českou stávku studentek a studentů za řešení změny klimatu v polovině března byl návrh na zřízení uhelné komise, která by měla navrhnout možnosti odchodu České republiky od spalování uhlí.
Ekologické organizace jsou připraveny vést racionální debatu o možnostech a sociálních řešeních nutného ústupu od fosilních paliv. Česká republika totiž může zavřít do roku 2030 všechny uhelné elektrárny, pokud omezí zbytečný masivní vývoz elektřiny a nastartuje rozvoj čistých domácích obnovitelných zdrojů. Ale není nutné zřizovat komisi kvůli opatřením, které mohou ministr a celá vláda dělat již nyní - například zabránit rozšíření velkolomu Bílina či udělení výjimek z emisních limitů uhelným elektrárnám, zvýšit těžební poplatky a zabránit prodeji dalších uhelných elektráren soukromým firmám, které je chtějí dlouhodobě provozovat.
Zároveň však varujeme před přílišným akcentem na jadernou energetiku. Počítáme s tím, že současné jaderné reaktory ještě budou potřeba pro zajištění opuštění uhlí, ale sázka na nové je extrémně riziková a mohla by celé řešení podkopat. Naopak trend rozvoje obnovitelných zdrojů je zcela jasný. Naše země má v této oblasti velké, nevyužité a dostupné rezervy - jen do roku 2030 mohou nově postavené obnovitelné zdroje zajistit víc elektřiny než hypotetický nový jaderný blok, jehož výstavba ovšem v tomto termínu není proveditelná. Další možnosti se skrývají v energetické spotřebě, která v posledních letech začala růst a nesplníme tak závazky dané Evropské unii. České hospodářství je stále více než dvojnásobně energeticky náročné, než je průměr zemí EU, proto důraz na energetickou efektivitu je dalším klíčem pro modernizaci naší energetiky.
Edvard Sequens, Calla
|
|
 ENERGETICKÁ POLITIKA
|
|
Návrh Národního integrovaného energetického a klimatického plánu ČR (NEKP), podle kterého má Česká republika přispět k plnění evropských cílů pro rok 2030, rozhodně není progresivním plánem dekarbonizace energetiky. Ministerstvo průmyslu zpracovalo dokument, jehož cílem je spíše omezení změn na minimum. Jeho největším nedostatkem je velmi nízký cíl pro obnovitelné zdroje, který zdaleka nevyužívá reálný potenciál jednotlivých technologií pro příští dekádu.
Číst dál
|
|
ZELENÁ ENERGIE
|
|
V loňském roce schválila Evropská unie své klimaticko-energetické cíle pro příští desetiletí. Do roku 2030 by tak měla téměř třetina veškeré spotřebované energie v EU pocházet z obnovitelných zdrojů. Ke splnění tohoto cíle je nutné, aby podíl OZE vzrostl ve všech členských zemích. Evropská komise zároveň opakovaně zdůrazňuje, že tohoto cíle není možné dosáhnout bez významnějšího zapojení samovýrobců obnovitelné energie. Tam patří kromě jednotlivých občanů i obce nebo energetická družstva, souhrnně označovány jako komunitní energetika. Ostatně i proto související legislativní balíček (označovaný též zimní energetický balíček) dostal pojmenování „Čistá energie pro všechny Evropany“.
Číst dál
|
|
KLIMA
|
|
Téma klimatické změny se dostává stále více do popředí ve veřejném prostoru a bude nepochybně hrát důležitou roli také v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, které proběhnou v členských zemích od 23. do 26. května 2019. V mnoha státech, zejména pak západní Evropy, je problém klimatických změn a jejich řešení jednou z nejvíce skloňovaných otázek v předvolebních debatách. Velký vliv na to má především vlna veřejných protestů a studentských stávek, kterých se od loňského roku zúčastnily statisíce občanů po celé Evropě. V některých státech, jako například v Dánsku nebo Belgii, může být klimatická změna dokonce právě tím tématem, které tyto volby rozhodne.
Číst dál
|
|
KLIMA
|
|
V debatě o změnách klimatu se objevují argumenty, že si lze vybrat: buď snížit emise skleníkových plynů, nebo se přizpůsobit. A občas zaznívá, že druhá možnost je lepší. Odpověď není jednoduchá. Na adaptace se musíme dívat realisticky. Ve chvíli, kdy se od obecného konceptu posuneme ke konkrétním praktickým opatřením, optimismu ubývá. Tak třeba sudy pod okapy, dotované vládním programem, jsou v současném mnohatýdenním suchu úplně k ničemu. Adaptace mají své meze a od určité hranice znečištění a změny podnebí se lze přizpůsobovat jen za cenu enormních humanitárních obětí a ekonomických škod.
Číst dál
|
|
FOSILNÍ ZDROJE
|
|
Jedním z posledních kroků exministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové ve funkci byla změna návrhu novely horního zákona, díky které by mělo být vypuštěno přechodné ustanovení bránící zvýšení poplatků z těžby do roku 2022. V případě schválení ministerského návrhu by vláda učinila první krok ke splnění svého slibu zvýšit nepřiměřeně nízké těžební poplatky.
Číst dál
|
|
ATOM
|
|
Informace o zhruba tříměsíčním odkladu spuštění třetího bloku jaderné elektrárny Mochovce, kterou v tomto týdnu přinesl deník Pravda, se dala očekávat. Druhé čtvrtletí roku 2019, kdy měl být reaktor podle posledních odhadů spuštěn, již začalo a všechny potřebné kroky dosud nebyly provedeny. Odklad o tři měsíce není vzhledem k původně plánovanému termínu (při zahájení prací na dostavbě elektrárny v roce 2008 byl termín dokončení třetího bloku stanoven na rok 2012) úplně zásadní. Zajímavé však bude, zda se potvrdí další prodražení projektu, deník Pravda ve zmiňovaném článku píše o celkové částce 5,6 miliard eur.
Číst dál
|
|
