|
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
patrně nejvýznamnější událostí posledních týdnů z pohledu energetické transformace je navýšení závazku Evropské unie na omezení emisí oxidu uhličitého. Nový cíl, snížení emisí o 55 % do roku 2030, jen odráží skutečnost, že úsilí o naplnění Pařížské dohody by bylo odsouzeno k nezdaru, kdyby byly zásadní kroky odloženy o deset, patnáct nebo dvacet let. Zároveň je zřejmé, že k naplnění nového cíle bude třeba podniknout zásadní kroky ve všech relevantních sektorech napříč celou Evropskou unií.
Pro Českou republiku bude nový evropský klimatický cíl znamenat zvýšení tlaku na útlum uhelných elektráren i na redukci emisí z decentralizovaných zdrojů mimo systém emisního obchodování, zejména v individuálním vytápění a dopravě. V obou případech si potřebnou změnu prakticky nelze představit bez restartu rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Ve stejné souvislosti stojí za pozornost studie možnosti útlumu hnědého uhlí v Německu, Polsku a České republice, kterou pod názvem Modernising the European lignite triangle na začátku září publikovala Agora Energiewende s polskou organizací Forum Energii. Náhrada hnědého uhlí v regionu je podle scénářů modelovaných ve studii možná v letech 2032 nebo 2035. V obou případech kombinací obnovitelných zdrojů a zemního plynu, výstavba jaderného bloku v modelu nevycházela jako konkurenceschopná.
Českou veřejnou debatou budou v příštích týdnech a měsících hýbat návrhy na využití miliard eur z Fondu obnovy nebo Modernizačního fondu, kde bude energetika hrát významnou roli. Česká republika může financovat značné množství projektů a fakticky s proměnou energetiky začít.
O všech zásadních událostech najdete aktuální články, věřím, že pro Vás budou zajímavé.
Karel Polanecký, Hnutí DUHA
|
|
 ENERGETICKÁ POLITIKA
|
|
Na mimořádném zasedání Evropské rady v polovině července se lídři členských států shodli na tom, že 30 procent z příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie i nového záchranného fondu má jít na klimatická opatření snižující emise skleníkových plynů. Andrej Babiš jménem České republiky dohodu o evropském rozpočtu podpořil, nicméně poté v tiskových prohlášeních označil vyčlenění téměř třetiny evropských financí na zelené projekty za problematické. Raději by totiž investoval do automobilového průmyslu, digitalizace, stavebnictví či zdravotnictví. Odmítání zelených projektů by se nám ale mohlo v budoucnosti vymstít.
Číst dál
|
|
KLIMA
|
|
Ve středu 16. září 2020 Evropská komise prostřednictvím projevu své předsedkyně Ursuly von der Leyen představila návrh, aby Evropská unie do roku 2030 snížila emise skleníkových plynů o alespoň 55 % oproti roku 1990. Vyjádřila tak podporu méně ambicióznímu snižování emisí skleníkových plynů než výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, který podpořil snížení emisí o 60 %. O konečném cíli pro rok 2030, který má nahradit stávající nedostatečnou 40 % redukci emisí oproti roku 1990, pak bude v říjnu rozhodovat Evropská rada. Klimatická koalice k revizi cílů EU pro snížení emisí do roku 2030 vydala stanovisko, podle kterého je cíl navržený Evropskou komisí tím nejnižším možným, který umožňuje dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a který by v ideálním případě měl být navýšen na 65 %.
Číst dál
|
|
ZELENÁ ENERGIE
|
|
Do prvního čtení v Poslanecké sněmovně míří po více než třech letech příprav novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Návrh, který by měl v tuzemsku ukončit mnohaletou stagnaci rozvoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) však doprovází řada výhrad. Asi nejvýznamnější se týká fotovoltaiky, která v seznamu OZE mající nárok na novou provozní podporu, zcela chybí.
Číst dál
|
|
ATOM
|
|
Zpráva o stavu jaderné energetiky ve světě (World Nuclear Industry Status Report, WNISR2020), představená 24. září 2020, na 361 stranách hodnotí stav a trendy jaderné energetiky v celém světě a analyzuje další výzvy, před kterými jaderná energetika stojí v době pandemie covid-19. Vzhledem k tomu, že v arabském světě byl spuštěn první reaktor, zpráva poprvé obsahuje samostatnou kapitolu s analýzou jaderných programů na Blízkém východě.
Číst dál
|
|
ATOM
|
|
6. října 2020 od 10 hodin, webinář
Každým rokem patrnější projevy globální změny klimatu a stále naléhavější varování vědecké komunity před možností vážných dopadů v příštích dekádách posilují potřebu veřejné debaty o různých aspektech problému. Jedním z nich je možná role jaderné energetiky při snižování emisí skleníkových plynů. Diskusi v tomto případě ovlivňuje fakt, že ekonomické a bezpečnostní problémy, které zapříčinily stagnaci jaderné energetiky, stále nejsou vyřešeny.
Číst dál
|
|
FOSILNÍ ZDROJE
|
|
V neděli 30. srpna se sešly stovky lidí z Česka, Polska a Německa na Trojmezí u Hrádku nad Nisou, aby vyjádřily svůj nesouhlas s rozšiřováním polského hnědouhelného dolu Turów. Požadavkem demonstrace byla větší aktivita politiků, včetně Evropské komise, která už řeší několik stížností na Turów. Peticí proti rozšiřování dolu Turów, s víc jak 13 tisíci podpisy, se zabývá i Evropský parlament. Těžba totiž způsobuje ztrátu spodní vody v českých studnách i krajině. Důl také způsobuje velký hluk, znečištění ovzduší a uhlí z něj se pochopitelně podílí i na klimatické krizi.
Číst dál
|
|
