V současné době má asociace 250 členů, z toho je 144 registrovaných online.
Vyhlásili jsme podporu, ale netušili jsme, že bude zájem tak velký. Tak by se dala popsat situace s nově vznikajícími fotovoltaickými systémy, kterých bude do konce roku určitě přes 2 tisíce MW a těm vláda zákonem slíbila zachovanou výkupní cenu toho roku, kdy byly elektrárny uvedeny do činnosti na příštích 20 let. Že se to vládě vymklo z ruky, dokazuje cena, kterou za to zaplatí - odhaduje se kolem 30 miliard. Dne 1. září vláda začala projednávat, co s tímto Černým Petrem. Ve hře je několik řešení, ale také nebezpečí, že bude porušen zákon a začnou se hrnout arbitrážní řízení za zmaření investic. Jednou z možností je jakási dohoda s provozovateli, že si dobrovolně sami sníží výkupní cenu (?). Další formou jsou speciální daně, např. vyšší daň ze zabraného pozemku. V úvahu také přichází rozložení platby za zelený příspěvek na více let, což by uvítaly velké stavební a chemické podniky. Plátci ekologické daně za výrazné používání uhlí mohou čekat, že se jim tato daň navýší a tímto ziskem by se financoval další rozvoj OZE. Nejméně schůdný se zdá návrh snížit výkupní ceny a prodloužit garance např. na 25 let. Dá se předpokládat, že prvozářijové rozhodnutí vlády vyvolá další řetěz diskuzí a protestů a že nebude konečné.
Do týdne mají ministři předložit návrhy, jak zabránit zdražení proudu kvůli solárním elektrárnám. Ve hře jsou dvě varianty - vyšší daň z půdy pod slunečními panely či vyšší ekologická daň z běžných zdrojů. "Vláda má omezené možnosti (jak na příští rok zmírnit zdražení elektřiny a chce si je rozšířit. Je si přitom vědoma právních aspektů, které to má z hlediska různých soudů a arbitráží. Součástí našeho postupu tak budou i jednání s klíčovými aktéry, tedy distribučními firmami i výrobci solární energie," řekl po jednání s ekonomickými ministry premiér Petr Nečas.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek i další způsob, jak je možné výstavbu FV elektráren omezit. "Rizika rychlého rozvoje fotovoltaiky nejsou jen cenová, ale i technická. Jedná se totiž o nestabilní zdroj energie, který může způsobovat technické potíže v celé síti," uvedl. Naznačil tak, že by provozovatelům mohla vystavit stopku omezená kapacita přenosové sítě, která by nemusela nárazové připojení tak velkého počtu energetických zdrojů unést. Podle předpokladů firem ČEZ a E.ON by totiž mohlo být v Česku připojeno tolik fotovoltaických projektů, které by se výkonem mohly rovnat Temelínu.
František Smolka z České fotovoltaické průmyslové asociace očekává, že ke konci roku budou do distribučních sítí připojeny solární elektrárny o celkovém instalovaném maximálním výkonu 1 000 megawattů. To je polovina toho, co odhadují kolosy ČEZ a E.ON. Kvůli tomu by tak ekologický příplatek neměl příští rok vzrůst ze 166 korun za odebranou megawatthodinu na 700, jak tvrdí ČEZ, ale maximálně na 350 korun. To by podle něj zvedlo při zachování stávajících podmínek konečnou cenu proudu maximálně o osm procent.
Solární elektrárny, které se do sítě připojí příští rok, budou dodávat proud výrazně levněji než ty doposud připojené. Navíc dotovaná výkupní cena bude moci klesat rychleji, než zákon umožňuje nyní. Hrozí však, že toto opatření mohou elektrárny obcházet tím, že nebudou elektřinu prodávat do sítě, ale spotřebovávat a po státu žádat "zelenou dotaci" za to, že k činnosti využívají obnovitelných zdrojů. Stačilo by tak například, aby ze slunečního proudu dobíjely třeba baterie.
