Česko čeká energetická výzva. Plánované odstavení uhelných elektráren může bez náhradních zdrojů ohrozit stabilitu dodávek elektřiny. Uhlí nyní pokrývá 40 % čisté výroby, a jeho úbytek podle ČEPS povede k nutnosti dovozu. Bez náhrady v podobě obnovitelných zdrojů či jádra budeme závislí na importu, a to i přes to, že spotřeba elektřiny v Česku v roce 2024 opět klesla až na 58 TWh. Výroba elektřiny dosáhla nejnižších hodnot od roku 2000, celkem 74 TWh. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.

V roce 2024 zaznamenalo Česko rekordně nízkou výrobu elektřiny: podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyrobilo Česko 74 TWh elektřiny, což je nejméně od roku 2000, kdy byla do provozu uvedena jaderná elektrárna Temelín. Celková spotřeba elektřiny v Česku tvořila v minulém roce 58 TWh, což činí meziroční pokles o 0,6 %. Ten podle ERÚ způsobil útlum spotřeby několika podniků, které přerušily provoz. Největší část vyrobené elektřiny spotřeboval již tradičně průmysl (34 %) a domácnosti (31 %).

Nejvýznamnější podíl na výrobě měly uhelné elektrárny, které, stejně jako jaderné, pokryly přibližně 40 % čisté výroby elektřiny. Meziročně však došlo k největšímu poklesu výroby právě u uhelných elektráren.

Instalovaný výkon podle typu elektrárny v Česku

https://i.fin.cz/zpravy/obrazky/17/806417/Instalovany-vykon-CR_w640h383.png 320w, https://i.fin.cz/zpravy/obrazky/17/806417/Instalovany-vykon-CR_w960h574.png 480w, https://i.fin.cz/zpravy/obrazky/17/806417/Instalovany-vykon-CR_w1200h718... 600w, https://i.fin.cz/zpravy/obrazky/17/806417/Instalovany-vykon-CR_w670h401.png 670w, https://i.fin.cz/zpravy/obrazky/17/806417/Instalovany-vykon-CR_w722h432.png 722w, https://i.fin.cz/zpravy/obrazky/17/806417/Instalovany-vykon-CR_w1024h612... 1024w, https://i.fin.cz/zpravy/obrazky/17/806417/Instalovany-vykon-CR_w1280h766... 1280w" sizes="(min-width: 851px) 670px, 100vw" style="border: 0px; font-weight: inherit; font-style: inherit; font-family: inherit; margin: 0px 10px 1em 0px; padding: 0px; width: 670px; height: 401px;" />

Česko v obnovitelných zdrojích zaostává, vláda chystá urychlení výstavby

Evropská unie má dlouhodobě za cíl přejít v co největší míře na obnovitelné zdroje energie (OZE). Česko ale v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů dlouhodobě zaostává a podle analýz vyrábí nejméně obnovitelné elektřiny v rámci EU, přibližně 13 % ročně. Příčinou je i malá a dlouhodobě stagnující výstavba větrných zdrojů, zdlouhavé povolovací procesy i odpor veřejnosti. „Mezi lety 2015 a 2024 přibýval instalovaný výkon větrných elektráren v Česku jen velmi pozvolna až na aktuálních 351 MW. V některých letech pak nebyla postavena žádná nová turbína,“ uvádí Kateřina Novotná, analytička portálu Evropa v datech.

Ministerstvo životního prostředí aktuálně pracuje na seznamu akceleračních oblastí, tzv. go-to zón, předem vybraných lokalit, ve kterých by bylo možné budovat turbíny či solární panely rychleji a ve zjednodušeném režimu. „Tento krok by měl snížit problémy při schvalování samotných záměrů, jejichž délka by neměla přesahovat jeden rok. Návrh zákona o urychlení využívání OZE, který akcelerační oblasti zavádí, by měl být vládou projednán v následujících týdnech,“ popisuje Veronika Krejčí, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí.

Obnovitelné zdroje pokryly v minulém roce polovinu spotřeby elektřiny v EU

Podle nejnovějších analýz představoval rok 2024 pro evropskou energetiku zlom. Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů poprvé dosáhl 47 % celkové výroby v EU. Jádro se na produkci elektřiny podílelo téměř 24 %, plyn 15 % a uhlí necelými 10 %.

Data platformy Wind Europe ukazují, že v roce 2023 došlo k rekordnímu nárůstu instalovaného výkonu (celkově 16,2 GW) větrných elektráren napříč EU. Nejvíce nových větrných elektráren vzniklo v Německu a v Nizozemsku. I přes rekordní nárůst větrných instalací by ale EU potřebovala tempo výstavby urychlit a ročně instalovat přibližně 33 GW výkonu, aby dosáhla svých klimatických cílů do roku 2030.

Řada států ale dosud také spoléhá na velký podíl stabilních zdrojů, jako je domácí uhlí. To tvoří velkou část energetického mixu Německa, Polska, ale i Bulharska. Tyto státy plánují od uhlí odstoupit jako jedny z posledních.