Asociace hydroenergetiků ČR

Maltské předsednictví zveřejnilo 22. června první kompromisní variantu návrhu nařízení o správě Energetické unie. Tato součást tzv. zimního balíčku Evropské komise z listopadu loňského roku má řídit postupnou proměnu energetického metabolismu unijních států směrem k nízkouhlíkové ekonomice. Konkrétně v období do konce příští dekády jde o opatření, která v EU zajistí snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 40 % (oproti roku 1990), dosažení 27% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energie a zvýšení energetické účinnosti z 20 % v roce 2020 na 30 %.

Nejen Evropa dnes zažívá odklon od konvenčních zdrojů energie jako jsou fosilní paliva či jádro. Tento vývoj je doprovázen neustálým rozvojem inovací v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Vzniká mnoho nových příležitostí pro malé výrobce energie a evropští občané si pomalu začínají uvědomovat, že velké energetické společnosti nejsou jediné, kdo může energii vyrábět. Energii z obnovitelných zdrojů dnes již mohou vlastnit jak malé firmy, tak i obce, komunity či jednotlivci. Díky tomu se z evropských občanů stávají tzv. energetičtí občané (energy citizens), kteří se z různých důvodů rozhodli investovat do vlastních zdrojů elektřiny. Někteří chtějí snížit svou energetickou náročnost a ušetřit tak za energie, jiní se chtějí stát soběstačnými a odpojit se od sítě. A samozřejmě jsou i tací, kteří to mají jako vedlejší příjem.

Hlavní investor jaderné elektrárny Summer v Jižní Karolíně, společnost Scana, se rozhodla ukončit výstavbu obou připravovaných bloků. Důvodem je neustálé prodražování výstavby reaktorů. Společnost už do ní vložila 9 miliard dolarů, ale aktuálně dvojnásobné zdražení oproti rozpočtu vedlo k rozhodnutí v riskantním projektu nepokračovat. Podle původních odhadů měly dva reaktory AP1000 dodávané společností Westinghouse stát 11 miliard dolarů, poslední odhady se vyšplhaly na 22,9 miliardy.

Poslední den v červenci 2017 byly oficiálně zveřejněny nové emisní stropy pro škodliviny vypouštěné při provozu evropských elektráren a tepláren. To znamená, že nejpozději za čtyři roky budou muset všechny velké zdroje předepsané limity splnit, nebo si vyjednat výjimku. Přísnější limity se týkají emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, rtuti a poletavého prachu.

Změna klimatu se netýká jen politiků a velkých znečišťovatelů ovzduší. Každý člověk během svého života přispívá k tvorbě skleníkových plynů. Nárůst jejich množství v atmosféře vede k tomu, že se klima mění. Množství osobních emisí závisí na řadě faktorů – od způsobu bydlení, před používané dopravní prostředky, frekvenci nákupů po způsob stravování. Odrazem tohoto osobního „balíku“ skleníkových plynů je takzvaná uhlíková stopa. Stanovuje celkové množství přímých i nepřímých emisí, které souvisí s životem jednotlivce, za jeden kalendářní rok. Osobní uhlíková stopa poskytuje osobní reflexi dopadu životního stylu jednotlivce na klima.