Ekonom a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach navrhuje, aby stát úplně ustoupil od dotování obnovitelných zdrojů. Podle něj si totiž Česko v roce 2001 vymínilo ve Smlouvě o přistoupení k EU výjimku, podle níž nemusí unijní kvóty na solární a větrné elektrárny plnit kvůli nejistým klimatickým faktorům.
Vedení ČEZ upozorňuje, že solární boom prudce zdraží energii. Podle obchodního ředitele Alana Svobody smí společnost odmítnout připojení jen těch elektráren, u nichž to není technicky možné nebo poruší podmínky. Nyní jsou podány žádosti na projekty o celkovém výkonu přes 2 000 MW a nové nemají šanci na přijetí. Celkově je v Česku připojeno zatím asi 650 MW, většina je v jižních Čechách v síti E. ON. ČEZ má něco kolem 200 MW.
Společnost IBC SOLAR, specialista na fotovoltaické systémy otevřela 1. září oficiální pobočku v České republice. Dceřinnu společnost IBC SOLAR s.r.o. povede Gerhard Travnicek s cílem posílit pozici IBC SOLAR na českém a slovenském trhu fotovoltaických systémů ve spolupráci s rostoucí sítí odborných partnerů. Plánem společnosti je mít
Dosavadním slabým článkem fotovoltaiky je nestabilita způsobená kolísáním přímého slunečního svitu. Onen problém je předmětem cíleného rozvoje akumulace energie, která si zachová nízkonákladovou výrobu energie a nově vyvíjené technologie zajistí plynulé dodávky energie pomocí elektrolyzéru. Touto cestou se pustil i jeden z nejvýznamnějších rakouských výrobců komponentů pro fotovoltaické elektrárny Fronius International GmbH. Česká společnost WSW Engineering, od tohoto výrobce koupila nyní dva 4 KW články
15.července 2010 založili tři zakládající členové (Fronius Slovensko s.r.o., GENERM, s.r.o. a MyENERGY a.s.) na ustanovující schůzi zájmové sdružení právnických osob působících ve fotovoltaickémk průmyslu. Slovenská asociácia fotovoltického priemyslu (SAPI) má za cíl trvalou podporu obnovitelných zdroů energie a výroby elektřiny ze slnečního záření, vytvoření komunikační platformy, združování firem a jednotlivců působících v tomto sektoru a spolupráci na všech úrovních doma i v zahraničí. www.sapi.sk
Získat dotaci v programu Zelená úsporám je čím dál tím snazší. Nejvíce změn se týká tepelných čerpadel. Stát nově dotuje tepelná čerpadla vzduch-vzduch, majitelé rodinných domů získají až 45 tisíc korun, majitelé bytů 15 tisíc korun. U novostavby se to týká jen nízkoenergetických domů, jejichž roční potřeba tepla na vytápění nepřekročí 55 kWh/m2. U solárních kolektorů jsou teď nižší požadavky na solární zisky. Původní minimum pro kolektory na ohřev vody se snížilo na 1 100 kWh pro rodinné a 750 kWh pro bytové domy. Kdo chtěl příspěvek na kotel na biomasu nebo na tepelné čerpadlo a bydlel v bytě, dříve musel počkat, až se sousedé dohodnou a zažádají společně. Teď mohou žádat i jednotliví majitelé bytů, ale jen v domech s etážovým topením. Jediné zpřísnění zaznamenaly příspěvky na pasivní domy. Dosud bylo možné získat dotaci na jakoukoliv pasivní přístavbu, teď musí být se samostatným bytem.
Výstavba jezů na Labi u Děčína, o něž se přou rejdaři s ekology, je na dosah. Nová vláda si ji totiž vytkla mezi své priority. V Prostředním Žlebu by se podle projektu měl postavit jez, plavební komora, malá vodní elektrárna a rybí přechod, to celé asi za 4miliardy korun. Stavba by pomohla rejdařům a jejich lodím, aby místem mohli projíždět.
Společnost Nopek uvedla před pekárnou v Hrušové na Vysokomýtsku do provozu plnící stanici na CNG. Majitelé vozidel na stlačený zemní plyn mají tak již druhou možnost čerpat toto palivo v Pardubickém kraji, dosud bylo možné tankovat CNG jen v Pardubicích.
