Asociace hydroenergetiků ČR

<!--l version="1.0" encoding="WINDOWS-1250" noxml="html-->Ledovec o rozloze 2500 kilometrů čtverečních se po nárazu jiného ledovce odlomil od plovoucího výběžku Mertzova ledovce, který ve východní Antarktidě vystupuje do oceánu zhruba proti australskému Melbourne. Událost se stala 12. nebo 13. února.

Výběžek sledovali vědci z australské organizace, kteří ve spolupráci s francouzskými výzkumníky v tomto takzvaném ledovém jazyku zkoumají ohromné praskliny, uvedla agentura Reuters. Druhý, 97 kilometrů dlouhý ledovec B-9B, který je sám výsledkem dělení ledovců v roce 1987, do něj prý narazil zepředu jako beranidlo.

"Ledový jazyk je už téměř zlomený, visel jako uvolněný zub," řekl na australském severu news.com.au francouzský glaciolog Benoît Legrécy.

Podle vědců za odlomením ledovce nestojí globální oteplování, posuny ledových ker by ale mohly ovlivnit celosvětově oceánské proudění.
 

Ledovce by mohly způsobit chladnější zimy v severním Atlantiku

Oba kusy ledu se přesunuly do oblasti, kde vzniká mimořádně chladná a díky větší koncentraci soli hustější voda, která klesá k oceánskému dnu a podobně jako běžící pás zajišťuje proudění vody po celé planetě. Pokud se ledovce posunou na východ nebo na sever, nebudou mít na tyto proudy vliv.

"Pokud ale zůstanou v této oblasti, což je pravděpodobné, mohly by narušit tvorbu hustější vody, v podstatě zazátkovat oblast přírodního zdroje vody, kterou obklopuje mořský led," řekl Legrécy. Zpomalení tvorby chladnější hustější vody by mohlo vést k chladnějším zimám v severním Atlantiku. Dopad by ale nemusel být několik desítek let patrný.
 

Ledovce se podle vědců nakonec ztratí přirozenou cestou, délka jejich života ale záleží na tom, kam se posunou. Jako plovoucí by mohly roztát za několik desítek let, u antarktického ledovce by mohly vydržet mnohem déle.

Oblast, kde se nyní nacházejí, je mimořádně silným zdrojem slanější husté vody a pokrývá přes 20 procent "spodních proudů" na celém světě.