Za nečekaný růst světových cen potravin v letech 2007-2008 mohly především ceny energií a spekulace na komoditních trzích. Produkce biopaliv a zvýšená poptávka v rozvojových zemích hrály daleko menší roli, než se původně předpokládalo. Vyplývá to ze společné studie Světové banky a EU. Prohlášením, že biopaliva neměla na růst cen takový vliv, jak se původně předpokládalo, Světová banka udělala obrat o 180 stupňů. Podle nové zprávy se na růstu cen podílela celá řada dalších faktorů - nízké investice do těžby surovin, slabý dolar, fiskální expanze, uvolněná měnová politika v řadě zemí nebo aktivity investičních fondů. Růst cen podle zprávy navíc zřejmě urychlily rekordně nízké celosvětové zásoby potravinářských komodit, které byly důsledkem kombinace nepříznivého počasí, využívání části potravinářských komodit k výrobě biopaliv a ochranářských opatření některých vlád (zákazy vývozu nebo vývozní daně).
Nepříznivé změny legislativy a pozastavení připojování fotovoltaických systémů si vybírají první daň. Řada firem, jejichž hlavní činností je výstavba solárních elektráren, krachuje. Roste počet případů, kdy nepoctivé společnosti uzavřou se zákazníky smlouvy, projekty však již nejsou schopny dokončit. Zákazníci mnohdy přicházejí o veškeré vložené investice. Krachují především firmy, které se na fotovoltaickém trhu pohybují kratší dobu, a nemají dostatečné zkušenosti ani zázemí. Zkušené společnosti pak plní roli hasičů požárů v dokončování zahájených projektů. Tento fakt potvrdil i ředitel společnosti HiTechSolar Vladimír Mléčka.
Švýcarský dobrodruh Louise Palmer vyhlásil takzvaný "nulový závod" pro čtyři týmy. Speciální auta mají prokázat, že lze objet zeměkouli za osmdesát dní i v něčem, co na první pohled připomíná spíš dětskou hračku. A hlavně, že tyto "dětské hračky" poháněné elektřinou jsou ekologické, praktické a v běžném životě dobře využitelné. Každý stroj je poháněn striktně obnovitelnými zdroji energie, jako je slunce, vítr, vlny nebo geotermální energie. Není to ale tak, že by auta jezdila přímo na solární či větrný pohon. Všechna pohání elektřina. Zároveň se však nejedná o běžné stroje předělané na elektrický pohon. Všechna vozítka jsou vyrobena ze speciálních materiálů, aby jejich spotřeba byla co nejmenší. Určena jsou vždy jen pro dva lidi. Všechna však zároveň musí splňovat několik podmínek: zvládnout ujet najednou nejméně 250 kilometrů rychlostí 80 km v hodině a vyšší, a za den ujet 500 kilometrů se čtyřhodinovou přestávkou na dobíjení v době oběda. Celkem trasa měří 30 tisíc km.
V Mexickém zálivu ve čtvrtek ráno místního času vybuchla další ropná plošina a následně se vzňala. Plošina leží na západ od té, co se potopila před třemi měsíci, což způsobilo největší ekologickou katastrofu v dějinách USA. Plošina leží asi 130 kilometrů od zátoky Vermilion ve státě Louisiana. Americká pobřežní stráž okamžitě k nehodě vyslala čtyři lodě, dvě letadla a sedm helikoptér. Na plošině se v době výbuchu nacházelo třináct dělníků, kteří skončili v moři. Podle některých zpráv bylo několik osob zraněno. Mluvčí pobřežní stráže Bill Colclough stanici CNN řekl, že všichni dělníci byli z vody vytaženi. Plošinu Vermilion 380 vlastní společnost Mariner Energy se sídlem v Houstonu. Stanice SkyNews uvedla, že se nejedná o vrtnou plošinu, což dává naději, že případný únik ropy nebude tak masivní, jako v případě plošiny Deepwater Horizon.
